Ukradené patenty nebo Nobelovy ceny. Známí vědci a vynálezci, kteří si vypůjčili nápad od někoho jiného

I s patenty bylo někdy potřeba váhat. Charles Darwin, autor konceptu Evoluční teorie, uchovával své průrazné myšlenky na papíře, ale mimo tisk dlouhých deset let. Věděl, že jejich zveřejnění by prostě jeho křesťansky smýšlející okolí prostě nerozdýchalo, a taky svým publikačním mlčením chránil svou vlastní dceru. S několika kolegy ale o tématu diskutoval, a tehdy mladý biolog na cestách Alfred Russel Wallace si z takových debat pečlivě dělal poznámky. Rozdíly tu byly. Darwin zdůrazňoval soupeření jednotlivců téhož druhu o přežití a reprodukci, kdežto Wallace kladl důraz na tlaky prostředí, které druhy nutí přizpůsobit se okolním podmínkám. Své práce vydal jako první, i když zdaleka ne všechny argumenty měl z vlastní hlavy.

Za vším hledej ženu?

Dvoušroubovice DNA a pohled do nitra mechanismů genetiky. Paráda. V roce 1962 svět po zásluze zatleskal Jamesi Watsonovi, Francisu Crickovi a o něco méně populárními Maurici Wilkinsovi, a předal jim Nobelovu cenu. V čem je zádrhel?  Že tohle trio molekulárních biologů by svou práci nejspíš nikdy nedotáhlo ke zdárnému konci bez Rosalindy Franklinové, která jim trochu nazapřenou v laboratoři pomáhala provádět detekční měření. Na seznamu světem uznávaných šampionů chybí proto, že tři roky před dohotovením výzkumu umřela na rakovinu vaječníků, takže její jméno nikdo nezmiňuje. Těžko ale říct, jak by se to jejím slavným kolegům bez ní povedlo.

A přece se točí!

Stranou teď nechme, že tenhle citát v nadpisu, připisovaný muži jménem Galileo Galilei, si v roce 1757 vymyslel italský novinář Giuseppe Barret. Ale aspoň máme jasno, o kom je řeč. O vynikajícím badateli, který se zasloužil o vynález teleskopu. Nebo nezasloužil? Vpravdě mizerné dalekohledy s trojnásobným zvětšením konstruoval už o celých 40 let dříve nizozemsko-německý brusič skla, Hans Lippershey. Galileo si zaslouží obdiv za mnohé, co učinil, ale zmíněné přibližovací optické hračky pouze zdokonalil, nikoliv vynalezl. Svou vylepšenou verzi pak představil Senátu, jako by byla jeho vlastní.

Haló? Dobře vás vidím, ale špatně slyším…

Kdo vlastně vynalezl telefon? Úplně jasno v tom mají jen soudy a patentové úřady, ale zastánci dvou tvrdých linií se dodnes přou. Mohl to totiž být zrovna tak Alexander Graham Bell, jako Elisha Gray ze Skotska. Vtip je v tom, že nezávisle na sobě oba podali své patentové přihlášky ve stejný den, na Valentýna roku 1876. Tím ale svátku zamilovaných dodali vcelku nevlídnou atmosféru, protože vynález měl potenciál vydělat miliony, a těžit z objevu mohl jen jeden z nich. Soudy nakonec dali za pravdu Bellovi, který dodal „o něco pokročilejší model“, ale férové to zrovna nebylo.

Prevít, který krade nápady

Absolutním padouchem mezi vynálezci byl Thomas Edison, profesionální koumák. Tvrdil, že za každým jeho objevem je 1 % inspirace genialitou a 99 % vydřeného potu. To jistě, protože jeho vypůjčování si cizích myšlenek muselo stát spoustu energie. Na vrcholu své kariéry se mohl pochlubit 300 velkými patenty. K tomu si platil celé roje právníků. Spoustu již vynalezených a dosud nepatentovaných věcí si nechal pojistit, aby z nich mohl profitovat. Edison dokázal „vytěžit“ Nikolu Teslu, a právní bitvu svedl i o žárovku. Kterou sice vynalezl Joseph Swan, ale Eda byl prostě hlasitější.

Když rozhodují vyšší zájmy

Dmitrij Mendělejev by si vytvoření periodické tabulky chemických prvků Nobelovku zasloužil, ale bohužel zemřel dřív, než se prestižní ceny začaly rozdávat. Zazářit s medailí mohl také vynikající německý chemik Fritz Haber. Jenže tehdy se do věci (zdaleka ne naposled) vložila politika. Faber totiž pro německou armádu mimo jiné vynalézal i smrtící bojové plyny, což ho diskvalifikovalo. Divné je, že u jiných vynálezců a badatelů je zneužití jejich objevů ze soutěže nevyřadilo. Fritz nakonec později Nobelovu senu přece jen získal, a to za postup, jak syntetizovat čpavek z vodíku a dusíku. Amoniak byl pak používán jako hnojivo po celém světě.

Podobně neférově byl vyřazen i chemik Henryho Eyring. Švédům v komisi se nelíbilo jeho mormonské vyznání, a jeho teorie jim přišla moc nepochopitelná.  Na otázku: „Proč jsme mu vlastně tu cenu nedali?“ nejsou dodnes schopni odpovědět. Nás by mohlo naštvat, že Nobelovku za literaturu nedostal původně navržený Karel Čapek. Jak to? Válka s mloky je sice fantastická, ale ocenění Čapka by mohlo pozlobit Němce. A jak tušíte, válka už byla na spadnutí.

Autor: Radomír Dohnal

Nejméně užitečné vynálezy, které kdo kdy vymyslel

Stromy nad zlato. Jak vám mohou dřeviny pomoci s hledáním podzemních nalezišť vzácného kovu

Další galerie