Až ovládnou prasata Zemi: Proč má živočišný druh takový potenciál?

Dumáte nad tím, jestli po nukleární apokalypse ovládnou Zemi švábi, inteligentní ústřice nebo krtci? Buďte v klidu! Protože to ve skutečnosti budou nejspíš prasátka. Jen trochu zmutovaná a pořádně divoká. Prozradíme vám proč.

prasata

Na světě bychom sice napočítali pár druhů (hlavně hmyzáků), které mají velmi slušnou rezistenci proti radioaktivnímu záření, ale jejich masivnímu rozšíření se staví do cesty klimatické bariéry. Někde je na ně chladno (což při nukleární zimě bude). Ale tohle naše milá prasata řešit nemusí. Mají velmi slušnou rezistenci i odolnost proti chladu.

Aktuálně se nachází prakticky všude, v různé fázi šlechtění a plemenitby. Proč na tom záleží? To znamená, že jejich evoluce je velmi živá a vepřoví zástupci už jsou částečně adaptování na podmínky možné budoucnosti. I proto jejich nástupu nebude nic stát v cestě.

Sedm lidí na jedno prase? Jen prozatím

Jejich světová populace aktuálně činí 677 milionů kusů registrovaných v chovech, a jsou tu další stovky milionů dalších, divokých. Dohromady jich je asi 1 miliarda. Současné početní poměry k lidské populaci 1:7 ale sami rychle zvrátí. Březost jim trvá 3,5 měsíce, produkují 10 roztomiloučkých selátek, 2x ročně. A pohlavní dospělost? Už v prvním roce (po 210 dnech od narození) se mohou pářit dál.

Prasata se páří opravdu ráda. Zprávy o tom, že prasnice umí dosáhnout 1,5 hodiny trvající orgasmus (tj. dobrý důvod k frekventovanému sexu) nejsou úplně ověřené, ale to, že kanec umí pro-ejakulovat celé krytí (dokáže stříkat 31 minut v kuse), a přitom je po 6 minutách schopen akce nanovo o jejich plodivých schopnostech cosi vypovídá.

Sežerou všechno, na co přijdou

V tom trochu připomínají hlodavce, jinak taky slušné šampiony na ovládnutí zemského povrchu. Jenže prasata nemají problém díky svému apetitu živit se i hlodavci. Vlastně, prasátka jsou schopná přežít z jakéhokoliv zdroje potravy. Vegetariánský režim, mořské řasy vyplavené na pobřeží, severské mechy a lišejníky, tropická strava, lidské maso i kanibalismus vlastních rodinných členů.

Sežerou cokoliv, jejich apetit je neúprosný. V jejich výbavě je 1113 funkčních genů pro příjem pachových signálů (2x více, než má člověk), takže potravu zacítí na vzdálenost 12 kilometrů, a jsou schopni ji vycítit do 8 metrů pod zemí. Špatná zpráva pro přeživší lidi, schované kdesi v krytu.

Na zemském povrchu totiž za pár generací „bez lidí“ budou dominovat zdivočelá prasata, která vyhubí většinu jiných druhů. Ostatně, už dnes platí za nejhorší invazní druh na světě. Jen ve Státech, kde se jim z pár dovezených divočáků urodilo 40 milionů kusů, platí 2,5 miliardy ročně na jejich neúspěšnou likvidaci.

I když je střílíte kulometem a pronásledujete vrtulníky, k jejich eliminaci to nestačí, a hranice jejich rozšíření v americkém vnitrozemí se sune o 130 kilometrů všemi směry každý rok. Dokážete si představit, jak by tu vypadal jejich neregulovaný populační růst? Děsivé. A přesně tak to bude na světě „bez lidí“.

Přirozená inteligence i plošné rozšíření

Na jejich straně je i silně vyvinutý mozek. Inteligenci prasátek se vyplatí nepodceňovat. Vždyť dokáží i hrát videohry joystickem. Velmi pravděpodobně svým rozumem trumfnou krkavce, papoušky a delfíny. Dokáží překonávat překážky, podhrabávat a se a podkopávat, do jisté míry spolupracovat ve skupinách.

Čuníci jsou prostě nevyzpytatelní. Případné problémy překonávají svou objemnou masou a množstvím. Jednoho pašíka zastavíte klackem nebo oštěpem, ale 30-50 naštvaných dvoumetrákových sviní?

Většina brutálně přemnožených druhů má tendenci přirozeně podlehnout, kvůli svému nahloučení, parazitům a chorobám. Vymřít na epidemie. Jenže prasátka ne: mají zatraceně vyvinutý imunitní systém (podobně, jako lidé), a byť se to nezdá, jsou velmi, velmi čistotná. Takže ani tahle osvědčená trumfová karta se tentokrát nechytá. A znovu, je to druh, který nemusí překonávat oceány, protože už jsou přítomni na každém kontinentu (vyjma těch polárních).

Jsou doslova připravení na značkách a čekají na startovní výstřel. Pokud tedy přežijete jadernou válku a vyjdete z krytu po pár (desítkách) let na povrch, bude asi první zvuk, který uslyšíte, táhlé a 130 decibelů hlasité zavřeštění větřícího čuníka, svolávajícího chrochtající kamarády na hostinu.

FOTO: 123RF

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Co lidé dělají, když jsou náměsíční?

Nemoci si nevybírají, ale jsou lidé, kteří už roky nebyli u doktora