Jak inscenovaný terorismus pomohl Putinovi do prezidentského křesla?
Jestli něco nemají matky ruských vojáků rády, tak to, když se jim jejich synové vrací domů v černých igelitových pytlích. Což je jeden z hlavních důvodů, proč se nikomu v Rusku roku 1999 nechtělo do druhé války v Čečensku. Ta první válka v Čečně totiž až nápadně připomínala dnešní Ukrajinu. Jen s tím rozdílem, že přiznaných padlých ruská armáda hlásila 5000 až po roce, a ne po týdnu. Pochopitelně, že ty nepřiznané ztráty byly násobně větší.
Rusové se tehdy v Grozném nepředvedli zrovna ve formě, a národ kolem Moskvy moc nechápal, za co by se vlastně tam někde v horách mělo znovu umírat. Nehledě na to, že stávající prezident Boris vodka Jelcin měl podporu veřejnosti kolem 2 %. Víc měl u Rusů i Napoleon, a to jenom v roce 1812 projížděl kolem. Co s tím? Když válku nikdo nechce, je třeba vyrobit ten správný důvod. A právě toho se nejspíš na výtečnou zhostil čerstvý ruský premiér. Nějaký Kazimír Vladimir Putin. Možná jste už o něm slyšeli.
Masakry teroristů volají po odplatě
Sotva v srpnu usedl Putin do premiérského křesla, začalo to kolem bouchat. A to doslovně. Vypadalo to, že Čečenci a Dagestánci, maje za první válku v Čečensku s Ruskem spoustu nevyřízených účtů, rozjíždí odvetu servírovanou po teroristicku. Série menších explozí likvidovala auta a domy politických oponentů nové vlády, ale čtyři masivní exploze zazněly i na dočista obyčejných civilních sídlištích. Dvakrát v Moskvě, jednou ve Volgodonsku a Bujnaksku. Šílené bombové maskary vynesly 300 mrtvých a hodně přes tisícovku raněných.
Stopy podle vyšetřovatelů z Federální bezpečnostní služby FSB (pokračovatelky KGB, mimochodem té samé KGB, kde byl Putin důstojníkem, a té samé FSB, kde dělal ředitele, než se stal premiérem) vedly do Čečenska. I poslední prosťáček ze širé ruské stepi tehdy chápal, že smrt nevinných musí být pomstěna a druhá válka, která udělá v Čečensku pořádek, bude. Ostatně, nebude to ani tak agrese, jako odveta za sprostý terorismus. Prostě takové americké 11. září obarvené na rudo. Až potud by to bylo „charašo“.
Kde udělala FSB chybu?
Jenže 22. září se něco ošklivě nepovedlo. Na dalším velkém sídlišti, v Rjazani, si místní povšimli hodně podivné partičky, která nepatřila ke starousedlíkům. Cizí chlapi, kteří nosí do pronajatého sklepa a bytu, v němž nebydlí, zvláštní věci. V Rusku byla kvůli explozím na sídlištích slušná panika, takže se hned volala policie. A ta na místě, v onom bytě, našla padesátikilovou časovanou nálož RDX a spoustu dalších „sílu výbuchu umocňujících“ látek. Podle pyrotechniků toho bylo dost na to, aby to srovnalo se zemí celý blok sídliště.
Takže teroristé byli dopadení ještě před činem? Ou. Byli, jenže jak se ukázalo, ta „podivná partička“ byli agenti FSB. A to, co tu dělali s nachlup stejnou bombou, která devastovala a zabíjela na jiných sídlištích v Rusku, bylo jen „cvičení připravenosti“. Prý zkoušeli bdělost místních, chtěli znát rychlost poplachu. Samozřejmě, že tomuhle nikdo moc věřit nechtěl. Ale hlasy těch, kteří si troufli tvrdit, že všechny (nebo některé) výbuchy na sídlištích, jež měly ospravedlnit druhou válku v Čečensku, zinscenovala FSB, rychle umlkly.
Až na samý Putin moci
Novinář Michail Trepaškin, který se téhle kauze věnoval, skončil na 7 let za mřížemi. A jiní novináři měli třeba nehodu nebo prostě jen tak zmizeli. Nikdo se už pak neptal, co nebo kdo vlastně za útoky stálo. Nálety na Čečensko začaly hned 23. září 1999, a s tím i druhá válka. Na ni už byla ruská armáda mnohem lépe připravená, a tuze schopný a úspěšný premiér, Zmrdimír Vladimír Putin se vystřelil do čela. Před útoky na paneláky vědělo jen 31 % obyvatel Ruska, že vůbec existuje a dělá premiéra.
Po válce měl podporu 84 % všech obyvatel, a brzy se stal prezidentem. Prý ten džob dělá dodnes, a jeho prostředky se příliš neliší. Inu, co se v mládí naučíš…
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Válka pod mikroskopem: Zajímavé počty a překvapivé souvislosti