Peaky Blinders: Jak to bylo s proslaveným gangem ve skutečnosti?

První kolize nastává u vymezení pojmu, a toho, jak vlastně pojmenování reálného gangu ze západu Anglie vzniklo. Ono Peaky jim místní připsali za ploché placaté čepice, bekovky, které k úboru dělnické třídy i mládeže nedílně kolem roku 1880 patřily. Blinder pak souvisel s metodikou pouličních loupeží: onu placatou čapku totiž okrádanému vmetete do obličeje, před tím, než mu vypálíte jednu pěstí.

Nevidí vás tedy před atakem, a pak už má oči plné krve, zatímco vy jako kapsy šacující kriminálník zůstáváte v anonymitě.

Hrdinové ulice? Ne, spíš nešikovní grázlové

V kombinaci Peaky Blinder se pak ujalo obecně pro všechny pouliční rabiáty, mladé cucáky a rváče, kteří svým oděním a chováním na první pohled vyčuhovali ze spořádaného občanstva, jako podezřelé existence. V kšiltech zašité žiletky bychom jim ale hledali marně, je to čistě seriálová fikce.

První fabrika na žiletky a holicí čepelky (Gillette) otevírá v USA v roce 1903, a v Británii až v roce 1908. V roce, kdy už jsou tihle pobudové minulostí. Což je pro scénáristy dost šach-mat. A podobné je to i s vykreslením jejich aktivit.

Originální birminghamští Peaky Blinders byli hoši ve věkovém rozmezí od 12-25 let, s jasnou převahou negramotných mladých výrostků nad staršími nezaměstnanými povaleči. Kteří byli dohromady moc hloupí na vyšší organizovaný zločin, moc nešikovní na vloupačky, příliš neschopní na kapsářství.

Proto taky většina jejich pokusů o „akce“ skončila rvačkou s policií. V potyčkách ale vynikali, to se musí nechat. Na jednotlivé strážníky uměli nastoupit ve férových desítkách, a do nemocnice odeslali víc než stovku mužů zákona.

Skromné teritorium, nulové ambice

Jejich jediným cílem bylo udržet svou vlastní čtvrť od cizáků, což se jim taky skoro na 20 let povedlo. Jedinými konkurenty v rajónu totiž byla parta Summer Hill. Kde se tedy zrodila legenda? Nabízeného potenciálu poměrně hloupých pouličních rváčů se rozhodl využít Thomas Gilbert (v partě si nechal říkat Kevin Mooney), který se rozhodl zbohatnout na machinacích s pozemky.

Hochy z gangu, jejichž největšími trefami hospodářské kriminality dosud byly jen ukradené bicykly vybité výlohy obchodů, posílal za starousedlíky „smlouvat o cenách“. A pak sám kasíroval tisíce liber.

Protože nejvyšší metou motivace  Peaky Blinders bylo pití zdarma, nebylo těžké je pro takovou špinavou práci najmout. Sotva zletilí, byť pořádně ostří hoši, tak jen v levné režii zajišťovali silovou práci pro bohatnoucí birminghamské pracháče, aniž by jim docházelo, co se vlastně děje.

A když se, kolem roku 1890, když jejich počty dosáhly maxima 500 členů, poprvé pokusili o expanzi? Zjistili, že pravidla jejich soukromého gangsterského království končí s prvním patníkem, vyznačujícím další čtvrť.

Vždycky je tu větší ryba

A tu, stejně jako celé město a západ Anglie, ovládají tzv. Birmingham Boys. Těch už bylo kolem 50 000, a jeli jako profíci v každém velkém byznysu. Výrostci pro ně nepředstavovali výzvu. Stačily dvě pořádné rvačky, a Peaky Blinders byli ve své původní podobě vymazáni z existence. Byli násilně přivtěleni do mnohem větší party. A než se pořádně ve světě zločinu rozkoukali, přišla I. světová válka a peklo v zákopech. Z původního gangu tak nezbyl prakticky nikdo.

Filmová série Gangy z Birminghamu rozhodně patří k tomu lepšímu (až nejlepšímu) co bylo v posledních letech k vidění. Špičkové herecké obsazení, věrné kulisy, nakopávající dialogy, uřezané uši. Se skutečnými Peaky Blinders, jejichž příběh skončil o 20 let dříve, než na plátně začíná, ale mnoho společného nemá.

FOTO: 123RF

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Natáčení seriálu „Jak jsem potkala vašeho otce“ začne už letos

Ty nejpopulárnější zahraniční komediální seriály. Najdete i ten váš?

Další galerie