Operace Anthropoid: kam atentátníci při seskoku dopadli, kde se skrývali, co selhalo a kdo je zradil

Na počátku všeho stáli Britové, kteří požadovali po české exilové vládě v Londýně tvrdší odboj na našem území vůči protektorátu, který stanovili Němci. Na území Spojeného království proto začali Čechoslováci cvičit zvláštní výsadkáře, kteří měli poté pomáhat s odbojem. Tito vojáci se specializovali na fyzickou likvidaci příslušníků okupace, a první taková operace dostala název Anthropoid. Jejím cílem se stal obávaný zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich.

Nesnadný začátek operace

Prvním problémem, se kterým se parašutisté Gabčík a Kubiš setkali, nastal hned při seskoku na území Česka. Kvůli špatné navigaci dopadli 29. prosince 1941 mezi obcemi Nehvizdy a Jirny na východ od Prahy. Plán počítal se seskokem na Plzeňsku, a cílem byla obec Ejpovice. Navíc si Gabčík při dopadu pochroumal palec na noze, takže po přenocování v lomu druhý den cestou do obce belhal. Teprve zde, na faře u kostela Svatého Václava, výsadkáři zjistili, že se nachází v Nehvizdech. Odtud se tedy vydali splnit svůj původní cíl a cestovali na plzeňsko.

Několik dní se přitom skrývali v Rokycanech. Ukrýval je tu ve svém domku Václav Stehlík. A zde se objevuje první zrádce, Stehlíkův zeť, který po hádce s tchánem rodinu později udal a skrývání atentátníků vyzradil. Následně pak sám skončil na popravišti, včetně čtyř členů rodiny Václava Stehlíka. Nacisté ušetřili jen dvouletou dívku, kterou vychovali sousedé.

V Plzni se poté výsadkáři Gabčík a Kubiš ukrývali v domě v ulici Pod Záhorskem. Postaral se tu o ně inspektor policie Václav Král. Jeho rodina ale také konec války nepřežila, a všichni její členové skončili v Mauthausenu, odkud už se nikdy nedostali ven.

Den atentátu

K samotnému atentátu byla zvolena Kirchmayerova třída, což je dnešní spojka ulic Zenklova a V Holešovičkách. Osudného dne 27. května 1942 vyjel Heydrich ze svého sídla v Panenských Břežanech pouze s řidičem, kterým byl Johanes Klein. Nedoprovázela ho obvyklá eskorta SS, a navíc seděl v neopancéřovaném a otevřeném voze. Kolem atentátu panují dodneška nejasnosti, protože veškeré dochované informace se přenášely jen z úst očitých svědků, a tak nejsou relevantní. Některé zdroje uvádějí, že byl s Gabčíkem a Kubišem přítomný také člen protinacistického hnutí Josef Valčík, který mohl stát výše a dát znamení, že se Heydrich blíží. To ale nemohl nikdo vědět a finální příprava útoku také není známá.

Výpovědi o události poskytli tehdejší svědci

Stejně tak se historici nemohou shodnout o průběhu akce. Heydrich měl veliké zpozdění, takže ho oba výsadkáři netrpělivě vyhlíželi. Navíc se při příjezdu ukryl před jejich zraky za právě projíždějící tramvaj, a když se v zatáčce vynořil, měl ho výše stojící Gabčík přímo před sebou. Vůz projížděl pomalu, a jakmile řidič spatřil nebezpečí, zřejmě vytažený samopal, vykřikl a upozornil na atentátníky. Heydrich udělal chybu, protože přikázal okamžitě zastavit. Sám se ve voze ještě postavil a vytáhl vlastní zbraň. Stal se tak snadnějším cílem. Kubiš, který stál níže, hodil jednu ze dvou bomb, které měl u sebe. Podle svědků se tak stalo z bezprostřední vzdálenosti, a tak byl sám detonací poraněn.

Skutečnost se už nikdy nedozvíme

Gabčík ze svého samopalu Sten Mk.2 nicméně nevystřelil. Svědci tvrdili, že se zbraň zasekla, a dokonce o tom existuje pozůstatek z první policejní zprávy, a tak se tato informace interpretuje stále dokola. Pravda už ale nikdy nevyjde najevo, a dokonce existují i názory historiků, že to tak nebylo. Výsadkáři v Británii byli totiž cvičeni, aby nejprve zastavili cíl výbušninou, druhou pak vrhli na posádku vozu. Teprve pokud něco selhalo nebo někdo přežil, bylo na řadě použít střelbu ze samopalu. Ten ale nespustil ani poté, co bomba vybuchla a Heydrich i jeho šofér byli pouze zraněni.

Proto se historici domnívají, že byl samopal zaseknutý. Gabčík se totiž obrátil na útěk jako první, a pronásledoval ho zraněný řidič Klein, který po něm i několikrát vystřelil. Kubiš utíkal také, nasedl na kolo a na místě zůstala jeho aktovka se druhou ruční bombou. Proč atentát nedokončili nebo se nepřesvědčili o smrti cíle není jasné, navíc, když kolem žádné bezprostřední nebezpečí nehrozilo. Gabčík se chtěl při útěku ukrýt do nedalekého řeznictví, ale jeho majitel, jistý Brauner, byl kolaborant a stoupenec nacistů. Přivolal Hendrichova řidiče Kleina, a toho Gabčík následně postřelil do nohy, takže pronásledovatele setřásl. Přes Kobylisy se mu tak podařilo uniknout.

