Nejslavnější archeologické podvrhy, které ošálily celý svět. Trvalo desítky let, než byla pravost vyvrácena!
Nevinný vtípek, past na hlupáky, reklama zadarmo i důmyslná kamufláž, která zmate badatele na celá desetiletí. Když prostě chybí nějaký ten archeologický důkaz, není zase tak těžké si nějaký vyrobit. Které kousky patří mezi nejznámější?
Postupná evoluční linie od primátů k modernímu Homo sapiens sapiens je děravá jako cedník. Pokud se něco vyvíjí miliony let, nemůžete čekat, že budete mít hned na první dobrou všechny dílky pohromadě. Lidé, kteří v evoluci moc nevěřili, a raději dávali přednost biblickému výkladu stvoření, si na nedostatečné existenci důkazů dost zakládali. Byl to jejich hlavní argument pro to, že člověk není vývojovými články spojen s opicemi. Jenže pak přišel nález z anglického Piltdownu.
Člověk s opičí čelistí? Jasný důkaz!
Amatérský archeolog Charles Dawson tu narazil na pár fragmentů kostí, které poblázní celou Evropu. A hádka o pravosti nálezu bude trvat dalších 41 let. V čem byl problém? V podstatě lebka moderního člověka, a k ní patřící spodní čelist, hodně podobná té orangutana. A několik primitivních nástrojů. Prostě dokonalý důkaz. Jasně, byl to totální podvrh, jehož autor je dodnes neznámý (nejspíš to byl sám Dawson). Faktem je, že v následných bouřlivých debatách akademiků a kreacionistů se zbytek světa konečně dozvěděl, o čem vlastně ta evoluce má být. A že na ní nejspíš něco bude.
Měl to být jen vtípek
Lebka z Calaveras byla od začátku do konce vtípek, který ale bohužel trefil na špatné místo. Parta horníků z Kalifornie našla na starém indiánském pohřebišti lidskou lebku, a pak předstírala její nález na dně 40 metrů hluboké štoly. Důvod? Udělat si legraci z místního dozorce-prospektora, jejich nadřízeného. Jmenoval se profesor Josiah Whitney a byl podle všeho pořádný prevít. Jinak vášnivý geolog a sběratel přírodnin. Z nálezu lebky bylo doslova unesen, a okamžitě o tom referoval v tisku.
Hádky nad starou lebkou
Pak začal pořádný šrumec: národní a mezinárodní konference, učená symposia, schůze univerzitních badatelů. A také hysterické výlevy náboženských fanatiků, kázání v kostelech proti vědě „která spojuje boží lidi se zvířaty“. Horníkům z Calaveras, kteří si jen chtěli z neoblíbeného Whitneyho vystřelit, začalo být pořádně horko. Že nápadně moderní lebka neodpočívá pod zemí miliony let, se definitivně potvrdí za dalších 20 roků, ale do té doby to bude námět nekonečných hádek a rozepří.
Reklama pro hlupáky
Zkamenělý obr? Goerge Hull, jinak americký majitel tabákové společnosti, v ně rozhodně nevěřil. I když se o nich psalo v Bibli. Neviděl ale žádný důvod, proč ke svému podnikání nepřitáhnout trochu pozornosti tímhle nevšedním způsobem. Reklama stojí velké peníze, a tak raději zaranžoval dokonale vlastní představení: nechal si vyrobit 3,2 metrů vysoký odlitek podivné sochy, a nařídil, kam má být zakopána. Když je pak podobnou „náhodou“ nalezena, nepíše se pár dní o ničem jiném.
Nález Obra z Cardiffu udělá radost hlavně věřícím. Dokazuje totiž, že to co stojí v knize Genesis je pravda pravdoucí. A taky ochotně platí 50 centů za to, že si mohou zkamenělou mrtvolu pradávného obra prohlédnout. Když se do věci vloží vědci, velmi rychle celou senzaci zpochybní. Hull se ani moc o pravost nálezu nehádá. Řekne jen: „Každou minutu se narodí nový hlupák.“
Vyrobte si vlastní artefakt
Předchozí podvodníci si museli dát aspoň tu práci, že někde sehnali nějaký ten kosterní pozůstatek, nebo si nechali vyrobit tělo na zakázku. Ale nápisy tesané do kameny? Ty jsou hodně laciné, a proto jich je ve Státech tolik. Zkazky, jména a data do nich vytesané mají vytvářet dojem, že je tu zanechali Vikingové, Templáři, mořeplavci z daleké a starověké Číny, Řekové nebo Ježíš a jeho příbuzní. Většinou jsou dost amatérsky vyvedené, a odborníkům nedalo moc práce jejich domnělou pravost vyvrátit.
Stesk po vikingském Švédsku?
Příkladem za všechny může být tzv. Kensigtonský runový kámen, nalezený v roce 1898. Desetiřádkový text v nordických runách se tváří jako dílo z roku 1362, které tu zanechali Vikingové na objevné výpravě za oceán. Problém není jen v podezřelé zachovalosti, ale i místě nálezu. Stát Minnesota to má k moři opravdu daleko. Kdo že tohle dílko objevil? Tady už by nám mohlo začít svítat. Jakýsi Olof Ohman. Emigrant švédského původu, který se v Kensigtonu živil jako kameník. A je po záhadě.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: