Stromy nad zlato. Jak vám mohou dřeviny pomoci s hledáním podzemních nalezišť vzácného kovu
Zlato možná neroste na stromech, ale pokud pomýšlíte na kariéru zlatokopa, vyplatí se dřevinám věnovat náležitou pozornost. Potvrzují to poslední experimenty australských geologů a dendrologů. Stromy si totiž informace o nalezištích vzácného kovu nenechávají pro sebe, a když víte, jak se ptát, mohou vám i dobře poradit.
V době, kdy tento text vzniká, se cena za gram zlata v Čechách pohybuje kolem 1160 korun. Což už trochu svádí k přemýšlení, zda už konečně nedat výpověď a nevyrazit s rýčem někam do hor. Proti dobrodružným snům se ale staví realita. Počet nahlášených zlatých nalezišť se v posledních 50 letech snížil o 45 %, a prakticky všechna dostupná ložiska, například říční náplavy rýžovišť zlatonosných písků, se už dnes počítají mezi vytěžené. Zlato se teď mnohem hůře dostupné.
Zlato je všude, ale málo
Zlato se nenazývá vzácným kovem jen tak z legrace. Jeho průměrný obsah na kilogram zeminy činí kolem 5 miligramů. Takže najít ryzí nuget je opravdu jako vyhrát v loterii. Jenže většinu tiketů už stejně dávno skoupila Čína, která těží po celém světě 420 tun ročně, a za ní USA s 227 a Austrálie s 225 tunami. Šance na nález, který by vás zabezpečil na stáří, jsou tedy více než skromné.
Kde je více? Ptejte se koalice
Zdá se ale, že by tu byla k dispozici finta, jak přijít na to, kde najít poklad hluboko pod zemí. V praxi ji s úspěchem otestovali australští přírodovědci, kteří svůj zrak upřeli na eukalyptové lesy. Ano, eukalypty teď nejsou v oblibě jen u koalích medvídků. Tyhle stromy rostou „jako z vody“, protože si v nehostinných pustinách dokáží kořeny prorazit cestu až do hloubky 40 metrů.
Strom, který je nad zlato
Pokud tu máme dřevinu, která jako dokonalý vrták a výkonné čerpadlo v jednom nasává životodárnou tekutinu z podzemních horizontů, dá se teoreticky předpokládat, že s vodou nasaje i něco jiného. Třeba zlato. Nápad to není zase tak nový, poprvé se objevil v hlavách prospektorů někdy kolem roku 1940. A dávalo to perfektní smysl.
Jen tehdy ještě neexistovala dostatečně funkční laboratorní technologie, která by dokázala stanovovat takhle nepatrné koncentrace látek. Dnes už jsme ale o hezký kousek dál, a tak mohli australští badatelé navrtáváním kmenů a sběrem listů eukalyptů a jejich následným rozborem stanovovat, co se asi tak nachází v kořenové hloubce. Co zjistili?
Listy jsou mapa k pokladu
Že spousta vzorků eukalyptů v sobě nese koncentraci zlata přibližně 0,15 ppb (tedy z jedné miliardy). Což je něco jako běžná hodnota, klasické pozadí. Jenže pak tu bylo pár eukalyptových hájů, ve kterých testy prokázaly koncentraci až 4 ppb. Zhruba sedmadvacetkrát vyšší. A to už se vnucuje myšlenka, že pár desítek metrů pod zemí by to mohlo být docela zajímavé.
V praxi si to vyzkoušeli ještě jednou na několika lokalitách v Západní Austrálii, registrovaných jako oficiální zlatonosná naleziště. Ano, tam byla skutečně koncentrace zlata ve stromech vyšší. Badatelé také přispěli budoucím zlatokopům dalším užitečným poznatkem. K tomu, abyste rozpovídali stromy na nalezištích, není třeba navrtávat jejich kmeny.
Zlato je totiž pro většinu rostlin toxické, a tak se jej snaží „vyloučit“, nebo alespoň uskladnit do listů, kterých se pravidelně zbavují. Při hledání naleziště se tedy obejdete bez vrtáku, stačí jen sbírat listí. Jen abyste si tu práci moc neulehčovali: sbíráním listů by zlato těžit nešlo. I na zlatonosných lokalitách je totiž v opadu obsaženo jen 0.000005 % váhy suchých listů. Pokud ale hledáte tu správnou lokalitu, mohou vám vzorky hodně napovědět.
Termiti také vědí…
Nápadů, jak hledat zlatá naleziště bez větší námahy, už tu pár bylo. Legendy dávných zlatokopů hovoří o tom, že v místech se zlatem pod zemí rostou často stromy deformované. Inu, vzácný kov je pro ně jed. V malém měřítku to bez trénovaného oka nejspíš nepoznáte, ale při pohledu na podrobné letecké snímky zalesněných oblastí je to dobrá indicie. Nebo se můžete zeptat termitů.
I ti totiž transportují zeminu a rostlinný opad, který může být zdrojem velmi cenné informace. Je tu ovšem trochu problém: materiál přenáší i ze značných vzdáleností, a tak by data z termitišť nemusela k odhalení naleziště stačit.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nevysvětlitelné jevy, které se staly fiaskem. Kdy rozluštění záhady přineslo jen trapné rozpaky
Člověk nikdy nebyl býložravec. Jaká byla doopravdy lidská strava v průběhu evoluce