Poznáte politika, který lže? Mají politici sklony ke korupci vepsané do tváře? Vědci zjistili zajímavá fakta. Všechno se pozná. Víte jak?
Starý vtip praví, že poznat jestli politik zrovna lže, je snadné. Stačí se prý jen dívat, jestli pohybuje rty. Kalifornští výzkumníci teď vyzkoušeli něco podobného: testovali schopnost lidí rozpoznat u politiků sklony ke zkorumpovatelnosti, čistě na základě prvního dojmu. A překvapivě, vcelku úspěšně.
Na kalifornském Caltechu muselo být během zmíněné série experimentů veselo. Snažili se tu totiž vědecky podchytit něco, co je jen obtížně prakticky dokázat. K dispozici měli černobílé fotky 72 amerických politiků federální úrovně, z nichž se polovina dopustila korupčního jednání, a druhá měla čistý rejstřík.
Pravdu vlastně neznáme, rozhodne o ní až soud
„Už to je první problém,“ říká s úsměvem Chujun Lin, spoluautor studie. „My v zásadě nedokážeme říct, jestli politici s čistým rejstříkem jsou opravdu v pořádku, nebo nikoliv. Třeba úplatky berou, ale zatím se na to nepřišlo.“ Respondenti, kteří měli prostým pohledem na jejich snímky říct, u koho by nejspíš korupční jednání předpokládali, drtivou většinu zobrazených neznali. Rozhodovali se tak jen na základě vlastních, obtížně definovatelných sympatií.
Korupce: První dojem je nejdůležitější
„Že se lidé ale rozhodují na základě prvního dojmu je už známý fenomén,“ dodává Lin. „Vezměte si třeba internetové seznamky. Kouknete se jen na fotku, a profil dále nestudujete, protože vám člověk prostě „nějak“ nesedí.“ S politiky by to mohlo být podobné. Jenže poznat sklony k úplatkářství a rozdávání trafik? Čistě technicky byste neměli mít větší šanci, než 50/50. Někdy se trefíte, jindy ne. Jenže pozor.
Tip na 70 % ? To není náhoda
Čím více dotázaných bylo, tím větší přesnost náhodného tipování byla. „Ne o moc než jedna ku jedné, ale statisticky prokazatelně větší, než by měla být při náhodném výběru,“ dodává Lin. Aby to nebylo tak snadné, lidé při pohledu na snímky hodnotili nejen dojem ze zkorumpovatelnosti, ale také neupřímnost, sobectví, pravdomluvnost a štědrost. V případě tipu na zkorumpovatelnost se dokázala stovka respondentů trefit v 70 % případů.
Agresivní dravci a neškodní beránci
V dalším testu u těch samých obličejů hodnotili jejich mužnost, agresivnost, soutěživost a tendence prosazovat se. Prokazatelné výsledky byly slabší. Zajímavé ale bylo, že politici, kteří měli čisté rejstříky, si tu nestáli příliš dobře. Lidé je nepovažovali za „dravce“, ale spíše milé beránky. Tím ale pro Lina a jeho kolegy nastala pořádná práce. Pochopili, že jsou to rysy obličeje, které lidi směřují k důvěřivosti, nebo naopak podezřívavosti vůči politikům.
A tak „těm hodným“ politikům v grafickém programu upravili rysy obličeje. Ne moc. Jen jim trochu rozšířili tváře, posunuli oči dál od sebe. Vytvořili jim širší obličejový profil. Výsledek? Dosud lidem milí politici na ně začali působit dojmem padouchů.
Mozek si to přebere po svém
„V reálném světe nevidíte politika jako tvář, ale spíše sledujete jeho gesta a tón řeči,“ říká Lin. „Někde v podvědomí ale pracuje váš mozek, a utváří si obraz na základě jiných informací.“ Plocha obličeje, při tom hraje podstatnou roli. Široká tvář, oči dál od sebe, velké líce, to v lidech vzbuzuje pocit agrese, síly a cílevědomosti. Stačí si jen představit obličej amerického prezidenta. Není to negativní hodnocení. Cílevědomost a sílu u vůdců tak nějak očekáváme.
Lin také připouští, že výsledky mohly být zkresleny daty. V konečném důsledku, většina z usvědčených politiků na jeho fotkách skutečně měla obličeje širší, než byl průměr „správňáků“. „Ptám se ale, proč tomu tak bylo,“ říká Lin. „Znamená snad to, že vypadáte korumpovatelní, že vám bude někdo častěji nabízet úplatky? A těm, kteří tak nevypadají, nikdo raději úplatky nenabízí? Jsou politici se širšími obličeji vyšetřování častěji, protože vypadají podezřele? To už se nedozvíme.“
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: