Fialová mrkev a humři jako hnojivo? Historie zeleniny a dalších chuťovek je tuze výživná
Dostat na talíř fialovou mrkev, tak asi trochu znejistíme. Jenže původní vlastní barvou jedlých mrkví je skutečně fialová, žlutá a bílá. Oranžová, kterou si s mrkvičkou dnes spojujeme, je jen šlechtitelskou mutací. Naše současná mrkev je taky asi 5x v chuti sladší, než byla kolem roku 900 našeho letopočtu.
Hranaté ovocné bonbony PEZ, na kterých si zvyšují kalorický příjem malé děti, vešly do světa v roce 1927. A ne jako sladkost, ale jako pilulky pro kuřáky, kteří se chtěli zbavit svého zlozvyku. Bonbony jako alternativa cigaret a doutníků docela propadly.
Vy to vážně budete jíst?
První automatický hnětač těsta (chlebového) vynalezl v roce 30 př. n. l. římský otrok Marcus Virgilius Euryasaces. Pohonem tu byl tažný oslík, který roztáčel mechanismus se spoustou dřevěných pádel, která bušila do těsta na kamenném podkladu. Vynálezce na svém objevu netratil, získal svobodu i ohromné jmění.
Můžete se utlouct po avokádu? Tuhle středoamerickou pochoutku její původní pěstitelé, Aztékové, nikdy moc nejedli. Plody používali jako zdroj barviva, se kterým vyráběli růžové odstíny látky. Když k nim dorazili Španělé, byli indiáni překvapeni, co jim na avokádu vlastně tak chutná.
Něco sladkého k zakousnutí? Vůbec první placaté kleště na obracení opékaných vaflí pocházely ze starého Řecka. A i když je jejich design poněkud těžkopádný, prakticky se neliší od modelu, který o 1500 let později začali používat k výrobě své nejoblíbenější pochoutky Belgičané.
Myslete na děti
Nejstarší polévka? Má 2400 let, a jde o „vzorek“ který se uchoval v bronzovém hrnci, na archeologickém nalezišti v Číně. Šlo o vývar z nasekaných kostí tří druhů zvířat. Příloha? Nejspíš nudle, meníčko se nedochovalo.
Červená sladká hmota, ve které děti utopí jakýkoliv pokrm – kečup – by je ve své původní formě asi neoslovila. Původně totiž šlo o fermentovanou (zkvašenou) rybí omáčku. Čínskou. Do které se kvůli lepší chuti přidávala zelenina, včetně rajčat. Klasický kečup, bez rybích vnitřností, jíme teprve 100 let.
Světový patent na výrobu arašídového másla drží doktor Marcellus Edson z Kanady. Stranou ale ponechme, že jeho receptura z roku 1884 je docela sprostou kopií postupu, který ke zpracování oříšků používali už o hezkých pár století dřív jihoameričtí Inkové. Pastu z nich dělali kvůli snadnému transportu.
Bez pařátku? Ne, děkuji
Masové koláče byly nesmírně populární v západní Evropě už od středověku. Kdybyste dnes narazili v kuřecím koláči na jediné peříčko, vysoudíte od výrobce majlant. Jenže ve středověku z takových koláčů trčely ven celé drůbeží pařátky. Používaly se jako držátka během pojídání.
Humři jako luxusní pochoutka rybích restaurací? To je relativně novinka. Ve Státech tyhle „potvory mořské“ nikdy moc rádi neměli. A byly tak hojní, že je používali jako zaživa mleté hnojivo pro zemědělství. Po tunách. Humři byli po staletí jídlem chudáků, pochoutkou, kterou by ani pes nejedl.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
I obyčejné ovoce může být kontroverzní, ukazuje historie
15 nejnechutnějších pokrmů světa, ze kterých se vám zvedne žaludek