Skrytá historie ze dna amsterodamských kanálů. Co všechno o nás nalezené odpadky vypověděly? Archeologové se nestačili divit!

V roce 2003 zahájilo město Amsterodam přípravné výkopové práce pro vytvoření nové linky metra. Spojit měla severní a jižní předměstí, a tudíž její trasa musí vést napříč sérií kanálů řeky Amstel v centru. Takový počin je už docela slušná výzva pro stavební firmy, a jak se ukázalo, i nevšední příležitost pro archeology. Naplavené sedimenty v kanálech v sobě totiž nesou nevšední svědectví o historii celého hlavního města.

Cesta do pravěku

Ve skutečnosti jdou v bahně nalezené artefakty mnohem dál, než kam sahá historie Amsterodamu. Bagry a rypadla hloubící cestu jílem pro metra se totiž zanořily dvacet metrů pod povrch. A právě tady tým archeologů narazil na několik hmotných pozůstatků kultur, které se v oblasti dnešní metropole pohybovaly v neolitu, před téměř 12 000 lety. Nános bahna je téměř dokonale zakonzervoval.

Archeolog Jerzy Gawronski si uvědomil, jak nevšední soubor informací se tu nachází. Každý metr vykopaného profilu v sobě zachycoval otisk dávných staletí. Že to byly většinou jen odpadky, nebo předměty denní potřeby, které svým majitelům upadly do vody? „Je to pořád příběh všedního života, je to o tom co lidé skutečně každý den používali a zahazovali,“ říká Gawronski.

Dokonalý archiv? Kanál!

Probírání se odpadky tohoto archeologa brzy doslova pohltilo, a v průběhu několika měsíců se mu a jeho kolegům podařilo shromáždit přes 700 000 „artefaktů“. Ty nejčerstvější pochází z roku 2005, a nejstarším datovaným exemplářům je 11 900 let. Většinou jde o mušle a kosti, které sloužily jako potrava i ozdoby našich dávných prapředků.

„Když tu něco spadlo do vody, většinou se to zanořilo hluboko do měkké rašeliny smísené s pískem,“ vysvětluje Gawronski. „V této dnové vrstvě prakticky není přítomen kyslík, a současně je tu chlad a tma. Jsou to ideální podmínky pro konzervaci organického materiálu.“

Poklady z přístaviště

Různé lokality výkopu byly na nálezy rozdílně bohaté. Nálezy ze čtvrtí Damrak a Rokin se počítají mezi ty nejhodnotnější. Dříve se tu totiž nacházela mola a námořní sklady, a během přepravy zboží leccos spadlo přes palubu. „Na dně tu odpočívají lodní součástky i celé malé lodě,“ uvádí Gawronski. „Navíc měli lidé z okolí přístavu pocit, že vše nepotřebné je třeba poslat do vln.“

Příběhy, které si můžeme jen domýšlet

Je libo nefalšovaný čínský čajový porcelán, nebo pravou japonskou katanu? Lodníka, kterému při vynášení spadly do vody, tehdy musel kapitán pořádně vyplísnit. A jaký příběh asi stojí za kouskem zrezivělého revolveru? Jistě nic pěkného, když skončil na dně přístavu. Na dně kanálů se také nacházely nejrůznější optické pomůcky, od monoklů po brýle, a hezká řádka mincí. Nechybí tu současná eura, stříbrňáky z 16. století, keltské duhovky nebo mince, které dávno razili afričtí králové.

Výstava po síti

Archeologové se naštěstí rozhodli, že si tyhle mimořádné nálezy nenechají pro sebe. V průběhu následujících měsíců tak vytvořili unikátní virtuální expozici, kterou můžete shlédnout v interaktivní databázi Below the Surface. Můžete v ní volně listovat skrze 27 000 fotek, a pomalu se nořit do minulosti.

Ta nedávná začíná u hranatých mobilních telefonů, ztracených studentských a občanských průkazů, a pro Amsterodam nezbytných dýmek. Časem přibývá hřebenů a klíčů, příborů i dámských podpatků. Následuje vrstva nevyvolaných foto-filmů, prvních umělohmotných hraček a elegantních kuřáckých špiček. Následuje „hodnotná“ vrstva drobných šperků a manžetových knoflíků, strojních pomůcek a rybářského náčiní. Z přelomu století pochází přezky, zdobná kování. A dál? Přesvědčte se sami, které předměty ještě dokážete bez nápovědy rozpoznat.

Autor: Radomír Dohnal

Existují barvy, zvuky nebo čas? Otázka, kterou jste si možná nikdy nepoložili. Odpověď vás překvapí! Všechno je jinak, než se zdá

Tunguzská záhada: co způsobilo obří výbuch na Sibiři? Meteoroid, kometa nebo něco fantastičtějšího?

Další galerie