Tlapková patrola: Zvířata, která objasnila zločin
Čtyřnozí chlupatí mazlíčci a opeřenci vám mohou zpříjemňovat život, zlepšovat náladu. A zvládnou se také trochu nečekaně postarat o nastolení spravedlnosti, pokud vám třeba někdo ublíží.
Až bulvárním stereotypem zvířecího detektiva je papoušek, který přímo jmenoval vraha. Vážně, takových případů je z kriminalistických svodek celého světa hlášeno na tucty. Zvířata jsou to inteligentní a dobře si uvědomují, co se kolem nich děje. Jako očití svědkové zločinu tedy mohou pachateli dost uškodit.
Jejich výpověď před soudem sice neobstojí, ale k vrahovi přitáhnou pozornost. Zvládl to papoušek Ara od zamordované chovatelky z Indie i kakadu bílý z USA. Papoušek žako šedý, jménem Bud, pro změnu v roce 2015 vyšetřovatelům odrecitoval celý dialog, který předcházel manželské hádce a skončil vraždou. Kterou se pak pachatel pokoušel maskovat jako náhodné zabití během vloupačky. Pochopitelně, že si to papouch celé mohl vymyslet. Na detektor lži ho ale nedostanete, a těžko můžete policii vysvětlovat, odkud tyhle fráze do své zvířecí paměti nejspíš posbíral.
Zvířata, která ukázala na pachatele
Na podezřelost osoby, jež se v případě domnělé sebevraždy nakonec ukázala být pachatelem/vrahem, nejednou upozornil i pes. V roce 2002 v USA (tam případ začal jako „zmizení a pohřešování osoby“). A v roce 2008 pak fingovanou sebevraždu rozřešil příspěvek štěkajícího psa v Paříži. Kuriozita? Tenhle hafík se jmenoval Scooby-Doo, takže se dá odvodit, že jako zvířecí hrdina ani nemohl jednat jinak. Někdy k usvědčení ničemy ale přispějí i dočista němé tváře.
V roce 2012 se například tříletá kočka Leo (bydlící v domě u anglickém Sussexu) pustila do bitky se zlodějem, který se vlámal „do jejího“ teritoria. Vybrakování domácnosti sice nezabránila, ale na svých drápcích uchovala víc než dost krvavých stop a vzorků DNA. Policejní vyšetřovatelé pak neměli problém v databázi dohledat jim už známého recidivistu. Který byl navíc notně podrápán.
Kočka pak sesbírala řadu chovatelských ocenění a stala se zvířecí celebritou. Chlupy z kočky, zanechané v závěsu, do něhož bylo zabalené tělo, zase dokázaly nejednou propojit místo činu, oběť i vraha v jeden masivní procesní důkaz. V Kanadě v roce 1997, v Anglii naposled v roce 2013.
Nečekaní svědkové
Jako výteční sběrači usvědčujícího důkazního materiálu posloužil pitbul Chief v případě vraždy z roku 1998, a DNA ze srsti dvou koček dostalo na doživotí pachatele 10 let staré vraždy v případu funkčně vztaženému k roku 1984. Je libo nějaký čerstvější případ? Jeden takový se nedávno řešil u soudu v Severní Karolíně. Prvek zvířecí spravedlnosti do něj hodně nečekaně vnesla kachna.
Dvaadevadesátiletá důchodkyně, žijící v přívěsu, ji chovala jako svého mazlíčka. A když záhadně zmizela? Policie měla víc než dost podezřelých indicií, ale chybělo jí tělo oběti. Na to, kde je zakopané, upozornila vyšetřovatele právě tahle malá roztomilá kačenka.
Osobním favoritem je pro nás v sezamu nečekaných zvířecích detektivů malý cvrček. Bezejmenný a dočista obyčejný muzikant z Texasu. V roce 1985 jej někdo rozšlápl na místě vraždy. Vtip byl v tom, že policie měla tip na pachatele. A na podrážkách jeho bot se kromě typického vzorku štěrku z předzahrádky na místě činu narazilo i na hmyzí nožku malého cvrčka.
Nožku, která svým lomem přesně odpovídala rozšláplému tělíčku bezobratlého hrdiny. Byl to poněkud vratký řetěz důkazů, ale pachatel tlak entomologicky-forenzního důkazů neustál. Za katr jej poslal mrtvý cvrček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT