Slovenský skandál! Vycvičení agresoři vraždí v ulicích a policie selhává. Děje se to všude. Mají se lidé bránit?
Slovenskem otřásá skandál. Osmadvacetiletý hromotluk Juraj H. ukopal k smrti Filipínce Henryho Acordu. Ten bránil dvě kamarádky před Jurajem a jeho kumpány. Podobná věc se stala minulý měsíc také u nás, případ jak přes kopírák skončil těžkým zraněním číšníka v centru Prahy. To pro změnu útočili Nizozemci s Asijskými kořeny. Oba případy zvedly mimořádnou pozornost obyvatel a zasáhly i do politiky.
Český případ je dobře známý. Skupinka sedmi bouchačů se přijela do Prahy v rámci rozlučky se svobodou poprat. Konflikty vyvolávala po celou dobu pobytu, vše vyvrcholilo rvačkou a surovým napadením číšníka v centru Prahy. Policie nezasáhla, dva dny marně po celé bandě pátrala a nakonec omylem zatkla skupinu izraelských turistů. Nizozemcům se málem podařilo nastoupit do letadla, nebýt všímavé ženy v hale letiště, která na ně upozornila místní ochranku. Teprve tehdy se podařilo útočníky zadržet. Ve vazbě ale skončili jen dva, zbytek byl promptně propuštěn, tři dostali podmínku za výtržnictví, dva prý neudělali vůbec nic a odešli bez trestu.
Bojový předvoj migrantů?
Českem celý skandál zahýbal, veřejnost si především všímala toho, že všichni útočníci byli sice Nizozemci, ale jejich původ byl zcela zjevně někde v Iránu nebo Maroku. Všichni měli zálibu v posilování, dva nejagresivnější útočníci dokonce měli vlastní fitcentrum. Nabouchanci a pozéři, jejichž profily na sociálních sítích se hemžily fotkami, kde pózují s činkami. Věci se chytli představitelé krajní pravice, kteří mluví o organizovaném nájezdu uprchlíků nebo bojovém předvoji migrantů.
Slovák vraždil jedním kopem
Jenže Juraj H., který zabíjel na Slovensku, není žádný migrant, naopak migranta zabil. Pěstí ho srazil k zemi a pak jej jediným mohutným kopem do hlavy usmrtil. Dodatečně ještě do bezvládného těla několikrát udeřil pěstí, a pak se na něj postavil a vyfotil si ho jako trofej. Podle statusů na svém facebookovém profilu byl příznivec krajní pravice, kochal se pohledy na hábity členů Ku-klux-klanu a samozřejmě posiloval. I v tomto případě postupovala policie, potažmo prokurátor, chybně. Policisté sice Juraje H. zadrželi na místě (nikam neutíkal), ale pak jej museli propustit, protože okresní prokurátor nepožadoval vazbu. To byl ještě Henri v kómatu a nebylo jasné, zda přežije či nikoliv. Věc byla posuzována jako výtržnictví. Jenže po pár dnech Henri v nemocnici zemřel a najednou se zjistilo, že na svobodě běhá vrah. Juraj H. byl tedy zadržen znovu a tentokrát už šel do vazby. Z výtržnictví je zabití. A politická scéna na Slovensku, kde už jsou emoce vybuzené vraždou novináře Kuciaka, se otřásá v základech. Politici se předhánějí v kritice práce prokurátora a odsuzování útočníka jako barbarského a zvířecího.
Smrt imigranta
Juraj H. přitom neútočil sám, byl také členem skupinky bodybuilderů, kteří napadali Filipínky, jichž se právě Henri zastal. Jenže fyzicky napadl Henriho jen Juraj H., ostatní byli agresivní jen verbálně. Jak vidno, jsou oba případy až nápadně podobné. V jednom případě útočila skupina „migrantů“ na bílého Čecha, v druhém skupinka bílých Slováků napadla filipínské migranty. Napadení se v obou případech snažili bránit, což je stálo život respektive těžké zranění. Policie v obou případech na místě nebyla a její postup nepůsobí zrovna nejlépe (u Slováků jde spíše o postup prokurátora).
Bránit se není dobrý nápad
Co si z celé věci vlastně vzít? Jednak je vidět, že barva pleti nehraje roli v tom, kdo je útočník a kdo oběť. V populaci se zkrátka vyskytuje určité procento idiotů, kteří žijí jen cvičením a smysl jejich života je vyvolávání rvaček. Nenechme se mýlit, ani jeden z útočníků se jistě nepral poprvé, jen to poprvé skončilo smrtí. Veřejnost se vždy ptá, proč někdo nezasáhl. Kritiku si vysloužili hosté podniku, kteří nepřispěchali na pomoc napadenému číšníkovi. Problém je, a v tom se shodují i odborníci, že v takové situaci je nejlepší se do potyčky nezapojovat a volat policii. Útočníci jsou totiž často skutečně nebezpeční a jsou schopni zabít jediným úderem. Člověk, který sedí u svého kafíčka a najednou se má postavit trénované hoře svalů nabuzené adrenalinem a alkoholem, nebude mít šanci a může dopadnout stejně jako napadený. Ano, je to chlapské, pokud to vyjde, z člověka je hrdina, ale mnohem větší pravděpodobnost je, že se sám dostane do velkých problémů. Hlavní je zavolat okamžitě policii, to je jediné řešení.
Vražda není výtržnictví
Policie by ale měla být na tento typ útoků mnohem lépe připravena. A také by měly být zcela jiné sazby za takové činy. Podobní lidé by měli dostávat tresty jako za vraždu a nikoliv za výtržnictví. To je ale běh na dlouhou trať, je k tomu potřeba také změnit zákony. Každopádně, dávejte si pozor, abyste se nedostali do křížku s těmito lovci konfliktů. Mohou být stejně nebezpeční, jako teroristé, a jsou schopní vás zabít, i když třeba omylem. Že pak budou vykládat, jak je jim to líto a nabízet pozůstalým odškodnění, už vám k ničemu nebude.
Autor: Snaut
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Primitivní terorismus. Jaká je obrana před útokem? Jen Uteč a schovej se nestačí!