Malá doba ledová? Nebyla vůbec krátká, a poznamenala celý svět

Teploměr je na počátku 14. století zbožím, které není k dostání. Kdybyste ale nějaký za oknem náhodou měli, a věnovali se průběžnému měření, zpozorovali byste postupně nápadný pokles průměrné teploty. Ochlazení, které se dnes nazývá Malá doba ledová.

Období nazvané Malá doba ledová, které nebylo klasickým glaciálem, a viděno lidskýma očima, nebylo ani zrovna malé, krátké. Trvalo prakticky 450 let, a zásadním způsobem ovlivnilo lidskou historii. Nejen ve středověku, a nejen v Evropě. Dopadlo na všechny.

Zima, hlad a mor

Začalo to sérií vlhkých a deštivých roků, někdy v rozmezí 1315-1322. Sychravá jara i podzimy se postaraly o to, že opakovaně nevzešla úroda, a s tím přišel hladomor. Pomřelo 5-10 % evropské populace. A po hladomorech se přihlásily první epidemie. Dá se říct, že moru – Černé smrti – nikdo s efektivitou ve vybíjení populace nikdo moc pomáhat nemusel (zemřelo dalších cca 30 %), ale s oslabenými lidmi to šlo přeci jen o něco snáze.

Po celou dobu se citelně ochlazovalo, přicházela zima. Jako ve Hře o trůny, ale doopravdy. Čím se to projevovalo? Že v horách s nadmořskou výškou 1200 metrů + nescházel sníh ani přes léto. Že Grónsko bylo jedním velkým ledovcem, severními námořními cestami se nedalo plout. A vydatně přirůstaly i pevninské ledovce. V Alpách nebo ve Skandinávii, kde prakticky ve vnitrozemí ustalo zemědělství. Ale i třeba i v pohořích Pyrenejí, v Řecku, Albánii, Maroku. Regionech, které dnes považujeme za tradičně dost teplé a horké.

Do Anglie jste v zimě mohli pěšky

Zimy byl tak tuhé, že v sezóně zamrzaly části kanálu La Manche. Tou dobou jste mohli chodit v Praze po Vltavě, překryté desítkami centimetrů ledu. Ani léta za moc nestála. Byla chladná a propršená. Zemřít na podchlazení nocováním pod širým nebem jste mohli i v srpnu. V podstatě celý středověk a následující období osvícenství je historií téhle malé doby ledové. Proměny módy, upalování čarodějnic, příčiny masivního stěhování lidí do měst z venkova, to vše má svou klimatickou souvislost.

Pro dobytek nenasušíte seno na zimu. Ve střední Evropě prakticky neexistuje ovoce, které by stačilo uzrát. Úroda obilovin stojí za houby, a proto se jí spíš houby. A slanečci. Mimochodem, v průběhu těchto staletí úplně vymizí snídaně z evropského jídelníčku. Protože nebylo co jíst. Lidé jsou konsternováni panikou, hledají viníky svých existenčních problémů. Církev a rozmařilí panovníci přitom nabízí dost nekřesťanská řešení. Žít ve špíně měst je ale lepší, než na venkově, protože máte větší garanci bezpečí před rabujícími a plenícími tlupami. Skoro jako v Mad-Maxovi.

Odpovědi? Ne, jen teorie

Proto by se hodilo vědět, co za tím vlastně stálo. A to je přesně to, co zatím pořádně nevíme. Teorií, více či méně střelených, máme několik hromad. Třeba o Milankovičových cyklech (super-dlouhých pravidelných událostech, probíhajících v horizontech milionů let – výchylkách deklinace planety Země, pravidelné proměně dráhy oběhu planety Země z eliptické na kruhovou), které zásadním způsobem mění přísun slunečních paprsků. Teorie o tzv. Maunderově minimu, tedy situaci, kdy na žhavém povrchu Slunce bylo jen minimum tmavých skvrn, což negativně ovlivnilo i pozemské klima.

Anebo jen situací, kdy rychlá smrt milionů (v důsledku hladomorů a epidemií, vždyť jen v Americe vyhynulo na neštovice 56 milionů lidí) vedla ke kolapsu zemědělství. A uvolněnou půdu si začala brát zpět příroda, znovu zarůstat lesem (což vedlo k nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře, a ochlazení – on totiž skleníkový plyn nemusí nutně jen oteplovat). Nevíme to přesně. Jisté je, že klima se někdy kolem roku 1850 začíná oteplovat, a lidská populace znovu stabilizovat.

Časy k nepřežití jsme už jednou přežili

Je ale hodně troufalé tvrdit, že příčinou Malé doby ledové mohl být člověk. Tohle období jsme prostě pod kontrolou ani trochu neměli. A protože neznáme přesnou příčinu, nedá se vyloučit, že takovou nečekaně chladnou etapu, trvající pár století, zase někdy nezažijeme. I když nás teď straší globální oteplování, život v období setrvalého chladu nebyl zrovna výhrou. Byla to temná, blátivá a dost nekonečná doba. Přežít jsme ji ale dokázali. Což je slušná inspirace pro budoucnost.

FOTO: 123RF

Říše římská – největší impérium historie. Na čem vystavělo svůj triumf?

Super-vojáci. Které vojenské jednotky z historie by si ten titul zasloužily?

Další galerie