Veganská móda má problém. Ukázalo se, že životnímu prostředí škodí víc, než se myslelo. Zachrání nás klokaní kůže?
Udržitelnost, šetrnost vůči životnímu prostředí, etické volby spotřebitelů. Že to zní jako moderní zaklínadla, která slyšíte ze všech stran? Jistě, ekologické trendy se totiž nevyhýbají žádné oblasti lidské činnosti. Dokonce ani módě. Jenže nic není jednoduše černobílé. Taková veganská eko-móda dělá v životním prostředí daleko větší neplechu, než poctivá zvířecí kůže.
Pokud bychom měli celý význam eko-módy omezit na ten nejobecnější popis, můžeme se odrazit od následující myšlenky: „Umělé látky jsou etické, protože kvůli jejich výrobě netrpí žádné zvíře ve velkochovu.“ To je pravda. Jenže pozor, tyhle látky vyrobené ze syntetických vláken vynikají mnohem kratší životností, a ve volné přírodě dělají víc škody, než užitku. Sice kvůli nim netrpí zvířata ve velkochovech a kožešinových farmách, ale celý ten ušlechtilý záměr bolestně odnesou volně žijící zvířata. Třeba ta v mořích.
Etická eko-móda je špinavá záležitost
Běžný polyester, nylon a umělé kožešiny z akrylu totiž uvolňují do svého okolí při každém praní drobné mikroplastové částice. Ty putují z vaší pračky kanalizací, přes čistírny odpadních vod do říčních toků. A odtud třeba do moře. Celou cestu se stávají nezamýšlenou potravou živočichů, které tahle plastová nálož postupně hubí. Etická móda, tedy ta propagující výrobky kompletně ne-živočišného původu, je momentálně na vzestupu. Oděvní průmysl na to reaguje zvýšenou produkcí, která pak zamořuje životní prostředí. Tuhle druhou stranu mince ale spotřebitelé moc vidět nechtějí.
Jste součástí řešení? Ne, jen část problému
Neplatí tu přitom poměr 1:1. Kabátek z pravé kůže vám totiž vydrží dlouhá léta, zatímco ten z umělých náhražek je vyloženě sezónní záležitostí. A ideálním řešením není ani cesta „přírodních materiálů“. Taková poctivá bavlna sice něco vydrží, ale někde vyrůst musí. K její produkci je obvykle zapotřebí vyklučit nějaký ten prales, a také zálivka hektolitry vody (a pesticidy a hnojiva). Takže to není zrovna výhra. Vegani a lidé, kterým je nepříjemné utrpení zvířat, jsou dnes hlavními tahouny celého segmentu etické módy. Je to byznys za miliardy dolarů. Že svou snahou o lepší svět ten stávající ničí, jim zatím nedochází.
Zvířata na prvním místě. Opravdu?
„Všichni si teď uvědomují, že problematika welfare a blahobytu zvířat je velké téma, a také že neméně významné téma je i zamoření planety plasty,“ říká Clara Vulteichová, australská konzultantka oděvního průmyslu. „Bohužel si lidé neuvědomují, jak moc jsou tyto dvě oblasti propojené, a že jde jedna ostře proti druhé.“ V čem je problém? Když porovnáme index ekologické udržitelnosti různých surovin užívaných v oděvním průmyslu, aniž bychom ho doplnili o data lidské spotřeby, získáme jen polovinu pravdivé informace.
Pro životní prostředí představuje z hlediska spotřeby zdrojů (vody, půdy, chemikálií) asi největší zátěž vlna získaná z lam alpaka. Podobně „špatné“ jsou i kraví usně, vyčiněné kůže skotu. Jenže pravý vlněný svetr přežije stejně jako pravá kůže dlouhá léta, a i když doslouží, nebude do svého okolí uvolňovat závadné nebo toxické látky. To se o etických a vegany přijímaných oděvních materiálech (polyuretanu, akrylu, nylonu či polyesteru) rozhodně nedá říct.
Chcete škodit anebo pomáhat?
Spotřebitelé etické módy tak budou muset podstoupit osudovou volbu. Jaké jsou možnosti? Ponechat si oděvy z umělých vláken, ale tím přiznat, že je jim životní prostředí ukradené, a řadí ho až na druhé místo po boji proti utrpení hospodářských zvířat. Tedy že jim záleží více na kravách, než na delfínech a mořských želvách. Mohou se také zcela vzdát uměle syntetizovaných materiálů, ale spolu s tím přijmout fakt, že jimi hrdě nošená přírodní bavlna nebo vlákna tropických stromů rovněž výrazně narušují životní prostředí. Případně chodit zcela eticky nazí.
Srdečné pozdravy od Skippyho
Pokud bychom měli vycházet z Higgova indexu materiálové udržitelnosti, je tu ještě jedna varianta. Která ale vegany nejspíše nepotěší. V současnosti nejnižší náročnost, pokud jde o spotřebu zdrojů a produkci, a také nejvyšší životnost (a šetrnost vůči životnímu prostředí) má pravá klokaní kůže. Ne, není etická: abyste jí získali, je třeba zabít klokana. Ale jeho kůže je nyní tou nejefektivnější a nejúspornější surovinou, když opravdu přijde na ochranu životního prostředí, a ne jen lacinou společenskou pózu.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Příčinou válek v Africe není nedostatek potravin, ale jejich snadná dostupnost! Nevěříte?