Nejrozsáhlejší stavba všech dob. Existoval egyptský labyrint?
Starověký Egypt byl jednou z nejstarších civilizací světa a dodnes je s ním spojeno mnoho záhad. Jednu z největších představuje existence obrovského labyrintu, o němž se zmiňují antičtí autoři…Egyptský labirint.
Obří stavby starověkých Egypťanů
Díky pyramidám a dalším stavbám víme, že Egypťané byli odvážní a megalomanští. Obří budovy totiž byly jejich doménou. Dnes je zřejmé, že pyramidy nepostavili otroci a sloužily jako pohřebiště faraonů. Stále sice ještě existuje prostor pro různé fantastické hypotézy o mimozemšťanech, jež zastávají hlavně představitelé New age, ty ovšem tak nějak opomíjejí „evoluci“ těchto staveb. Původně byly totiž egyptští králové pohřbíváni pod tzv. mastabami (stavby připomínající nízký komolý čtyřboký jehlan), následně začaly vznikat Džoserova a další stupňovité pyramidy (několik stále menších mastab nad sebou) a teprve poté vyrostly „pravé“ pyramidy s hlazenými stěnami.
Egyptský labyrint jako nejrozsáhlejší stavba všech dob?
Pyramidy, chrámy či skalní hrobky jsou samozřejmě obdivuhodné. Jedna stavba by je ovšem mohla zastiňovat. Tedy za předpokladu, že vůbec existovala…
„To, co jsem viděl, se nedá slovy vypovědět… Ač to platí i pro pyramidy, z nichž každá se může rovnat největším stavbám Řeků, labyrint překonává i pyramidy.“
Tato slova napsal v 5. století př. Kr. první významný antický historik Hérodotos. Pokud si přečtete jeho texty, zjistíte, že se v něm občas objevují popisy bájných bytostí. I zprávy o labyrintu by tedy šlo brát s rezervou. Na druhou stranu rodák z Halikarnássu nebyl ani zdaleka jediným učencem, který tento obrovský komplex zmiňuje. Objevuje se totiž také v dílech Strabóna, Plinia staršího a dalších. Někteří z nich přitom stejně jako Hérodotos tvrdili, že jej spatřili na vlastní oči.
Podle toho, co tito proslulí učenci napsali, se můžeme domnívat, že egyptský labyrint musel být vskutku úchvatný. Údajně měl totiž neskutečných 3 000 místností, a to jak nad zemí, tak pod zemí! Kdo jej ale vůbec nechal postavit? I když se názory liší, nejčastěji bývá v této souvislosti zmiňován faraon Amenehmet III., který vládl za 12. dynastie v 19. století př. Kr. (viz níže).
Udělejte si virtuální procházku – takto mohl labyrint vypadat.
K čemu labyrint sloužil?
K čemu labyrint vlastně sloužil? Někteří starověcí autoři tvrdili, že se údajně jednalo o hrob. Je pravdou, že Egypťané byly posedlí posmrtnou existencí, nicméně se zdá nepravděpodobné, že by takto obří komplex by vznikl pouze za takovým účelem. Spíše by se zde tedy mohli konat obrovské obřady, s nimiž ostatně také mohl souviset zánik této stavby…
Poslední zmínky o egyptském labyrintu pochází z 1. století po Kr. a pak je ticho po pěšině. Egypt byl v té době římskou provincií a postupně sem také pronikalo křesťanství. To se stalo v roce 313 oficiálním náboženstvím Říma a všichni dobře víme, jak se křesťané stavěli k pohanským kultům. Labyrint se tedy mohl přestat používat a zavál ho vítr, mohl být zbořen, případně rozebrán Římany na stavební materiál. Zanikly ale i jeho podzemní prostory?
„Objevili jsme labyrint!“
V letech 1888 až 1889 mohli zbytky obřího komplexu vykopat Karl Richard Lepsius a Flinders Petrie. Ti našli u pyramidy faraona Amenehmeta III. v Hawáře zbytky budovy, jež byla dávána do souvislosti právě s labyrintem. Tato stavba by však podle odhadů měla „jen“ 305×244 metrů. Nejednalo se tedy úplně o chatku, nicméně Hérodotos a další autoři by asi jen těžko tak výrazně glorifikovali podobnou stavbu. Možné to však je.
Ztracený labyrint prý údajně objevila i expedice Mataha v roce 2008. Její členové za pomoci skenů lokalizovali opět u pyramidy Amenehmeta III. obrovské podzemní prostory. ALE! Místnosti jsou zaplavené vodou, egyptská vláda chce prý vše držet v tajnosti a expedici vedl umělec Luis de Cordier, a nikoli zkušený egyptolog. Vzhledem k tomu, že od roku 2010, kdy byl objev zveřejněn, další zprávy nepřibývají, zůstává i nadále labyrint velkým tajemství (nejen) egyptské historie.
Pro srovnání: Palác světla víry v Bruneji
Za největší stavbu současnosti bývá považován Palác světla víry (Istana Nurul Iman), jenž patří brunejskému sultánovi. Jistě, nejvyšší budovou světa je (alespoň prozatím) dubajský mrakodrap Burdž Chalífa (828 m), ani ten se však nemůže této rezidenci rovnat. Palác má totiž 1 788 místností, z nichž, světě div se, je 257 koupelen! Nedostatečnou hygienou tedy sultánova rodina určitě netrpí. Přesto mohl být labyrint ještě o dost větší. Jestli se však někdy povede prokázat jeho existenci, není jisté…
Palác brunejské sultána.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejen základna v Arktidě. Existuje mnoho dalších tajemných nacistických staveb!