Redakční cestovní rádce: Slovinsko a místa, která musíte stoprocentně navštívit. Vodopády, parky, rašelina i něco pro řidiče
I když léto skončilo, nemusíte s cestováním hned přestat. Máte třeba Chorvatsko už prošmejděné? Tak zkuste Slovinsko. Dáme vám mnoho praktických tipů, kde jsou ta nejkouzelnější místa, kde se ubytovat, co ještě vidět a jak se tam dostanete. Vyzkoušeli jsme si to a sepsali pro vás aktuálně z místa činu. Tahle dovolená vás určitě finančně nezruinuje, a přesto budete nadšení. Šťastnou cestu.
Slovinsko není daleko. Podle toho, z které části České republiky jedete, ale Triglavský národní park začíná hned za hranicemi s Rakouskem – není divu, vždyť jde vlastně o Alpy, tedy konkrétně Julské Alpy. Připravte se na cestu kolem 600 km. Budete potřebovat Rakouskou dálniční známku, tu Slovinskou nikoliv (pokud se nevydáte do Lublaně). Ale počítejte s tím, že pár Eur si budete muset nechat na platby za tunely.
Ubytování
Pokud budete hledat ubytování, můžete se rozhlédnout hned kolem velkého města Kranjska Gora. Jde o typické turistické centrum, se spoustou hotelů, penzionů i ubytování v soukromí. Pozice Kransjke Gory je strategická – máte odtud kousek do Rakouska i do Itálie, pokud by vás už Slovinsko nebavilo.
Rybníček i rašeliniště
Náš první tip začíná nenáročnou procházkou kolem vodní plochy s názvem Sava Dolinka. Parkování je zadarmo, ostatně jako na většině slovinských parkovišť. Tam kde, by v Česku parkovací bába vybírala šedesát korun, máte ve Slovinsku obvykle možnost nechat vůz libovolně. Procházka začíná lesem, tedy přesněji pralesem, a jelikož jde o národní park, padlé stromy se tu nechávají svému osudu. Lesní cesta vás zavede k čarokrásnému jezírku. Pokud vám nespadne brada z té brčálově zelené vody, přitom tak průhledné, tak nemáte srdce. Je to opravdu kouzelné místo, navíc s vyhlídkovou věží. Jedinou nevýhodou je, že jde o vyhlášený instaspot, takže zde budou pobíhat zpovykaní lidé se selfie tyčemi a zkoušet zachytit takovou fotku, kterou odtud ještě nikdo nemá, což fakt nejde. Pokud se vám místo líbí, můžete podél vody pokračovat procházkou kolem bažin, celkem zde můžete nachodit asi 3 km.
Soutěska Vintgar
Pokud milujete bublání potůčků, malé vodopády, hrůzunahánějící skály a obrovské davy turistů, vydejte se na soutěsku Vintgar. Jde totiž o jedno z nejnavštěvovanějších míst ve Slovinsku. Vyrazte časně, ať jste na místě do 9:00, vyhnete se největšímu davu turistů.
Autem přijeďte na místní parkoviště zde, které je výjimečně placené. Nenechte se vlákat do pasti, už cestou vás budou lákat domorodci s tím, že můžete zaparkovat u nich na zahradě, protože dolní parkoviště je plné. Není, je obrovské.
Jde o nenáročnou procházku plnou nádherných míst, takže fotoaparát určitě s sebou. Pokud stejně jako já milujete focení vody, nezapomeňte si stativ. Já jej bohužel neměl s sebou, takže vodopády jsem mohl fotit jen z ruky. Velká chyba. Nevýhodou je, že na konci trasy vám nezbyde nic jiného, než se otočit a vydat se zpět. Škoda.
Vodopád Peričnik
Chcete vidět opravdu obrovský vodopád, který chytne za srdce? A chcete si jej obejít, takže jej uvidíte ze zadní strany – od skály? Pak se vydejte na vodopád Peričnik. Zaparkujte zde, a už z auta vodopád uvidíte. Za 10 minut chůze lesem budete u něj. Pozor, všude je voda. Zkrátka to teče, stříká, všude jsou drobné kapičky a mlha. Pokračujte dále a obejděte vodopád zezadu. Je to nádherný pohled. Cesta je okružní, takže se zase můžete vrátit zpět k autu jinou trasou.
