Triky, kterými nás bistra a restaurace úspěšně klamou, abychom tam nechali peníze

Barvy jsou kouzelné, protože ovlivňují naše podvědomí. Modrá evokuje čistotu, zelená čerstvost, červená podbízí spěch a živočišnost, žlutá je uvolňující, oranžová stimuluje chuť k jídlu. Tak jaké barvičky asi vyberete do veganské restaurace, a jaké do rodinné s rybími specialitami?

Vůně prodává, zvlášť když jde o pečivo. Proto také řetězce fast-foodů s pečivem a bagetárny nenechávají přípravu těsta na pozdně noční hodiny (jako by udělal normální pekař, aby měl hotovo na ranní rozvážku), ale pečou ideálně přímo během prodeje, aby to v krámu „vonělo čerstvě“.

Popisky pokrmů stimulují fantazii. Co to ale k čertu vlastně znamená fresh? Nám to může evokovat maximální čerstvost, ale reálně to může obnášet, že má salát konzistenci použité dětské plínky. Podobně nedefinovatelné je i slůvko šťavnatý, regionální, domácí, udržitelný…

Exotikou a profesionalitou zavánějící pojmy jsou na tom stejně. Aioli znamená, že do majonézy přimíchali česnek, crudité ještě včera bylo zeleninovou oblohou, tapas značí jen to, že daná restaurace dělá minimalistické porce a galette, že v kuchyni nemají formu na koláče, a tak to drží tvar asi jako lejno. Ale zní to světově.

Něco pro chuť a zdraví

O slovo se hlásí zdraví, takže i ve stejkárně nesmí chybět salátový výběr a pohled na nakrájenou zeleninu. To pro náš mozek přebije dojem, který máme z odéru fritéz a přepáleného tuku. Jinak zeleninka musí být orosená vodou. Vypadá čerstvější, a taky má pak větší gramáž.

Hudba? Měla by hrát tak, aby hosty rušila jen trochu, ale přesto jim dialog komplikovala. Proč? Tak už si objednali, takže mají nejvyšší čas dožvýkat, zaplatit a jít. Ne nutně, ne vždy. Hudba a její rytmus ovlivňuje chutě. Odrůdová vína si prý kolikrát objednáme jen podle země původu hudby…

Posezení je celé o tom, jak rychle chtějí, abyste odešli. Nepohodlné plastové židličky a omyvatelné stolky v mekáči vám říkají sbohem automaticky, protože je to fast-food. Jinde investují do kožených sedaček a čalounění, aby se vám odtam nechtělo ven do zimy. Pohodlí ale platíte náležitou cenou.

Ceny, které záměrně děsí

Světlo je důležité. Zvlášť, když je rozptýlené, izolované do zákoutí. Vytváří to mnohem útulnější, intimnější atmosféru. A když je světla tak málo, že je až neslušné zabořit nos do jídelního lístku? To je ideální proto, abyste přehlédli ty ceny…

Ceny? Jaké ceny? Aha – myslíte ty cifry bez denominace, nezakončené nulami ani devítkami (protože ty působí jako laciný trik). Inu, ty většinou musíte hledat. O tom, kam a jak umístit ceny v meníčku, je celý obor psychologie jídelních lístků, který můžete regulérně studovat jako tříletou nástavbu.

Něco ale prozradíme: skoro pokaždé narazíte v lístku – tam, kam poprvé padne váš zrak – na nějakou brutálně přestřelenou částku. Doslova to bije do očí, protože je položkově 2-3x dražší než zbytek. K čemu je tahle specialita dobrá? Jen abyste se otřepali, a zbytek cen vám v kontrastu nepřišel tak vysoký.

Modelka Hailey Bieber vyrazila do restaurace jen v podprsence

Výkalová kavárna a restaurace s hroby mezi stoly. Pošmáknete si?

Další galerie