Veganství jako cesta ke zdraví? No ne tak docela

Veganství jako řešení klimatické krize? Zajisté, jen pozor trochu opatrně s měřením emisí skleníkových plynů. Strava bohatá na vlákninu, ovoce a luštěniny je totiž „produktivní“ pro nadýmání. Flatulence, chcete-li prdění, na sebe nenechá dlouho čekat. Asketičtí rostlinožravci pak upouští do okolí ze svých střev objemově o 50 % více plynů než všežravci. A může to být ještě horší: mladí muži, přecházející na rostlinnou stravu, se mohou v několikaměsíční „přechodové“ fázi potýkat se sedminásobně zvýšenou frekvencí prdů. S planetární atmosférou to nejspíš moc neudělá, ale sedět za nimi v kině asi nechcete.

Střeva už nepobírají, co jim dáváte

Další chuťovka? Zdraví vyloženě nebezpečný může být syndrom „děravého“ střeva, respektive zvýšené propustnosti střev. O co jde? V krátkosti o to, že luštěniny obsahují kromě výživné řady bílkovin i hodně specifické proteiny, lektiny a fytáty. Říká se jim anti-nutrienty, protože aktivně brání vstřebávání jiných živin. Jste všežravec, který si dopřává luštěniny jednou za čas? Žádný problém. Pokud je ale konzumujete vytrvale, začnou se vám ve střevech koncentrovat, a váš zažívací trakt pojede jen „na průtah“. Nebo průplach? Výsledkem je poškození střevní výstelky, zvýšená citlivost na potraviny, ekzémy. Přestane vám prospívat jakékoliv jídlo.

Pilulky jako součást zdravé stravy

Že se veganům zelenou stravou nedostává vitaminu B12 se tak nějak ví, a většina z nich to v zájmu vlastního zdraví proaktivně řeší potravinovými doplňky. Jenže ve značné deficienci jsou i s železem. Železo samozřejmě do svých těl dostávají se zeleninou, jenže to je v ní obsaženo v neaktivní (ne-hem) formě, která se mnohem hůře vstřebává.

Je to problém? Pokud často nekrvácíte, tak ani ne. Jinak jste ale na cestě k chudokrevnosti, anémii. K problémům s menstruací (to se pánům jen tak nepřihodí), dušností. Řešení? Další pilulka a cajk. Ale nemělo být veganství trochu o nezávislosti, místo zobání pilulek?

Nežijeme proto, abychom jedli, ale…

Možná veganství zkoušíte jako alternativní dietu, hnulo se ve vás svědomí nad smutnými telátky nebo chcete zachránit planetu pro cizí potomky. Dobře. A proto řešíte, co jíte: nechcete se podílet na problému, chcete být součástí řešení. OK.

Pokud ale trávíte vytrvale víc času řešením toho, co je v pořádku jíst (a co už je na hraně vaší osobní vnitřní etiky), než samotným jídlem, pak máte náběh na tzv. orthorexii. Takového křížence mezi anorexií a bulimií, o němž se zatím moc nemluvilo. Je to trápeníčko o tom, co vlastně máte a můžete jíst, ze kterého vznikne moc pěkná obsese, a psychická a zažívací porucha. Dlužno dodat, že k orthorexii se klidně dopracujete vlivem přehnaného soustředění na jakoukoliv dietu.

Jak se prohubnout k nadváze?

Bez proteinů se žít nedá. A když nechcete ty živočišného původu, musíte to dohnat u rostlinných. Háček je v tom, že vege-kompenzací nezískáváte vyvážený příjem živin, tlačíte do sebe více uhlohydrátů. Možná více, než (s)potřebujete. Výsledkem je, že se vegani mohou brzy cítit zaškatulkováni svým vlastním veganstvím. Nejenže se zříkají konzumace zvířat a produktů živočišného původu, ale také musí najít křehkou rovnováhu mezi omezeným počtem kalorických potravin, které si dovolují pozřít. Jinak jim hrozí obezita. Ano, veganstvím se dá docela slušně ztloustnout.

Tak tohle je průšvih! Ženám voní vegetariáni víc než masožravci!

Rekordy ze světa restaurací: Kde se vaří z krys a kam na vegetariánskou baštu?

Další galerie