Žhavé téma: patří dětem do rukou nože, nebo je budeme nutit jíst rukama, aby se nezranily o příbor? Je nůž nástroj nebo zbraň?
Nůž dětem do ruky patří nebo ne? Ocitáme se v době, kdy se o něčem takovém vedou diskuse, a přitom dříve to bylo něco naprosto normálního, třeba na skautském táboře. Mnozí rodiče dětem nedají do ruky nůž, protože jde o ostrý nástroj a dítě by se mohlo zranit. A pak se nemůžeme skoro divit, že si desetiletý kluk neumí uříznout ani kus chleba. Nepřeháníme to s tou opatrností příliš? Kam tohle povede?
Hlavně se veřejně podělit o všem
Nedávno jsem byl svědkem vášnivé diskuze k příspěvku na facebooku, kde se zděšená maminka devítiletého chlapce děsila, že si přinesl domů nůž, který si zakoupil od pána, který se přesouvá mezi obcemi se svým putovním armyshopem. Dotyčná samozřejmě nůž zveřejnila na fotografii a dovolávala se toho, jak je možné, že mu prodejce nůž prodal. Její rozhořčení a téměř obvinění pána s armádním zbožím ale nedopadlo zcela na úrodnou půdu. V Čechách neexistuje zákon, který by zakazoval prodej jakékoli čepele s ohledem na věk. Pokud si tedy budete chtít koupit nůž, nikdo po vás občanský průkaz chtít nebude. Nejedná se o zbraň a není tak potřeba plnoletost nebo nějaký další průkaz, ať s tím souhlasíte, nebo ne.
Rozhořčené matky přikyvují
Diskuze se rozdělila na dva tábory. Zastánkyněmi rozzlobené ženy se staly matky stejně starých dětí, které se podivovaly nad tím, kde sebral prodávající tu drzost, vzít si od chlapce peníze a nechat ho s nožem odejít. Vždyť by se mohl pořezat, nebo nedejbože někoho dalšího! Co chtěl vlastně s takovým nožem dělat? A co by to bylo teprve za průšvih, kdyby si ho vzal s sebou do školy?
Bez nože do lesa nelez
Jako malý jsem jezdil na skautské tábory, kde jsme si kromě nože vozili povinně i vlastní sekeru. Ne každý ji měl, ale nůž byl nutností. Vyřezávali jsme z něj lodičky, ořezávali klacky do špičky, sami si s ním nařezávali špekáčky, nebo ho jinak využívali při táborových hrách. Měl ho ale opravdu každý. A někdy se také stalo, že se někdo říznul, ale byly to výjimky. Všem bylo přitom osm, devět, deset let, a hliníkový ešus si každý sám myl s houbičkou pod pramenem vody. Copak se stalo, že si kluk dneska nemůže udělat radost s nožem?
Útlocitní rodiče
Jsou dnešní děti tak strašně nešikovné, nebo to rodiče trochu přehánějí? Pravdivé bude nejspíš obojí, ale vina v obou případech na straně rodičů. Pokud nechci, aby si můj kluk kupoval nástroje v armyshopu, prostě ho nenechám chodit s tolika penězi. Když už si něco takového přinese, bylo by lepší místo vyšilování naučit ho s ním zacházet. Koupě nože neznamená, že chtěl pobodat spolužáky, a zakazovat používání tak klasického nástroje je právě tou cestou, která z něj udělá nešiku. Navíc je tu ten nepopiratelný fakt, že nás chlapy prostě takové hračičky přitahují, a na věku přitom nezáleží. Nejeden z nás má doma v šuplíku kousky, s kterými by se dnes nedalo pomalu vyjít na ulici, ale o to tu nejde. Prostě jen víte, že ho máte. Nechodíte ven se sbírkou nožů po kapsách.
Zbytečná panika?
Po několika příspěvcích mužské části uživatelů, kteří přinesli výše zmíněné světlo na celou situaci, se kárající maminka „chlapce s nožem“ uklidnila s tím, že nůž byl po zabavení navrácen a kluk ho má vystavený na polici v pokoji. To byla také jeho vlastní výpověď, když se doma na celou věc přišlo – chtěl si ho podle svých slov vystavit. Takže nakonec úplně nehořelo, ale pohoršení nad prodejcem a panika způsobená vyklápěcím nožem vyvolává otázku, jestli to vážně trochu nepřeháníme. Za čas bychom totiž mohli dětem sebrat i příbor s tím, aby se neporanili. Nebo máte doma všechny krájecí nože schované tak, že se k nim devítiletý kluk nedostane? Raději nůž vezměte a ukažte mu, jak s ním krájet, aby jednou nebyl za úplné trdlo.
Na místo zákazu jim věnujte pozornost a vysvětlujte
Ačkoli jsou děti zpravidla to nejcennější, co máme, měli bychom je předně učit si samostatně a bezpečně poradit v běžných situacích, než je jen přespříliš ochraňovat. Zákazem přimějeme dítě spíš k tomu, že ho nůž bude lákat a při další koupi se o tom pravděpodobně maminka ani nedozví. To, že má dítě nůž, není problém. To, že ho používá bez vysvětlení, jak jej používat, a rodiče ho nechají bez dozoru, to už problém je.
Co byste ještě měli vědět
Kdy může dítě zacházet s ostrým nožem?
Říznutí je sice bolestivá záležitost, nikoli však smrtelná. Dítě si v tu chvíli uloží informaci o tom, že nůž může být nebezpečný a dá si příště pozor. Opravdové nebezpečí hrozí tehdy, když na něj dítě třeba upadne. Je proto dobré zohlednit, než dítěti klasický nůž svěříte do ruky, jestli má dostatečnou stabilitu. V případě, že ne, můžete mu prozatím nabídnout bezpečnější variantu. Na trhu jsou i speciální dětské kuchyňské nože, se kterými může dítě pracovat, když třeba chce doma pomoct při vaření. Pokud už je vaše dítě „zralé“ na to, aby s nožem zacházelo, což může být klidně ve věku tří let, klidně mu nůž do ruky svěřte. Ale buďte u toho, když krájí a vysvětlete mu, jak se s nožem zachází, že se s nožem nechodí a další dobře známá pravidla. Pokud si nejste jistí, dejte mu do ruky nejdřív příborový nůž, na kterém se naučí ho ovládat. Začněte krájením měkkých potravin. Když tohle zvládne, můžete přejít na další level.
A co si o tom myslíte vy?
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Rich Kids: Děti zbohatlíků na internetu drsně uráží všechny, kteří nežijí v luxusu!