Želvy Ninja: Jak se z módního trendu stala ekologická katastrofa?
Může pubertální vášeň pro komiksy vyvolat globální ekologickou katastrofu? To si pište, že jo.
Celý Bruce Lee, Opilý mistr, 36 komnat Šaolinu, Had ve stínu Orla… a to už na dveře klepe ještě ne-medvídkovsky vypadající Steven Seagal, Van Damme a mistr Mijagi z Karate Kid. Sedmdesátky v Hollywoodu nastartovaly trend nových akčních bojovek, které na plné koule zúročí produkcí až 80. léta. I když jde většinou o naprostý filmařský brak, jsou to všechno kasovní trháky. Má to jeden háček: pubescenti, kteří tyhle filmy slintajíc sledují, se jen obtížně s představiteli kung-fu hrdinů identifikují. Ani po týdnu v místním karate klubu se totiž nestali držiteli černého pásku. Chce to zázrak. A ten zázrak se jmenuje Želvy Ninja.
Jiný typ hrdiny
Kevin Eastman a Peter Laird, tvůrci komiksové předlohy, ani na moment nepředstírali, že to se čtveřicí zmutovaných želv, žijících v kanále a drezírovaných hlodavčím mistrem Třískou myslí vážně. Byla to parodie s kung-fu přídechem. A právě tohle byl základ chemie, která na akce lačné puberťáky maximálně zabrala.
Želví nindžové netráví čas v chrámu meditací a tréninkem, ale čučí na bednu, paří konzolové hry, přecpávají se pizzou a jezdí na skejtu. Jsou naprosto cool a in, jiní, a přitom se o to nemuseli zasloužit. Neporazitelné a vtipné exoty z nich udělala dávka mutagenu. Nestojí za nimi tklivý příběh, jen spousta srandy. A na tohle mladí slyší.
V následujících letech odstaví Želvy Ninja na vedlejší kolej většinu jiných fádních superhrdinů (z Marvelu i DC), jejich figurky (v hodnotě 1,1 miliardy dolarů) se stanou třetí nejprodávanější na světě, neskutečný byznys s nimi zažívají prodavači komiksů. Vzniknou „želví“ počítačové hry i deskovky, natočí se postupně 6 filmů a nekonečný seriál, respektive jeho čtyři nezávislé animované série. Je to naprostý trhák. Je móda mít doma alespoň jednu „zaručeně pravou“ katanu, ve skříni připravenou zelenou masku a vědět, jestli jste v partě spíš Leonardo, nebo Rafael (všichni chtějí být Rafael!).
A ta environmentální katastrofa?
Po celém světě se na želví vlně vezou miliony dětí. A ty touží a) stát se nindžou (a kdyby to nevyšlo) b) mít doma želvu a vyrobit z ní nindžu. Protože mít zeleného kamaráda je vždycky fajn. Rodiče si to tehdy nejspíš dost mylně vykládají jako čirý zájem svých ratolestí o přírodu, a malinkého mazlíčka s krunýřem jim ve zverimexu rádi pořídí. Jak moc výrazný trend to je? Řekněme, že želvy se ve zverimexech staré dobré Anglie prodávaly ročně průměrným tempem 33 000 kusů. Poté, co v kinech proběhne zelená želví revoluce, jdou želvy na dračku. Prodá se jich 250 000 kusů.
Možná se ptáte, kde je problém v tom, že parchanti někde v Anglii mají čtvrt milionu želv. Jenže jde o to, že ta želva vodní nádherná (latinsky Trachemys scripta elegenas) je nepůvodní, invazní druh. Doma je kdesi v bažinách Floridy, a během pár sezón strop-prorážející popularity seriálu Želvy Ninja se rozšířila do celého světa v desítkách milionů kusů.
Ta želva je možná nádherná, ale jenom, když je malá jako desetikoruna. Vyroste z ní odpudivá kanálie velikosti talíře. Je s ní spousta práce. Takže se jich děti nebo jejich rodiče začali poměrně rychle zbavovat. Stylově, tedy do záchodu.
Kvůli tomu se ale na těch nejméně pravděpodobných místech světa etablovaly populace tohoto nepůvodního druhu, který svou žravostí a adaptabilitou prakticky vytlačil většinu v okolí žijících původních druhů. Obojživelníků, plazů, několika druhů ryb a vodních ptáků. Jsou hladové jako piraně, odolné jako kožní vyrážka, prakticky nezničitelné. Dožívají se třiceti let a v přesile sundají třeba kachnu.
Po světě jsme už rozšířili hezkých pár druhů, které dělají v přírodě masakr. Ale želvy nádherné jsou prvním takovým invazním druhem, jehož boom nastartoval komiks pro puberťáky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
36 let na samotce: Vrah Silverstein samotářem proti své vůli