Těžba z asteroidů? Sci-fi s nekonečným potenciálem

Blbec má problém na každé řešení, a v cestách do vesmíru nám v zásadě brání jen detaily. Potřebné technologie alespoň teoreticky máme, jen je nerozvíjíme. Důvod, proč ještě nefrčíme na Mars, je prostý. Je to nesmyslně drahé a prozatím zbytečné. Bojovat o první místo v závodu, ve kterém nikdo jiný nesoutěží, je nuda nejen pro diváky. Navíc kromě prvenství není v sázce nic.

Ten moment, kdy už nejde o peníze

Těžba surovin z asteroidů to může změnit, protože ty jsou první cenou samy o sobě. Že výlet k pidi-planetce Messalina 545 by stál ranec a trval by nekonečně dlouho, déle než lidský život? Jasný, jeden start trochu větší vesmírné rakety nás přijde na 500 milionů dolarů a tohle by bylo o dost dražší. Opravdu o dost. Ale je tu příslib zlatého pokladu v hodnotě 1,07 kvintilionů dolarů.

Chápeme, že tohle číslo zní trochu bžííííapfůůů a často ho nevidíte. Je to desítka a třicet nul k tomu. Tolik se tam válí zlata. Planetka-asteroid Davida 511, ležící jen o relativní kousek dál, má zlata za 26,99 kvintiliónů. A podobných dalších vtipně bohatých asteroidů je kolem nás asi 50. Chcete nikl, platinu, železo? Tam venku je ho víc, než umíme spočítat. Co by to přineslo?

Víc zlata, než kolik si umíte představit

Jsme teď v režimu sci-fi, takže opatrně na pumpičku: planetární pojem peněz by naprosto ztratil smysl. Protože měna v oběhu je kryta zlatými rezervami, a toho zatím lidstvo za dobu celé své existence dokázalo vytěžit za 6,8 bilionů dolarů. Prostě si představte zlatou kostku o hraně 20,9 metrů. Tolik zlata teď na světě dohromady máme v trezorech. Množství dostupného zlata z vesmíru z toho dělá srandu. Zhroutila by se ekonomika států, postavená na těžbě surovin.

Jihoafrická republika, Rusko? Nemají šanci. Pozbyly by smyslu systémy národních rezerv. Sbohem Číno a Spojené státy americké. S diamanty byste mohli zasklívat okna, krachly by i vznosné ideály kryptoměnu bitcoinu, protože její hodnota je teď někde kolem 15 miliard. Bez peněz ale nemůže fungovat ekonomika tak, jak ji známe. Inflace to nevyřeší a s přepsané ceny služeb a zboží by totálně změnily lidské myšlení. Možná i to je dobrý důvod, proč na asteroidech netěžit.

Tenhle globální přerod by totiž z dosavadní lidské pinožení připravil o motor. Hraní si na to, kdo má víc a kdo se chce mít stejně dobře. A těžko říct, jak bychom se z toho vzpamatovali. Protože jak chcete řídit lidskou společnost, když nemáte nouzi prachy ani o suroviny. Kdo by tomu šéfoval, že jo? Možná pozbydou smyslu i věci jako národní státy, a splní se tím vlhký sen politiků z Brusele.

Těžit se bude tak daleko, že o tom nebudeme vědět

Konkrétní metody extrakce je zapotřebí opravdu vychytat, a v současnosti je to asi největší neznámá. Někde se bude vrtat, jinde se bude jen oprašovat, protože některá vesmírná tělesa jsou až překvapivě křehká. Než nějak magneticky připoutávat těžitelné asteroidy k orbitě naší planety, bude se zpracovatelský průmysl nejspíš přesouvat na ně.

Tam také budou vznikat první kolonie, a všechny ty rozměrné hračky, jako třeba další kosmické lodě, budou růst z těchto kosmických šutrů. A tyhle generace „vesmířanů“?  Ve své podstatě budou mít k matičce Zemi jen velmi chabý vztah, protože k modré planetě to pro ně bude nesmyslně daleko. Při dalším kolonizování vesmíru budou na nekonečné expedici bez návratu. O Zem a její potřeby tu nakonec už nepůjde.

Komu to patří? Tomu, kdo si to první vezme!

Myslíte si, že není možné jen tak někde začít z asteroidů loupat perníček? Jasně, máme tu dvě mezinárodní úmluvy. Kosmickou smlouvu z roku 1967 a tzv. Dohodu o Měsíci z roku 1979. V jejich principu jde o to, že si bohatství vesmíru nemůže žádný stát nárokovat pro sebe. Co na to říct?

Že historii píšou vítězové, a ten, kdo k bohatství vesmíru získá přístup jako první, si bude diktovat vlastní podmínky.  Taky, že tuhle expedici ke hvězdám vůbec nemusí provádět stát, ale „soukromá“ korporace. Něco jako britská východoindická společnost. A asteroid si klidně může rozparcelovat nějaká soukromá armáda, jako Rusové Krym. A hlavně, tu druhou Dohodu podepsalo jen 18 zemí. Nic proti názoru Arménie nebo Peru, ale ne, Čína, Rusko ani USA mezi nimi nejsou.

Autor: Radomír Dohnal

Vesmírný turismus už v roce 2021. Tento projekt Elona Muska se zapíše do historie. A můžete se přidat!

Stanou se hvězdné války skutečností? Vesmírné síly Spojených států schválil americký kongres i prezident Donald Trump

Další galerie