Výhled na Severní stěnu Triglavu nebo samotný Triglav
Když budete pokračovat po Triglavské cestě ještě další 4 km (pěšky či autem) od vodopádu, dojdete až k tomuto parkovišti. Odtud se chodí na Triglav. Trasa na Triglav má 6 hodin a 30 minut bez přestávek. Když k tomu připočtete to, že se budete chtít vrátit i zpátky, vychází to na dvoudenní túru s přespáním ve stanu. Pokud stan nemáte a představa spaní pod širákem ve vás vzbuzuje nehezké vibrace, tak se jen projděte po okolí a kochejte se výhledem na Severní stěnu Triglavu.
Bled
Být ve Slovinsku a nenavštívit Bled je jako být v České republice a nenavštívit Český Krumlov. Ale ne, vážně, jde o turistický magnet, ale výhled na jezero, Bledský hrad a Bledský ostrov je úchvatný. Bledské jezero můžete zdolat na paddleboardu, přeplavat nebo nejjednodušším způsobem nasednout na lodičku a nechat se na ostrov dovézt. Veslaři to zabere kolem 20 minut. Na ostrově vám dá 40 minut rozchod a zase vás odveze zpět. Za 15 €, ale stojí to za to. Bledský Hrad si určitě nenechte ujít. Samotné opevnění zase tak zajímavé není, ale výhled na Bledské jezero je dokonalý.
Jezero Jasna
Pokud ještě pořád nemáte dost jezer, vydejte se k jezeru Jasna. Zaparkujte zde, a zkuste si jezero obejít. Není problém si zde dát vynikající kafe, na kterém by si pochutnal i letňanský hipster, a můžete se kochat výhledem na hory. Pokud jste trochu otužilí, tak se v jezeře můžete i osvěžit. Voda je opět čistá – jak by ne, z hor přitéká stále čerstvá.
Lublaň
Už máte dost přírody? Zkuste hlavní město Lublaň. Jet můžete buď po dálnici, pak ale potřebujete dálniční známku. Pro naše auto stojí 30 €, takže těch 20 minut navíc oželíme a jedeme po okresních cestách. Na to, že je Lublaň hlavní město, je docela malá. Má 300 000 obyvatel, takže je velká asi jako Ostrava. Ale vůbec rozlehle nepůsobí, za odpoledne ji budete mít pěšky prošlapanou.
Pokud máte rádi parky, zkuste ten s názvem Tivoli. Hezký je, ale znovu bych tam nemusel. České zámecké parky jsou obvykle hezčí. Určitě se ale vydejte na Trojmostí a odtud na místní trhy. Centrum Lublaně je kouzelné. Rybárny, kavárny, pekárny, malebné uličky, výhled na řeku, opravdu to za to stojí.
Jako správný turista se musíte vydat na Lublaňský hrad. Není tak starý, jako české hrady, pochází až z 15. století a je to na něm znát. Nemůžete ho srovnávat s výletem na Kokořín, ale opět platí, že z hradu je krásný výhled na celé město. To je hlavní důvod jeho návštěvy.
Planica
Sledujete skoky na lyžích? Pak vám asi název Planica nebude cizí. Jde o moderní a světoznámé skokanské středisko, kde se odehrává světový pohár ve skocích na lyžích. Pokud máte pro strach uděláno, můžete si můstek vyjít a užít si pohled, který zažívají jen právě letci na lyžích.
I cesta může být cíl
Baví vás řízení? Ostrými serpentinami do prudkého kopce? S vracečkami tak ostrými, že nezkušenému řidiči se udělá s rukou pletýnka? Pak si vyjeďte sem. Nelekněte se, tu a tam pojede přes Itálii. Přímo u této chaty zaparkujte auto a vydejte se na Mangart. Cestou překonáte hranici 2000 metrů, potkáte nějaké ovečky a za odměnu se vám odkryje úplně nový pohled na místní hory. Je to kouzelné.
Čím se vydat
Je fajn, když se na cestu vydáte autem, do kterého se pohodlně všichni vlezete, včetně bagáže. My jsme vsadili na velkoprostorový Citroën Spacetourer, ve dlouhém provedení (existují i kratší). Auto má uspořádání sedadel 2+3+3, jelikož nás jelo 5, tak jsme dvě krajní sedadla nechali doma. Tím jsme usnadnili přístup na zadní sedadla a také přístup do kufru – mohli jsme do něj i za jízdy. Překvapení byla spotřeba, která po návratu do České republiky byla rovných 7 litrů nafty. Zásluhu na tom má především nová automatická převodovka – nabízí 8 stupňů, takže i při dálničním tempu motor nemusí točit vysoké otáčky a spotřeba neroste. Na takovou dovolenou je auto úplně ideální.
Autor: Analytik