Návod nejen pro diktátory: Jak zmanipulovat výsledky voleb? Svět je plný prokazatelných příkladů!
Volební podvody jsou staré jako sama demokracie. S pomocí několika osvědčených triků můžete snadno umlčet opozici, zbavit své protivníky hlasů a navíc to zařídit tak, aby volby vypadaly naprosto legálně. Podívejte se, jak na to.
Je volební okrsek malinkatý a hlasů se v něm sesbírá jen pár? Pak to asi bude u voleb dost těsné. Tedy pokud sem včas nepřestěhujete pár svých voličů odjinud. Ať už skutečně, fyzicky přesunout pár desítek lidí, anebo jen papírově, tím, že si tu úředně zřídí trvalé bydliště. Podobný trik můžete vyzkoušet i ve větším měřítku, s lidmi, kteří mají dvojí (nebo rovnou trojí) občanství. Že to zní dost naivně? Pravda, vytváření celých prohnilých volebních okrsků bylo populární už v Anglii 17. století. A umělé zabydlování voličů už léta praktikuje Malajsie, která si „dováží hlasy“ z Filipín a Indonésie. Emigranti dostanou na výběr: k pracovnímu vízu vyfasují i občanství, pokud tedy budou volit, tak jak se po nich chce. Nebo mají smůlu a můžou jet zpátky.
Manipulace demografií: jednoduché, ale velmi účinné
Řekněme, že jste diktátor, a přitom máte stále jistou oporu v nějaké skupině obyvatel. Například v armádě, revolučně naladěném studentstvu nebo třeba „dělnické třídě“. Už ale tak nějak dopředu tušíte, že v hlavním městě, které je plné intelektuálů a liberálů, to nejspíš projedete. Co s tím, aby tu volby byly navenek demokratické, ale přitom dopadly ve váš prospěch? Tam, kde je to zapotřebí, zřídíte před volbami kasárna, ubytovnu pro zaměstnance. Rázem jste zvýšili počet svých voličů o tisíce, a nikdo proti vám nemůže říct jediné slovo. Funguje to i naopak. Hromadí se vám ve městě nespokojení voliči z řad studentů? Tak jejich vysoké školy a koleje přesuňte někam na venkov. Zmizí s tím i špatný volební výsledek.
Pojistit si výsledek: Rozhodujte o tom, kdo bude volit
Že krajně urážlivá věta: „Jen pro bílé, černochu!“ by už ve Státech po skončení Občanské války v roce 1865 neměla zaznít? Jistě, bylo dosaženo zrušení otroctví. Legálně se ale mnoho nezměnilo, a skutečně svobodně volit mohli začít Afroameričané začít volit až o sto let později. Guvernéři nejen z jižanských států se postarali o to, aby tito nechtění černí voliči skládali volební testy: třeba ze znalosti jazyka. A neúspěšně složená zkouška je od voleb diskvalifikovala. Bez přístupu ke vzdělání jim tak právo volby bylo dost vzdálené. Těžko říct, kolik voličů by nám v Čechách zbylo, kdybychom se testovali podobně.
Kdo je zvědavý na hlasy žen a kriminálníků?
Není ale třeba zůstávat v minulosti. Zemí, kde 50 % dospělé populace volit nemůže, je pořád víc než dost. Možná kdyby tu začaly volit i ženy, vypadalo by to tam brzo jinak. Volby můžete omezit i taktickým omezením: zakážete třeba volit vězňům, nebo trestně stíhaným. A to by v tom byl čert, abyste pár týdnů před volbami nedostali oponenty za katr. Místo volebních lístků mohou odškrtávat tužkou čas na zeď. Nevolí vás mladá generace? Tak prostě zvyšte věkovou hranici, od kdy se může volit!
Je libo gulášek? Hlasy se dají koupit lacino
V každé zemi existují minoritní skupiny obyvatel, které se k volbám obvykle nedostanou. Tradiční nevoliči jsou třeba studenti, důchodci, bezdomovci nebo příslušníci různých etnických menšin. Když jim ale něco slíbíte, třeba vám to půjdou hodit. Za sud piva nebo pár kartónů cigaret máte rázem hlasů víc než dost. Že to mají k volební místnosti daleko? Buďte kreativní, sežeňte jim autobus! V Mexiku nebo Argentině je tohle už dávno klasika, a celé čtvrtě „nerozhodnutých“ voličů čekají, co jim při dalších volbách naháněči politiků nabídnou. Mimochodem, pivo, cigarety a desetidolarovky nabízeli američtí Demokrati pouličním existencím v roce 2004. Prý to byla jen motivace, aby šli volit.
Zastrašování: volte svobodně, ale pak si vás podáme
V Egyptě mají ženy volební právo od roku 1956, v Ománu od roku 2003 a v roce 2015 přiznala hlas ženám i Saudská Arábie. Pravda, jen v komunálkách, ale nemůžeme říct, že se nesnaží. Přesto se účast voliček v těchto zemích (stejně jako v Pákistánu, Kataru, Nigérii, Zanzibaru) limitně blíží nule. Protože je k urnám odpůrci ani dojít nenechají. Jinde se ostří hoši postarají o to, abyste svého volebního práva letos nevyužili. Nebo se dočkáte výhrůžek, co by se vám a vašim blízkým mohlo stát, pokud k volbám půjdete. Nikde v Africe není od slov daleko k mačetě v lebce, a tak tahle strategie funguje výtečně.
Kontrolujte celý průběh voleb
Můžete přeci rozhodnout o tom, ke komu se vlastně volební lístky dostanou, ne? Na venkov, kde se na vás zemědělci zlobí, nedorazily? Co se dá dělat. Volby už byly. Můžete zařídit takovou geografickou distribuci volebních místností, že vaši odpůrci budou muset jet k volbám stovky kilometrů. Můžete vytisknout tak zaměnitelné a podobné volební lístky, že se nepoučení sami snadno spletou. Naposled se tak stalo v roce 2000 při amerických prezidentských volbách na Floridě, nebo v roce 2009 ve Švédsku.
Víte už dopředu, že to někde nedopadne dobře? Tak se postarejte o to, aby se těch pár volebních uren ztratilo, rozbilo nebo rozmočilo! Celou dobu pochopitelně musíte masírovat veřejnost, že všichni okolo volí jen vás. Znáte to, nekonečné debaty ve volebním studiu, kde se odborníci navzájem utvrzují o tom, jak vám to letos zase vyjde.
Lístků není nikdy dost!
Tohle je vyloženě ruská klasika. Volební urny, které jsou už dopředu nakrmeny desítkami správně zaškrtaných lístků. Nebo se najde pár angažovaných voličů, kteří vám to přijdou hodit třeba desetkrát. Je to trochu prosté, ale efektivní. Správný profík ale pracuje jinak: v konečném důsledku totiž stačí kontrolovat výsledek. Hlasy, které směřují proti vám, jednoduše vyřaďte jako nečitelné. Nebo je rovnou škrtněte. Je to trochu pracné, chce to mít své lidi u každé volební komise.
Ale až se dostanou do módy elektronické on-line volby, bude to už brnkačka. Bude stačit upravit jen výsledek. A rada na závěr? Prostě neprohrávejte! Nabídněte voličům vedle sebe naprosto nemožnou a nevolitelnou alternativu, nebo nějakého vašeho poskoka, který bude dál dělat všechno, co mu povíte. Demokraticky vyhrát ve volbách je snadné, bez ohledu na to, jak velký diktátor jste.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Puch a politika. Jak zápach a znechucení ovlivňují naše volby? Budete překvapeni!