Peníze a štěstí: existuje mezi nimi nějaká rovnováha?
Říká se, že za peníze si štěstí nekoupíte. Říká se ale ledacos, a ne všechno z toho je pravda. Být finančně zajištěný a bez existenčních starostí je pohodové až do extrému, a opak můžou tvrdit jen hipíci či neproduktivní bohémové, které stejně nikdo zaměstnat nechce.
Ano, i když nás to učili jinak, peníze vážně mohou přinést emoční stabilitu, psychickou vyrovnanost a pohodu. To, kolik peněz by to tak cirka mělo být, se však dost liší mezi jednotlivými regiony. Psychologové z univerzity v americkém Purdue proto vyšli z dat Gallupova institutu, vztažené po 1,7 milionu respondentů ze 164 zemí světa. Což je dost solidní balík informací.
Afrika a počítání peněz? Možná příště
Pro přehlednost si je ještě rozdělili do devíti světových regionů, přičemž nás bude zajímat skupina pěti z nich: západní Evropa se Skandinávií, východní Evropa s Balkánem, jihovýchodní Asie, severní Amerika a latinská Amerika s Karibikem. Proč?
Ve zbývajících regionech to celé bádání totiž nefungovalo a jejich obyvatelé to tam mají pořád nastavené dost jinak. Slušně řečeno, nějaké hlubší poznání ekonomiky tam ještě pořádně nezakořenilo a spousta tamních respondentů nepřemýšlí nad tím, jaké mohou jejich kroky dnes mít následek zítra. Plánování není jejich doménou a do budoucnosti zajištěná rodina je tam dost nejasný pojem. Proto se badatelé soustředili spíš na země rozvinuté.
Stačí, když nás nebude tlačit nedostatek
Tady pak rozpracovali tezi SWB, tedy subjective well-being, subjektivního pocitu celkové pohody. Prostě se vyptali lidí, kolik berou, jestli jim to stačí a kolik by jim přišlo tak akorát. Z čistě realistických měřítek. Protože většina lidí nechce zase nic až tak extra. Postačí jim, když je otázka peněz nebude tlačit. V garáži chtějí mít pojízdné auto a nemusí to být Rolls Royce. Chtějí slušně bydlet, ale nepotřebují milionářskou vilu.
Postačí jim, aby se nemuseli bát, že o střechu nad hlavu kvůli nesplacené hypotéce přijdou. Vlastně (i když to zní zvláštně), spoustu lidí baví jejich práce a rádi ji budou dělat dál. Jen by je potěšilo, kdyby byli lépe placení. Nepotřebují trávit půl roku dovolené na pláži. Stačí jim jednou dvakrát do roka. A nechtějí se hroutit, že jim pořízení rovnátek pro jejich ratolest rozbije domácí rozpočet. Takže kolik?
Češi a peníze? Ideálem je 1,1 milionu ročně
Záleží, jestli se budeme bavit o jednotlivcích (ti nejsou tak nároční), nebo o rodinně žijících lidech. Ti chtějí víc. Australan si řekne o 3,95 milionů korun ročně. Američan o 2,68 milionů. Občan Norska nebo Dánska by si řekl o 1,8 milionu korun a pro „východ“ střední Evropy, tedy pro nás, prý platí suma 1,1 milionu korun ročně. Nejsou to dardy. Je to sice víc, než máme, ale není to žádná divočina. Ve hře je samozřejmě spousta faktorů.
Potěší, že na celém světě muži obecně patří mezi skromnější, než ženy. Ty mají prostě vyšší nároky. A představa ideálu se také liší s úrovní dosaženého vzdělání. Jo, vysokoškoláci se od středoškoláků a učňů „odlišují“ ve stanovení ideálu skoro jedním milionem korun. Obecně pak výše finančního zajištění koresponduje s tím, jak je ve sledovaných zemích draze. Člověk odněkud z Karibiku si víc než 800 000 korun ročně nežádá. Za co by je taky utratil?
Štěstí je jen muška zlatá
K ideálnímu poměru mezi štěstím/penězi se můžeme dobrat také jinou cestou. Řekněme, že by váš plat ve vztahu k odpracovaným hodinám neměl strop. Plácnu, děláte 40 hodin týdně za 30 litrů měsíčně. Když budete stejně dělat 80 hodin, můžete si vydělat 60 litrů. Ale chcete to? Opravdu oželíte rodinu, volno, klid, spánek – jenom kvůli penězům?
Většina respondentů v dotazníkové kampani z Purdue si nastavila vlastní strop ideálních příjmů tak, aby kromě vydělávání mohli i normálně žít. Což nás možná vrací k tomu, co si za peníze nekoupíte.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Bitcoin není pro každého. Co všechno hrozí, když investujete své peníze?