Vikingové objevili Ameriku, pojmenovali Rusko a utvářeli podobu Evropy. Kam nakonec zmizeli

Incident na ostrově Lindisfarne

Seriál Vikingové popisuje průběh jejich dorážení na okolní svět docela přesně. První incident, kdy o sobě dali seveřané vědět světu, se odehrál na Svatém ostrově Lindisfarne. Na ten narazili při plavbě do neznáma, protože netušili, že plují směrem k Anglii. Ostrůvek leží hned vedle anglického pobřeží, a na něm se nacházel Klášter Lindisfarne, který byl založen v roce 634. Tento chrám boží byl po třicet let jediným sídlem biskupství v Northumbii. Na počátku 8. století zde vznikl evangeliář uchovávající cenné překlady a jiní díla. Roku 793 ale přišla zkáza. Z mlhy se vynořili nájezdníci, kteří se nechtěli zrovna zpovídat.

Noční můra křesťanů

Zpráva o nich se rychle šířila mezi lidmi. Mluvilo se o nemilosrdných bojovnících, před jejichž divokostí a krutostí se měl mít každý na pozoru. Dobové kroniky hovoří o tom, že v klášteře napáchali obrovskou spoušť, vytrhali oltáře a ukradli všechny poklady a cennosti. Bezbranné mnichy povraždili a celé místo zašlapali svýma bezbožnýma nohama. Některé z mnichů odvedli v řetězech a jiné utopili v moři. Všechny dostupné informace popisují tyto pohany jako strašlivou hrůzu, jakou do té doby Británie nezažila.

Vikingové plenili, loupili a vraždili

Historie má tendenci vikingy poněkud idealizovat. V dobách jejich slávy se před nimi ale třásla celá Evropa a dobré mínění o nich neměl nikdo. Není pochyb o tom, že to byli udatní bojovníci. Neměli sice žádnou armádu, zato byl každý z nich odmala cvičen v boji. Představa o jejich výzbroji se často trochu rozchází s realitou, protože meče byly vzácné a vyrobit zbroj neuměli. Nejčastěji používali sekery a samozřejmostí byl štít. Pokud byl do boje seveřan ozbrojen mečem, střežil ho jak oko v hlavě. Oblečení byli v obyčejných šatech a dokázali vyrobit i vycpávanou nebo koženou zbroj. I proto byli překvapení, jak tvrdá je ocel křesťanů. Ve zpracování kovů byl zbytek Evropy napřed. Největší fikcí jsou pak helmy s rohy. Ty si vymyslel Richard Wagner pro svojí operu. Ne, vikingové helmy nenosili, a když už ano, rozhodně ne s rohy po stranách.

Přes takto obyčejné vybavení dokázali seveřané zadupat nepřítele do země. Evropané byli zaskočení jejich stylem boje i vzhledem. Bojovali prý s velikou zuřivostí, a někteří z nich se dokonce vrhali na nepřítele svlečení do pasu nazí, bez jakékoli zjevné ochrany. U toho řvali z plných plic a zasévali do srdcí protivníků obavy a podlamovali jejich morálku.

Hlavní nástroj pro nájezdy byl drakkar

Přesto byla tou nejdůležitější zbraní seveřanů jejich loď. Typická konstrukce drakkaru umožňuje lodi plout v malých hloubkách, díky čemu se s nimi mořeplavci dostali z moře skrze deltu řeky až hluboko do vnitrozemí. To bylo něco nevídaného. Na palubě nebyl žádný úkryt ani podpalubí, kde by se dalo schovat, což jen poukazuje na nesmírnou odolnost vikingů. Plavby totiž trvaly celé týdny, a všichni byli vystaveni nečasu a spali pod otevřeným nebem.

Právě díky svým lodím se vikingové dostali i do vzdálené Konstantinopole, tedy dnešního Istanbulu. Objevili se tu už v roce 860. Na území Ruska zakládali nové osady a dobývali ty původní. Takto si podmanili i Kyjev. Místní nazývali nájezdníky se severu Rusové. Vikingové tak dali jméno celému území, které dostalo jejich jméno, Kyjevská Rus. Dnešní Rusko tak pojmenovali vikingové.

zdroj: 123RF.com

Frankové si s nájezdníky vytrpěli svoje

Své si ale se severskými dobyvateli vytrpěla Franská říše, kterou vikingové rabovali opakovaně. Počátkem 9. století podnikali nájezdy proti proudu řeky Seiny, a směrem k Paříži mířily podle dochovaných informací celé desítky lodí. Pohanům zde říkali Normani, a ti postupně získaly v této oblasti i významný politický vliv. Odtud se pak v dalším století dostávali i dolů do Itálie, kde si podmanili další města, včetně dobyté Sicílie, kde uchvátili Palermo.

Nejslavnější výpravou vikingů je potom plavba přes Atlantský oceán. Dopluli nejprve k Faerským ostrovům, aby následně objevili vzdálené Grónsko. Název znamená Zelená země a pochází tak přímo od vikingů. Ty sem přivedl v roce 982 Erik Thorvaldsson, zvaný Erik Rudý. Jeho syn Leif Eriksson se pak v roce 1001 vylodí přímo v další nové zemi, kterou pojmenuje Vinland. Jako první Evropané tak stojí na pobřeží Ameriky. Jedná se o ostrov Newfoundland u Kanady. Vikingové zde založili několik osad a v průběhu let sem pluly další lodě, jejich stopa ale postupně zmizela. Z neznámého důvodu zemi opustili. Dnes už se v učebnicích netvrdí, že byl prvním objevitelem Ameriky Kryštof Kolumbus.

Utvářeli podobu Evropy, ale zmizeli beze stop

Přestože vikingové stáli u založení států jako Rusko, Norsko, Švédsko nebo Dánsko, s nástupem středověku záznamy o nich mizí. Stopy o nich tak najdeme v historii na rozloze kolem 300 let. Poté jakoby se po nich slehla zem. Důvodem je nepříliš pevná víra. Vikingové měli své bohy, jako Ódin nebo Thór, a posmrtný život sliboval pobyt ve Valhale jenom těm, co najdou hrdinskou smrt. Křesťanství skýtalo po smrti mnohem větší a jednodušeji dosažitelné benefity, a jak docházelo k míšení s původními obyvateli, tito dobyvatelé a mořeplavci se postupně rozplynuli mezi všechny ostatní a jejich komunity se vytratily.

Zajímavostí je, že název „viking“ vznikl jako souhrnné označení seveřanů až v 19. století. V jejich době tento výraz nikdo neznal, a protože neoznačuje národ, píše se vždy s malým počátečním písmenem.

Osud vikingů vytváří oslí můstek k paralele s dnešní situací v Evropě. Historie totiž znovu a znovu ukazuje, že rozdílné náboženské vyznání nemůže žít pospolu v míru, bez ohledu na to, v jakém jsme zrovna století. Lze to až v případě, že se rozdíly rozplynou.

Autor: Eduard Havel

Přepisování historie. Které národy si s chutí upravily vlastní minulost a tváří se, že se nic neděje

Draci a kozičky. Feministky znovu kritizují seriál Hra o trůny. Co jim vadí a proč

Další galerie