Operace Anthropoid se nakonec podařila

Ruční bomby navíc nepůsobily zranění šrapnely, protože to byly jen plechovky s výbušnou směsí, které vyvolaly tlakovou vlnu. Kdyby tak střepiny z poškození vozu neprotrhly Heydrichovi slezinu, útok by přežil. Operace se tak zdařila jen dílem veliké náhody. Přes všechno plánování byl vlastně celý Anthropoid improvizací, u které opravdu hodně podstatných prvků nevyšlo nebo selhalo. Na druhou stranu, jedná se o jediný atentát, který byl kdy spáchán na takto vysoce postaveného hodnostáře německých nacistů, který nakonec vyšel.

Smrti Heydrich neunikl

Heydricha převezla náhodně jedoucí sanitka do nemocnice Na Bulovce, která je hned vedle. Zde říšský protektor trval na převezení do Berlína, aby ho operovali Němci. Dost možná tak sám přispěl ke svému konci, protože zlomená žebra protrhla slezinu, a jeho stav vyžadoval okamžitý zásah doktorů. Nakonec operaci přecejen provedli v Praze, ale týden po ní upadl Heydrich do kómatu a 4. června zemřel.

Zrádce ve vlastních řadách

Atentátníci se mezitím skrývali s dalšími členy odboje na různých místech, ale jejich osud zpečetil zrádce z vlastních řad, který je vydal na smrt. Tím byl výsadkář Karel Čurda, který nejprve zaslal nacistům jména Gabčíka a Kubiše, a když nedostal reakci, sám se je vydal udat. Vyzradil jména dalších členů odboje, a nacisté z nich dostali úkryt atentátníků. Ti byli nakonec obklíčeni v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resolově ulici na  Novém Městě. Na místě bylo 800 příslušníků SS, a parašutisté vzdorovali celých osm hodin. Nakonec museli odolávat pokusům o vyplavení krypty. Všech sedm přítomných nakonec zvolilo sebevraždu zastřelením. Karel Čurda pak identifikoval jejich těla.

Čurda byl poté ve službách gestapa jako agent. Dostal novou identitu Karl Jerhot, oženil se s Němkou a dál se vtíral mezi kontakty odboje a informace pak předával nacistům. Na jeho bedrech leží vina za několik dalších úmrtí parašutistů. Nakonec ale trestu neunikl – 5. května 1945, tedy tři dny před kapitulací Německa, se přihlásil na četnické stanici v Manětíně a přiznal se ke spolupráci s nacisty. Poslali ho domů, protože byl namol opilý, informace o něm se ale neztratila, a 17. května byl zatčen. Justice pracovala velice rychle, protože byla jeho vina prokázána a už 29. května proběhl lidový soud v Praze, který ho odsoudil k smrti. Ten samý den byl popraven oběšením na dvoře pankrácké věznice.

Heydrichiáda: temné období pro Čechy

Ihned poté, co se Němci dozvěděli o atentátu na Heydricha, bylo vyhlášené stanné právo v celém protektorátu Čechy a Morava. Toto období se stalo tím nejtemnějším pro naší zemi – na řadu přišly represe, zatýkání, mučení i popravy. Každý, kdo mohl být nějak spojen s atentátem nebo se členy odboje, byl okamžitě likvidován. Nacisté takhle odstraňovali i ty, kteří byli prokazatelně zcela nevinní. Jeden z nejodpornějších nacistických zločinů pak byl útok na obce Lidice a Ležáky. Ty byly prakticky srovnány se zemí, muži popraveni a ženy a děti odeslány do koncentračních táborů. Útok nařídil Karl Hermann Frank, který byl státním tajemníkem Úřadu říšského protektora. Jen dodejme, že byl popraven na dvoře pankrácké věznice 22. května 1945, a jeho oběšení přihlíželo šest tisíc lidí.

Anthropoid ve filmu a památník parašutistů

O činu Gabčíka a Kubiše bylo natočeno několik filmů. Nejznámější je český film Atentát z roku 1964. Zatím naposledy téma zpracovali filmaři ve snímku Anthropoid z roku 2016, kde si zahráli Cillian Murphy a Jamie Dornan. Pokud si chcete připomenout celou událost, vyplatí se film shlédnout. Památník činu československých parašutistů se nachází uprostřed obce Nehvizdy u Prahy, a druhý kousek od něho u současné dálnice D11, kde Gabčík s Kubišem dopadli.

Autor: Eduard Havel

Omyly ve válkách: Které měly i pozitivní dopad? Z jakých vlastních chyb vytěžili generálové jednoznačně nejvíc?

Francouzi vystavěli pomník pro latrínu generála Pattona. Sám slavný vojevůdce se nestačil divit!

Další galerie