Žralok a útok na člověka. Kde k nim dochází nejčastěji a jak případnému napadení předejít. Máme se u moře bát nebo ne

Statistiky jasně hovoří o tom, že žralok napadá člověka jen zřídkakdy. Každý rok je nahlášeno kolem 80 útoků na člověka. Smrtelných je potom kolem 5-15, takže zdaleka ne vždy jsou fatální. Je ale pravda, že tuhle zkušenost by si každý raději odpustil. Pokud se jedete na dovolenou koupat k moři a máte v hlavě filmy jako Útok z hlubin nebo Čelisti, zde jsou nějaká fakta.

Kde máte největší šanci potkat žraloka

Západ Austrálie, Florida, Hawaii nebo Jižní Afrika, to jsou destinace, kde je statisticky největší množství napadení žralokem, které končí úmrtím. Pokud tedy míříte do Chorvatska nebo Itálie, můžete být určitě klidnější. Sousedství oceánu zkrátka skýtá větší šanci pro setkání s pravěkými predátory s tlamou plnou zubů. Nepříjemně se potom mohou aktuálně cítit turisté na Bahamách, kde za poslední měsíc útočil žralok hned dvakrát. Hlavním centrem koncentrace žraloků je podle dlouhodobé statistiky floridská New Smyrna Beach.

I žralok řeší klimatické změny

Žraloci nejsou krvežíznivá monstra, jak je prezentují filmy. Jsou to sice nenasytní predátoři, ale loví dále v mořích a blíže ke břehu se dostávají jen v případě nedostatku potravy. Tento jev se ale podle nepříznivých prognóz může stávat častějším. Vlivem úbytku korálů a oteplování planety dochází i ke změnám fauny a flóry v oceánech, a podle některých očekávání se může stát, že osamělý žralok zabloudí k pobřeží častěji. Ani to ale přesto automaticky neznamená útok na člověka. Bohužel, lidé sami jdou občas těmto incidentům naproti, protože je v módě různé „bezpečné“ potápění se žraloky a šnorchlování. Nejčastější obětí potom bývají surfaři. Ti totiž splňují všechny podmínky pro ideální cíl případného žraloka. K naprosté většině útoků pak dochází 2 metry a více pod hladinou. Při přeskakování příboje na pláži vám nic nehrozí.

Jak se vyhnout případnému střetu se žralokem?

Kdo se chce cítit bezpečněji, neměl by zapomínat u moře na jistou obezřetnost. Vzdálenost od břehu hraje velkou roli. K většině útoků dojde 30 metrů od pobřeží a dál, což je pořád poměrně velký úsek. Koupat byste se měli spíše přes den – večerní vlny mohou být lákavé a slibovat romantiku, ale žraloci jsou v těchto hodinách nejaktivnější a mají velkou výhodu ve smyslovém vnímání. Vy ho tak určitě nezpozorujete. Navíc si žraloci vybírají jednotlivé nebo oddělené cíle. Pokud se tedy budete cachtat ve skupině nebo jednoduše s větším množstvím lidí, máte další čárku k bezpečnosti navíc.

zdroj: 123RF.com

Dle záznamů za posledních šedesát let došlo k nejvíce útokům žraloka na člověka mezi 14 a 15 hodinou odpoledne. Je to z důvodu, že bývá ve vodě nejvíce lidí. Tento fakt ale nepopírá výše uvedenou skutečnost, že žralok na skupiny neútočí. Má prostě více možností výběru.

Ví o vás dřív než vy o něm

Faktem zůstává, že žraloky přitahuje krev. Stačí skutečně malá ranka, a případný zbloudilý jedinec ji ve vodě okamžitě zaregistruje. Žralok má jedinečné smyslové orgány, které mu umožňují vycítit kapku na 400 metrů. Jsou to ale odhady, a žralok bílý to prý dokáže i na kilometr daleko. Vyloučit všechny možné příčiny tedy znamená nelézt do vody s oděrkou. Ženy mají potom ještě další „intimní“ pokyny, to je snad všem jasné.

Evolučně dokonalý živočich

Žralok se vyskytuje ve stovkách druhů, ale za útokem na člověka stojí hlavně tři z nich – žralok bílý, žralok tygří a žralok bělavý. Obecně se má za to, že tihle predátoři celý den jen žerou, ale není to pravda. Ano, shánějí potravu neustále, tak jako třeba ptáci ve volné přírodě. Denně ale v průměru snědí kolem 2 % své tělesné váhy. To znamená méně než člověk. Z toho vyplývá, že my lidé jsme větší žrouti než žraloci. Některé druhy navíc vydrží bez jídla klidně rok. Energii berou z tuků, uložených v játrech. Zajímavostí je také fakt, kolik žralok přefiltruje vody. Taky jste u dokumentů vždycky přemýšleli, jak to, že plave žralok tak rychle i s otevřenou tlamou? Díky žábrám skrz něj projde 1,5 miliónu litrů vody za hodinu. Žralok je tedy takový velký cedník.

Nejstarší nalezený pozůstatek žraloka je starý 16 milionů let. Žralok se po celé věky měnil jen minimálně, a přestože možná dříve dorůstal větších délek, do dnešních dob se nijak výrazně nevyvinul. To ale neznamená, že zůstal uvízlý v pravěku. Příroda ho jednoduše vyvinula tak dokonale, že další vývoj nepotřebuje. Je to dokonalý tvor, který je přizpůsoben životu ve svém prostředí tak dobře, že přežil do dnešních dnů. Lidé jsou v tomhle směru pozadu, protože náš rod je jen pár milionů let starý a od té doby se neustále měníme.

Žralok nerespektuje genderovou rovnováhu

A ještě důležité upozornění na závěr. Žraloci pocházejí už z pravěku, takže nedrží krok s naším „vyspělým“ světem a nedodržují generovou vyváženost. 90 % veškerých útoků žraloka na člověka odnesou muži. Evidentně mají zkrátka chlapi více aktivit v mořích a oceánech. Takže až se do vás pustí nějaká MeToo emancipovaná kolegyně, klidně jí vpalte, že je chlapské pokolení diskriminováno žraloky, zatímco ona je v bezpečí. Je ale pravda, že pokud se tato informace rozšíří mezi aktivistky, možná se začnou hromadně vrhat do vln, kde by na nějakého toho žraloka narazily. To aby „nerovnou“ statistiku napravily.:)

Autor: Eduard Havel

Co se stane, když ostrovní státy skončí pod hladinou. Zákaz brček nepomůže a OSN raději nevolejte

Vikingové objevili Ameriku, pojmenovali Rusko a utvářeli podobu Evropy. Kam nakonec zmizeli

Další galerie