Kvůli fanouškům nemají klid ani po smrti. Znesvěcené hroby slavných a další úlety

Prach jsi a v prach se obrátíš. Jenže pokud jste byli ještě zaživa celebritou, hrozí vám, že ani ve formě posypu na zledovatělý chodník nebudete mít po smrti od svých někdejších obdivovatelů klid.

po smrti

Temně vychýlený spisovatel Edgar Allan Poe, zakladatel syrově hororového žánru, zemřel v roce 1849. A od té doby se na den jeho narozenin (připadají na 19. ledna) u jeho náhrobku objevují růže a sklenka s koňakem Hennessy. Kdo ji tam nosí? Posledních 75 let se o to stará Historická společnost z Marylandu. Jmenují ze svých členů jednoho takového nosiče lahví, tzv. Poe Toaster, a je to prý velmi důstojná funkce. Vzdát po smrti úctu prapůvodnímu gotikovi, to se holt musí dělat stylově.

Bitka na krchově

Důstojnosti – i vzhledem k okolním přeslavným nebožtíkům – se nedostávalo v okolí hrobu Jima Morrisona. Ano, té předávkované máničky z The Doors. U místa jeho posledního odpočinku, na Pere Lachaise, to na každé výročí jeho skonu připomínalo spíš Woodstock. Správa hřbitova se, ve spolupráci s policií, rozhodla zasáhnout, a tisícovku batikovaných hippíků do areálu nevpustit. Skončilo to dost nekvětinovou bitkou, požárem u vstupní brány a 21 zatčenými výtržníky. Peace!

The Doors – Riders on the Storm

Na pindíka nesahat!

Oscar byl ”Wild” zaživa, a kolem jeho hrobu je to občas wild i po smrti. Tradice prý velí nechat na jeho pomníku otisk rtů, polibek rtěnkou. Takže Oscarův náhrobek je povětšinou doruda. Dobře si to ale rozmyslete – pokud vás při ocucávaní mramoru někdo načapá, činí pokuta až 9000 eur. To proto, že rtěnka v takové koncentraci už leptá podkladový kámen. Pořád je to ale snesitelnější než vandalizace asyrské sochy z náhrobku. Penis jí už někdo ulomil 2x. A to skutečně není na Oscara!

spisovatel
Socha Oscara Wildea. (foto: depositphotos)

Exhumace a únos

Přijít o pinďoura sochy z náhrobku je sice síla, ale pořád je to tak nějak únosnější než osud, který potkal ostatky Charlieho Chaplina. Někdejší král černobílé grotesky byl totiž po smrti unesen – tedy to, co z něj zbylo – a hned dvakrát. Regulérně jeho tělo vykopali nějací šílenci, aby ho pohřbili kdesi v kukuřičném poli – a žádali za informace k jejich opětovnému vyzvednutí výkupné. Dostali se za katr. Mimochodem, není úplně jasné, jestli teď v jeho hrobě skutečně leží jeho ostatky. A to je docela komedie.

Mezi slizouny

Klid po smrti, a to dost zneklidňujícím způsobem, nemá ani Marilyn Monroe. Ještě zaživa jako herečka – jež se kdysi mohla pyšnit titulem sexbomby – pochopitelně měla zástupy slintajících a úlisných fanoušků. Bohužel pokoj od nich nemá ani po smrti. Její krypta s urnou je vsazena do stěny na hřbitově tak nešťastně, že vedle ní leží Hugh Hefner, kterého, nejen pro jeho vtíravou slizskost fakt nesnášela. A pod ní leží další takový výtečník, obchodník Richard Poncher. V jeho závěti bylo „položte na mě Marilyn Monroe“. Ou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Marilyn Monroe: Cesta ze sirotčince až na výsluní

Nejslavnější alkoholici historie: Jak vznikaly největší věci v dějinách? Pod vlivem