Jiří (40): Syn mě na táboře načapal. Byla to chyba a bojím se následků

Svou ženu miluji, ale ona nemá ráda dobrodružství

Mám spokojené manželství a se ženou vychováváme devítiletého syna. Tomu se věnuji naplno, vlastně jsem s ním mnohem více než moje žena, která pracuje ve zdravotnictví a tak tráví v práci mnohem více času než já. Já pracuji s dětmi už od vysoké školy, myslím, že naše kroužky i tábory jsou u dětí oblíbené, ale tohle všechno nás se ženou vlastně rozděluje.

Ona chce být pořád doma, není moc dobrodružný typ, nechce se jí na výlety, nemá ráda spaní pod stanem a vlastně máme každý úplně jiné zájmy. To ale není nic, co bych jí vyčítal, naopak mě to vlastně ještě více spojuje se synem a za to jsem rád.

Měl jsem se udržet, ale nešlo to

Na tábor jezdíme vždy hned začátkem prázdnin na deset dní a syn se mnou jezdí už od jeho pěti let. Těšíme se tam oba, jak on, tak i já. Jsem jedním z vedoucích a máme tam ještě další čtyři vedoucí a jednu zdravotnici, která s námi jezdí také každý rok. To místo jsem samozřejmě nabízel své ženě, chtěl jsem, abychom jezdili jako rodina, ale ona to odmítla. Na ni to prostě není. Mně se ale líbí ženy, co mají kuráž, co milují přírodu a legraci.

Naše táborová zdravotnice je mladá, ještě studuje, je plná života a pro děti vymýšlí i zajímavé hry a úkoly. Rozumíme si a vídáme se i přes rok, protože u nás občas vede zdravotnický kroužek pro děti. Nikdy by mě nenapadlo, že bych s ní ale mohl něco mít, to ne. Až právě na letošním táboře mezi námi přeskočila jiskra. Vím, že jsem to neměl dopustit, ale ta atmosféra, ten adrenalin a vzrušení mě přemohly.

Po večerce jsme se sešli a stalo se to

Vždy večer, když děti mají večerku, se my, vedoucí, scházíme v chatce, kde se probírá program na další den. Povídáme si, plánujeme, zasmějeme se a jdeme spát. Jenže, jednou po večerce jsem spát nešel a poté, co odešli všichni ostatní, se za mnou vrátila naše krásná zdravotnice. Jen jsme si povídali, nechtěl jsem s ní nic mít, ale neudržel jsem se a začali jsme se líbat. Věděl jsem, že přesně proto se vrátila a najednou jsem to moc chtěl. Líbání se zvrtlo a já jsem svou ženu podvedl, poprvé v životě a ještě v době, kdy jsem měl na starost našeho syna. Bylo to krásné a intenzivní, ale mělo to šílenou dohru.

Noční můra

Můj syn měl noční můru, což se mu občas stává i doma. Je zvyklý, že když se mu něco ošklivého zdá a probudí se, vyhledá mě. Doma za mnou přijde do ložnice, a když jsme někde pryč, přijde prostě za mnou na pokoj nebo do chatky. Pak už u mě zůstává až do rána, aby usnul znovu a vyspal se.

I ten večer měl noční můru a chtěl za mnou přijít jako vždycky. Když ale otevřel dveře od chatky, viděl mě s naší táborovou zdravotnicí v objetí. Nazí jsme naštěstí už nebyli, ale byli jsme na posteli, objímali se a líbali, již jsme se loučili. Přespat u mě samozřejmě nemohla. Syn to ale viděl, došlo mu, že by tam rozhodně neměla být a v slzách odešel.

Nemluví a dusí to v sobě

Za synem jsem okamžitě šel, ale on mi jen řekl, že se mu zdál špatný sen, ale že je to už dobrý a jde spát. Do rána jsem koukal do stropu a bál se co bude. Syn mě pozdravil, ale to bylo asi vše. Nemluvil, mračil se – a ani s kamarády si nechtěl moc hrát. Samozřejmě, že jsem si s ním při první příležitosti chtěl promluvit, ale bylo to těžké. Stále je. Syn mluví pořád málo, je uzavřený a dusí to v sobě, což mě hrozně trápí.

Sám sebe se ptám, co bych měl dělat. Bojím se toho, jak moc jsem mu ublížil, chtěl bych to napravit, ale zatím jsem nepřišel na to, jak bych to mohl udělat. I žena si všimla, že je něco špatně, ale zatím to nikdo příliš neřeší, to mě děsí ještě víc! Chci svému synovi pomoct, ale on mě odmítá, což chápu a mámě to říci nechce.

Podle kamaráda, kterému jsem se svěřil, bych mu měl dát čas. Ale když se na něj podívám, je mi hrozně a nevím, jak dlouho to může trvat. Udělal jsem na táboře chybu a můj syn to odnesl. Vidím, jak moc ho to trápí a navíc tomu sám nemůže ještě dobře rozumět.

Ups, stalo se, byli jste nevěrní. Dá se nevěra nějak zamaskovat?

Vztahy. Co je lepší zamlčovat?

Další galerie