Padesát odstínů šedi chtěli zkusit naživo. Nedopadlo to podle plánu a ze sado-maso hrátek je zabití!
Vzpomínáte ještě na Padesát odstínů šedi? Ne že byste jej museli nutně číst nebo vidět, ale není to tak dávno, co jich všude bylo plno. Velká Británie právě teď žije soudním procesem, který staví tohle erotické romantické drama do dočista jiného světla.
Pozor pánové, může se to stát i vám! Zdědíte velké jmění, investujete do nemovitostí a po letech vyděláte majlant. Špatné zprávy? Na krku už máte čtyřicítku, a k tomu spoustu nesplněných snů a přání, včetně skrytých erotických tužeb. A ty dobré zprávy? Že pokud máte na účtu 15 milionů liber, není zase takový problém najít někoho, kdo vám je ochotně pomůže naplnit. Zhruba tak bychom mohli popsat životní příběh Johna Broadhursta, profesionála na britském realitním trhu.
Čtěte knihu knih!
Je to pár dní, co tenhle multi-milionář odešel od birminghamského soudu s dost tvrdým verdiktem: neúmyslné zabití. Má chlapec docela štěstí, mohl dopadnout o poznání hůř. Původně byl totiž obviněn z vraždy. Když jsou ve hře mrtví, obvykle je to dost tragické a není prostor pro legraci. Jenže celá tahle soudní eskapáda pohledného boháče je jednou velkou parodií. Na Padesát odstínů šedi. Jestli knížku nebo film, to už je teď vlastně jedno.
Pan Broadhurst chtěl být pan Grey
Právě tenhle film třetiřadé úrovně, který dokázal vydělat neuvěřitelných 571 milionů dolarů na tržbách, se totiž stal scénářem postelových hrátek skutečného pana Broadhursta. Nemusíme moc přehánět, když řekneme, že na sebe vzal roli pana Greye. Ano, přesně toho kladně-záporného hrdiny, kterému se bez BDSM hrátek nepostaví. Problém? Že věci, které fungují na filmovém plátně, prostě zdaleka nejdou tak dobře v reálu.
Jedeme přesně podle scénáře
Zvlášť, když ve svém apartmánu (za 600 000 liber) vypijete pár litrů předražené vodky, a proložíte to uhlákem plným kokainu. Pak je totiž trochu problém trefit ty správné hranice. A to je přesně to, co se stalo neméně pohledné šestadvacetileté Natalii Connollyové, která k divočejším sexuálním hrátkám dobrovolně svolila. Za své masochistické sklony se totiž vůbec nestyděla.
To je mimochodem ten důvod, proč se z původního obvinění z vraždy stalo u soudu zabití. Paní Connollyová totiž před akcí podepsala nachlup podobnou smlouvu, jako Anastasia „Ana“ Steelová z Padesáti odstínů šedi. Oba věděli, do čeho jdou. Dál už to tak veselé nebylo.
Život je jako bonboniéra
Pozdě večer zavolá Broadhurst záchranku, s tím, že: „Ta ženská je tuhá jako kobliha.“ Doslova. Tenhle absolutní nedostatek respektu ke zraněné, ale spíš už nějakou dobu mrtvé ženě, mu zrovna k dobru žalobce nepřičte. Na jeho pochybnou obhajobu třeba dodat, že byl totálně sjetý z drog a alkoholu. Takže vlastně docela dobře artikuloval.
Lékaři už k užitku moc nebyli, a soudní patolog mohl jen konstatovat, že nadrogované tělo paní Connollyové neslo přes čtyřicet vážných poranění. Ne, žádné nebylo smrtelné, ale to plácání bičíkem a kapání rozžhaveného vosku prostě nějaké stopy na těle zanechá, když to holt neumíte. Život prostě není vždycky jako kniha nebo film.
Dejte pokoj s Padesáti odstíny!
Dál už byl soudní proces poměrně nudný. Broadhurst před soudcem aktivně projevoval lítost, obžaloba poukazovala na to, že ji projevuje nedostatečně, a výsledek už stejně známe. Opravnu smutné je to, že po zesnulé paní Connollyové zůstala její dcera, což jinak komický výstup silně kazí.
Zajímavá je ale úplná absence feministek a obhájkyň ženských práv během celého procesu. Žádné stížnosti na násilí páchané muži na ženách. I ty nejzatvrzelejší gender-bojovnice totiž musely nejspíš uznat, že vlhké sny z Padesáti odstínů šedi patří jen do knížky.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: