Zrození numerologie ve starém Egyptě. S deseti prsty pochopíte celý vesmír
Pokud jste neměli nějakou ošklivou nehodu s cirkulárkou, je deset prstů na rukou něco, co nosíte všude s sebou. Staří Egypťané na tomhle základním počtu vystavěli celou nauku, dnes známou jako numerologie.
Číslo jedna je základ numerologie
Rozdáváte na sociálních sítích lajky, zvedáte palec nahoru na znamení souhlasu? Tak to jste jako staří Egypťané. Ti vztyčeným palcem, jedničkou, naznačovali tzv. ma´at. Přirozený řád věcí, jednotu, všeobjímající celek. Jednička znamená zrovna tak dobře „já“ jako „všechno a všichni“. Palec nahoře, to znamená, že všechno je tak, jak to podle vůle bohů mělo a má být.
Stabilita, dualita, jistota
Dvojka, ta značí dualitu. Třeba věc, která nemůže existovat bez jiné věci. Není den bez noci, teplo bez zimy, muž bez ženy, život bez smrti. Ukazováček a prostředníček společně značí, že jedno nemůže být bez druhého. Dvojka je o záporech a kladech, protikladech, sudých a lichých.
V egyptské numerologii to není zrovna šťastné číslo. Je to něco za něco, kompromis, dobré spolu se špatným. S každým západem slunce se bůh Re vydává do duatu, podzemní říše mrtvých, aby zápasil s obřím hadem Apopisem. Dvojka značí rozpor mezi dvěma veličinami.
Čtyři prsty bez palce jsou jako čtyři světové strany. Jako čtyři národy světa (Asiati, Núbijci, Libyjci a Egypťané), jako čtyři říše světa – obloha, nebesa, země a podsvětí. Čtyři jsou nosné sloupy v chrámu. Zkrátka, je to vyváženost, dobře podepřená stabilita, harmonie.
Pětka, zaťatá pěst? To je síla, a také „všechno pohromadě“. Zatímco jednička-palec naznačuje přirozenost, té pětce jste ke kompletnosti museli dopomoci. Museli jste ke čtveřici stabilizujících prvků přidat jedničku, sebe. Pětka, to je hotové dílo, výsledek.
Důležitá je sedmička. V Egyptě symbol jistoty. Něčeho dobře „posichrovaného“. Proto cokoliv, na čem nějak záleží, se musí udělat sedmkrát. Sedmi božskými slovy byl stvořen svět, božský had má sedm smyček, na provaze je třeba udělat sedm uzlů, je sedm léčivých olejů a ty mumie faraonů na sobě mají sedm vrstev fáče.
Trojka je nejvíc
Trojku jsme si nechali nakonec. Ta je totiž nejdůležitější. Dává dohromady (2+1) vyváženost protikladů a jednoty, spojuje vesmír v dualitě. Na trojku naráželi Egypťané všude: trojice období Akhet, Peret a Shemu – tedy záplavy, setí a sklizeň – odměřovaly všední čas. Vůbec první „svatou trojicí“ (matka, otec, syn) byla sestava božstev Isis, Osiris a Horus.
Trojka zkrátka dávala věcem smysl. A nepřevrátitelný trojúhelník byl svou stabilitou a stejnocenností průnikem mezi jedničkou a čtverkou. Proto když na tržišti reklamujete zboží, musíte na zdůraznění vždy uvést tři důvody, proč je v nepořádku. Tři důvody proti dokážou zvrátit přirozenou dualitu (3-2=1), a je to cesta jak nastolit ma´at, přirozený řád věcí – jedničku.
Povodně přichází jednou do roka (jednička), takže to „tak má být“. Legrace, že? Často se ve staroegyptské numerologii dá narazit i na dvanáctku, ale jak už odtušíte, to už je jen smysl věcem dodávající trojka, podpořená stabilitou čtveřice.
Dvanáct bylo měsíců do roka, a trojka se v takovém počtu opakovala hned čtyřikrát, což bylo moc fajn. Tomu by u Nilu dali palec nahoru. Dvanáctka je pochopitelně dělitelná dvěma, takže za rok zažijete dobré i zlé.
Egypťané tři tisíce let před naším letopočtem nebyli žádní velcí myslitelé a moc svých bohů viděli úplně za vším. Ale s pomocí deseti prstů na ruce a základních počtů dokázali sami sobě vysvětlit svět kolem sebe.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS JEŠTĚ ZAJÍMAT:
Mimozemšťané nebo Satan? Šílené teorie, které provází egyptské pyramidy