Sauron je oběť špatného PR. Ve skutečnosti je to nepochopený frajer
Ať už v Hobitovi, kde je ničemným stínem své bývalé moci; v trilogii Pán prstenů, kde jej ztvárňují ohnivá rodidla trvale deponovaná na věži Barad-dûr, a nyní i civilní podobě, v poněkud rozpačité adaptaci Prsteny moci, sehrává Sauron ve zfilmovaných Tolkienových dílech roli toho největšího arci-padoucha. Chápat jej jako ultimátní zlo je ale poněkud zjednodušené. Jestli nějaká vlastnost Saurona skutečně charakterově vystihuje, tak je to jeho zatracená trpělivost.
Aniž bychom zabíhali do podrobností – Sauron má plán, na němž pracuje od vzniku veškeré existence, počátku světa. A i když se mu dílo zrovna nedaří ve Věku Lamp ani ve Věku Stromů, nevzdává to, a dál na něm dělá celý První, Druhý a Třetí věk. Dohromady na jednom projektu pracuje 50 000 let! A to ještě – za valy Melkora – je pouhým přihazovačem a všemi zneuznaným pomocníkem, agentem v utajení.
Mistr pomalého plánování
Teprve po likvidaci svého pána se postaví na vlastní nohy, založí firmu ZLO s.r.o., a pokračuje v misi na vlastní pěst. Což s notně pošramocenou reputací usvědčeného zrádce není zrovna snadné. Na rozdíl od svého bývalého šéfa na to ale jde chytře, tedy ne vyloženě silou. Veškerou mocenskou konkurenci si kupuje, korumpuje svými dary. S pomocí prstenů moci vytvoří ekvivalent univerzální a tvořivé sociální sítě, ke které má skrze Jeden prsten práva admina. Dostává se tím do hlavy lidem, trpaslíkům i elfům.
Sauron selhal mnohokrát, byl odhalen, poražen, musel se stáhnout do ilegality a čekat – další tisíce let. A přitom to nevzdával, hezky nenápadně a trpělivě formoval pod své praporce „síly zla“. Byl profesionál dlouhodobé strategie, mistr v plánování na mnoho tahů dopředu. Mapu Středozemně vnímal jako šachovnici, z níž postupně a vytrvale skrze své prostředníky odstraňoval figury protivníků. Což vzhledem k tomu, že byl redukován na pouhý stín, nebylo nic snadného.
Jeho schopnosti byly ty tam, protože většina jeho moci přitom spočívala ve ztraceném zatraceném prstenu, který nikdy nepřestal hledat. I proto se usadil v Dol Guldur – Temném hvozdu (protože to bylo na dohled míst, kde se Prsten ztratil). Ale zkuste ovládnout svět, když jediné co vám váš hendikep umožňuje je, že můžete jednou nebo dvakrát mrknout.
Pomocníci na houby
Přesto když se podíváte Sauronovi do diáře, uvidíte spoustu vzorně splněných úkolů: korumpování Východních království, podlomení Númenoru, ovládnutí Haradu, zabydlení se v Mordoru plus jeho nezbytná průmyslová rekonstrukce, likvidace Arnoru, rozbíjení elfích království, odstranění Dúnadánů… Že to nedokázal sám? A kdo mu v tom asi tak pomáhal?
K dispozici měl jen Devítku hlupáků – nazgúlů. No chytráci to asi nebyli, když je snadno napoprvé obloudil svými prsteny. Na hrubé úkony měl úklidovou četu skřetů, kteří inteligencí a hygienickými návyky zrovna neoplývali, pár draků, kteří si hleděli jen zlata a přesnídávek z trpaslíků, a pár temných tvorů (balroga, pavouky), kteří ale byli podřízení jeho bývalému šéfovi, nikoliv jemu osobně. Jako – to není dreamteam, s nímž byste chtěli dobývat svět. Přesto Sauron z toho zbídačelého mála dokázal vytvořit impérium, a to hned nejmíň dvakrát!
Sauron přináší civilizaci
A upřímně, i když je prezentován jako neskonalé zlo, pán destrukce a ničitel – je to jediná persóna, která ve světě Středozemně něco reálného vytváří. Vážně. Vezměte si třeba elfy: posadíte je na větev a budou si drnkat na loutnu do skonání věků, protože jsou nesmrtelní. Maximálně si tak naplánují výlet k moři. Trpaslíci jsou klidně schopní se prokopat do zemského jádra, ale pro život jsou nepoužitelní. Mají nějaký cíl? Ne, jen kopou a hledají zlato. Hotovo.
Za tisíce let Prvního a Druhého se jejich civilizace elfů, trpaslíků a lidí nikam neposunuly, pořád žijí ve středověku. Sauron je jediný, kdo se o něco ve Středozemi pokouší a chce to posunout dál. Je to frajer, jen zoufale nepochopený.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Fenomén J. R. R. Tolkien: Hobit vyšel úplnou náhodou! Utajované zajímavosti