Obdiv i respekt! Nahlédněte do nejúchvatnějších těžebních dolů světa. Objevte krásy i stinné stránky největších děr světa!
Člověk mění krajinu od nepaměti. Málokteré zásahy jsou nicméně tak viditelné a zajímavé, jako těžební doly. Pojďte se s námi podívat na ty nejúchvatnější – budete zírat!
Těžba surovin člověkem je doložena již z pravěku. Jenže zatímco v dávné minulosti nebyly naše zásahy do krajiny tak viditelné, s příchodem moderní techniky došlo k zásadní změně. V současné době tak existují doly, které jsou opravdu impozantní. Ty jsou na jednu stranu zdrojem různých cenných surovin a tisíců pracovních míst, na druhou stranu znečišťují životní prostředí, podmínky dělníků nejsou právě nejlepší a občas dochází k tragédiím. Na tomto místě však necháme etické otázky stranou a zaměříme se čistě na jejich obdivuhodnost. Které jsou tedy ty nejúchvatnější?
Měděný důl Chuquicamata (Chile)
Chilský důl s poměrně krkolomným názvem Chuquicamata je největším měděným dolem na světě. Nachází se v pouští Atacama a jeho rozměry jsou opravdu úctyhodné. Délka totiž činí 4,5 km, šířka 3,5 km a hloubky cca 850 m. Roku 1917 začalo na tomto místě, které je považováno za jedno z nejsušších na Zemi, vznikat hornické město, neboť sem za prací mířily tisíce lidí. Nicméně nic netrvá věčně. V roce 2007 bylo město uzavřeno, neboť si chilská vláda (asi poměrně pozdě) uvědomila, že ve vzduchu jsou díky těžbě mědi látky, jež zdraví staro i novousedlíků rozhodně neprospívají. Nadále se tedy jedná pouze o průmyslovou zónu.
Diamantové doly Kimberley a Jagerfontein (JAR)
Tyto dva jihoafrické bývalé diamantové doly sice svými rozměry nepatří k největším, ale naši pozornost si rozhodně zaslouží. Jistě, důl Kimberley zvanýtaké Big Hole byl v době své největší slávy hluboký „pouze“ 220 m a disponoval rozlohou 17 ha a Jagerfontein měl hloubku 200 m a rozlohu 19,65 ha, nicméně jejich výjimečnost spočívá v něčem jiném. Zatímco ostatní doly v našem výčtu vyhloubily stroje, tyto dva byly vytvořeny pouze lidskou silou! Člověk zkrátka a dobře dokáže takřka cokoli. Zvláště v honbě za diamanty…
Měděný důl Bingham Canyon (USA)
Pokud si chcete prohlédnout patrně největší jámu na světě, která byla stvořena člověkem, vyrazte do dolu Bingham Canyon. Ten funguje od počátku 20. století, rozkládá se ve Skalistých horách v americkém Utahu a ukrývá obrovské zásoby cenných kovů (především 17 milionů tun mědi). A rozměry? Jeho průměr činí 4 km a hluboký je 1,2 km! Jedná se tedy o skutečného obra, který je od roku 1966 zapsán na seznam Národních historických památek USA a návštěvníci tu navíc mají „dveře“ otevřené. Prohlídky trvají dvě hodiny a jde o skutečně jedinečný zážitek.
Diamantový důl Diavik (Kanada)
Tento důl by šlo označit za „mladého pána“, neboť těžba diamantů zde probíhá teprve od 90. let 20. století. Navíc není ani největší, neboť jeho průměr činí cca 800 m a hloubka zhruba 300 m. Diavik se ovšem nachází na severu Kanady (pouze 210 km od Severního polárního kruhu) a nejbližší město Yellowknife je vzdálené dlouhých 300 km. Jde tedy o velmi odlehlé místo, které má dokonce vlastní letiště, na němž mohou přistát i Boeingy 737. Okolní zamrzlá krajina navíc dodává Diaviku opravdu výjimečný charakter. A mimochodem se jedná o důl produkující nejvíce diamantů za rok.
Zlatý a měděný důl Grasberg (Indonésie)
Další jizva na planetě Zemi způsobená člověkem, a to ne ledajaká. Jedná se o největší povrchový zlatý důl na světě a třetí největší měděný důl, který je zároveň považován za nejefektivnější. Pracuje tu totiž téměř 20 000 zaměstnanců a důl „jede“ 365 dní v roce, 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Navíc se nachází v nadmořské výšce 2 500 až 4200 m a vede k němu silnice dlouhá 120 km, a to přes jeden z nejdrsnějších terénů vůbec. Pracovat tu tedy není žádná měď, tedy vlastně med, ale co některým Indonésanům zbývá.
Diamantový důl Mirnyj (Rusko)
Důl Mirnyj, který se nachází v Jakutsku na Sibiři, je poslední díra do matičky Země v našem výčtu. Díky hloubce 525 m a průměru 1 200 m se sice možná nejedná o takového giganta, ale zajímavý je z jiného důvodu. Důl fungoval od 50. let 20. století, a i když je dnes neaktivní, vzdušný prostor nad ním byl jednou provždy uzavřen. V minulosti se totiž stávalo, že piloti vrtulníků při průletu nad ním nezvládali řízení a stroje se řítily dolů až na samé dno dolu. A důvod? Mohly za to velké teplotní rozdíly ve vzduchu a rovněž atypické povětrnostní podmínky.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejizolovanější města na světě – kde žijí jen největší tvrďáci?
7 největších skládek odpadu světa. Poblíž byste bydlet nechtěli!