Tento muž své ženě nikdy nepomáhá s domácími pracemi. Za svým postojem si tvrdě stojí. Přečtěte si jeho zdůvodnění
Nepomáhám ji doma. Já zde totiž žiji, patřím sem. Jsou to i moje povinnosti, nejen manželčiny. A co se týká pochvaly, kamaráda jsem se zeptal, kdy jeho žena skončila s úklidem, praním, výměnou ložního prádla, vykoupání dětí, vařením a tak dále a on jí řekl: DĚKUJI. Tipněte si, co mi odpověděl.
A nejde tu jen o poděkování, ale o uznání. „Ano, jsi fantastická!“ A ty, kamaráde, když si jedinkrát v životě vysál, co si vlastně očekával? Vyznamenání? A proč vlastně? Jen proto, že v naší kultuře si byl tak vychován, že toto všechno je práce ženy?
Nebo si snad myslíš, že toto všechno je hotové raz dva a ty nemusíš hnout ani prstem? Tak ji chval tak, jak očekáváš, že tě bude chválit i ona.
Vztáhni ruku a chovej se jako skutečný partner, ne jako host ve vlastním domě, který se přijde jen jíst, vyspat se, osprchovat, případně uspokojit své sexuální potřeby … Skutečná změna v naší společnosti začíná doma. Naučme naše syny a dcery, co je to vlastně být skutečným partnerem!“
Michal
zdroj: ezy.cz