Dokáže jeden pár, muž a žena, zalidnit celou Zemi?
Knížka je to hezká, ale nesmíte nad ní moc přemýšlet. Krátké zadumání nad tím, jak starozákonní Adam a Eva zasídlili planetu Zemi, nutně vede k pochybnostem o duševním zdraví autora Bible. I kdyby totiž šla pramáti z jináče do jináče, biologických produktů mohla ze svého lůna vyvrhnout jen omezený počet. Tím ovšem drama nechutnosti nekončí.
Byť by ze sebe chrlila šesterčata stejným tempem, jako Vetřelec klade vajíčka, nezůstalo by po ní a Adamovi stejně nic jiného, než hodně početná parta sourozenců. Kteří by liduprázdné Zemi museli další generaci plodit incestně, aby se jim podařilo zalidnit planetu. Bratr se sestrou. Že takové příbuzenské páření nekončí dobře je pak nasnadě. Kapitolku Starého zákona o Vyhnání z Ráje tedy musel sepisovat někdo s elementární neznalostí základů biologie.
V sílu páru se věří všude
Katolické církve (a překvapivě taky islám) naznačují různá vysvětlení. Že za a) Eva nasekala 20 dvojčat b) Adam zplodil na 40 000 potomků c) Adam a Eva byli jen součástí širší populace. Smysl na mysl z toho neplyne ani tak. Abychom si ale neutahovali z jedné knížky, mýtus o zasídlení Země z původního páru byl živý i u norských Seveřanů, a trpěli na něj rovněž domorodí indiáni v obou Amerikách. Tedy lidé, kteří měli ve včeličkách a motýlcích jasno.
Bibli si stejně ještě jednou připomenout musíme, u Noemovy archy. Jasně, dva od kusu – po páru zvířat. Ta samá chyba. Takhle to prostě nefunguje. S čestnou doloženou výjimkou, posledního párečku stromových humrů (latinsky Dryococelus australis). Ti se ze dvou exemplářů dopracovali k životaschopné populaci 9000 jedinců. Ale proto, že se rozmnožují partenogeneticky. Jejich samice nepotřebují samce k tomu, aby produkovaly oplozená vajíčka.
Pravidlo pětistovky
Adam a Eva ovšem mají do humrů daleko, takže představa mladého párečku zalidňujícího Zemi končí v lepším případě u druhé vyprodukované generace. Protože dál už by se začaly u potomků projevovat skrze recesivní alely geneticky podmíněné choroby: barvoslepost, chudokrevnost (v lepším případě). Jinak to vede k deformitám a totální degeneraci. Pro přežití druhu je nezbytná rozmanitost.
S padesátkou jedinců udržíte geneticky stěží „živou“ populaci, s pětistovkou ale zachováte i její evoluční potenciál. Nezbytným minimem pro zachování (a možné nastartování) životaschopné populace pro kolonizaci planety je tedy 500 jedinců. Pro sichr raději víc, alespoň 500 Ev a 500 Adamů. Menší počet nemá šanci na úspěch, jen oddaluje svůj nevyhnutelný konec.
Až si zase budete někdy stavět na zahrádce kryt (nebo si nějaký koupíte od Horsta Šándora), abyste přežili jadernou apokalypsu, myslete na to, co přijde dál. Dost možná totiž z bunkru jednou vystoupíte do světa, který sami nedokážete zalidnit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Utopeni v kultu: Které slavné osobnosti propadly sektám a jaké to má následky?