Pracovalo se ve středověku více než dnes? Ne, časy temna byly dost na pohodu
Dráb, který holí valchuje hřbety nevolníků. Berně, daně, odvody a desátky, které ožebračují dělný lid. Dřina do úmoru na panských lánech a pak ještě repete na vlastním kamenitém políčku. Práce od slunka do slunka. Jasně, že nás to takhle v hodinách dějepisu učili. Ale vážně dostávali poddaní a nevolníci takhle do těla?
Pravda je totiž odlišná. Ve středověku se sice vstávalo se slepicemi, ale proto, že cesta na polnosti byla dlouhá. A po příchodu následovala snídaně v trávě a krátký šlofíček. Skutečně pracovat se začalo, ještě než slunko začalo pražit, ale nikdo se nepředřel. Lidé totiž „nedělali na svém“, a tak měli pramalou motivaci usilovat o titul zaměstnance měsíce. Sotva si trochu ohmatali chatrné nářadí, byla tu desátá a čas na svačinku. Pak obrátíte dvě kupky sena, a je tu oběd. Po něm pořádný šlofíček v třetí kupce sena. To už opravdu musel zasáhnout nějaký dráb, aby je nahnal do práce.
Práce šlechtí, říkali králíci
Založit na večeři doma, to znamenalo odcházet z pole nejpozději kolem čtvrté. Ano, domů jste dorazili za šera, ale po 12 hodinách v práci za vámi ve středověku zůstal regulérní výkon šesti hodin. To ostatní byly pauzy a přesuny. Svéráz se pojil i s počítáním pracovní doby: už to, že jste mezi osmou a jedenáctou dopolední byli na poli (myslete na snídani, šlofíček a svačinku), počítal se tenhle půlden za celý odpracovaný den. Výjimkou v tomto ustáleném režimu venkovské pohody byly jen žně, období sklizně. To se opravdu jelo skoro non-stop.
Jinak to ale nějakou selskou bídu moc nepřipomíná. Navíc tu byly dny zaslouženého volna. Cože? Volna? Mám vytáhnout bič? Není třeba.
Klidně počítejte: 50 nedělí, kdy se práce světí a nemaká. K tomu dalších osmatřicet dní církevních a státních svátků. To nezní vůbec špatně, když to porovnáte s tím, jak pracujete dnes. A to nekončíme. Co asi myslíte, že dělal průměrný rolník v zimě ve středověku? Na zasněženém poli nedřel. Jednou za čas na sběr klestí, ale jinak byl doma. A zimní čas bez zemědělských prací trval nějakých 90 dní. Někdy delší, jindy kratší.
Otročíme mnohem víc
V konečném výsledku tak ale poddaný či nevolník odpracoval (v tom 6-8 hodinovém taktu) něco mezi 120-170 dny za celý rok. My přitom dnes pracujeme kolem 260-280 dny. Oni hezky na čerstvém vzduchu, my ve fabrikách, kancelářích, za přepážkami a pokladnami. Oni si mohli při práci zpívat nebo poslouchat ptáky. My musíme držet hubu a poslouchat šéfmanažera.
Středověk byl bezpochyby neradostným a temným obdobím. Když ale přijde na tvrdou práci, kterou museli odvádět nejrůznější bezzemci, nevolníci, rolníci a poddaní, nebylo to vůbec tak zlé.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Středověký pás cudnosti je v reálu nesmysl. Žádná panovnice nenosila snýtovaná tanga
Středověk a jak se tenkrát žilo? Koukněte na obyčejný den i na chvíle zábavy