Lidé, kteří obešli systém: Fígle, které prošly a jak se dají v praxi využít pravidla pro svůj prospěch
Každý systém je jen tak dokonalý, jak dobře má nastavené mantinely. Pojďme se podívat na pár případů, kdy se někomu prostě nechtělo jít s konzumním proudem ovcí a podařilo se mu jasně daná pravidla chytře obejít a využít je ke svému prospěchu.
Do startu nečekejte žádné anarchistické eso. Nejmenovaný Číňan chtěl v roce 2016 jen jídlo zdarma. A dosáhl toho jednoduše. Našel si stránky Mezinárodního letiště Si-an Sien-jang, a zabukoval si tu letenku v první třídě. Kam? Na tom nezáleželo, stejně nikam letět nechtěl a svůj čas odletu vždycky včas přebukoval na jiný další termín. Udělal to více než 300x. A v čem je finta? Po stovce „letů“ automaticky dostal věrnostní VIP členství. To znamená letištní salónek, masážní křeslo, šampaňské a jídlo zdarma. Naprosto legálně. Jeho finta nakonec neušla pozornosti letových kontrolorů, a došlo na zpřísnění získání VIP výhod. Prostě už žádné obědy zdarma.
Jogurtový král létá zadarmo
S letenkami souvisí i další „trik“, který s úspěchem vyzkoušel v roce 1999 David Philips, americký inženýr dopravních služeb. Společnost Healthy Choice, která prodává nejrůznější bio-pochutiny, si tehdy chtěla nahnat popularitu u obchodních manažerů, kteří často cestují letadly a moc zdravě se nestravují. Za deset čárových kódů z vybraných jogurtů jim nabídla bonus, tisíc letových kilometrů zdarma. Philips si to spočítal, a nakoupil 12 150 jogurtů. Od té doby létá zadarmo. Přitom přiznává, že nesnědl ani jeden z nich. Prostě je zase prodal dál.
Jaké auto? To je taxík!
Ekologická daň, poplatek za vjezd a výjezd do centra, zdanění auta, příplatek za parkovací zóny. A učiněné peklo v peněžence, pokud jezdíte starším a na naftu. Londýn se prostě hodně snaží, aby v centru bylo co nejméně aut a čistý vzduch. Průměrný obyvatel této metropole, který by rád vyvenčil své auto, tak zaplatí kolem 11,5 liber (cca 350 Kč) za jeden jediný den. Což je dost pruda, ale britský gentleman si umí vždy poradit. Londýňané proto začali své auta pře-registrovávat na taxíky. Na ně se totiž zpoplatnění provozu nevztahuje. A když nevykazují zisk, nemusí ani platit ze svého domácího taxi daně.
Banky si smlouvy nečtou
Pokud jste ještě nikdy nenaletěli na žádný trik s „malými písmenky“, tedy dost nevýhodnými smluvními podmínkami uvedenými mikro-písmem pod smlouvou, pak jste pravděpodobně strávili svůj předchozí život na jiné planetě. Jasně, lidi mají sklony občas podepsat něco, co si pořádně nepřečtou, a pak se diví. Je tu ale hrdina, který dokázal vrátit úder. Jmenuje je Dmitrij Agarkov, a svou banku napálil přesně stejně: poštou mu přišla smlouva na kreditní kartu, kterou si sám podle vlastní chuti upravil a přepsal. Podepsanou ji poslal poštou zpátky. A víte co? V bance si taky malé písmenka nečtou. Takže „jeho“ smlouvu řádně parafovali a přijali. A moc se divili, že když kartu vypověděl, mají mu teď oni zaplatit 6 milionů rublů odškodného. První sérii soudních procesů vyhrál. Není divu, banka s ním prostě uzavřela smlouvu, kterou si sama špatně přečetla.
Neodejdete s prázdnou
Hrát karty on-line je trochu zvláštní zábava, ale když víte jak na to, můžete na tom vydělat. Zvlášť, když gamblerský portál PlayNow nabídl akci: 100 dolarů na sázky pro každého nově zaregistrovaného hráče. Co s tím? Máte stovku zdarma, že jo? Takže si jdete zahrát bakarat, vsadíte půl sta na sebe a půl sta na krupiéra. Vyhrajete, prohrajete? Je to jedno, prohrát vlastně nemůžete. Ukončíte hru, a vyzvednete si výhru, která je pořád 100 dolarů. A pak tu můžete zkusit s novým profilem. A tak dlouho, dokud vás to baví. Jasně, tahle vychytávka dlouho nevydržela, a nevýdělečný herní program brzy stáhli ze sítě.
Víra, umění i nekonečný film
Americký stát Indiana se poměrně tvrdě stavěl proti sňatkům homosexuálů, ale na jiné náboženské svobody lidem nesahal. A proto tu Bill Levin založil První církev marihuany. A jak z názvu poznáte, hulení tu patřilo k náboženské realitě. Naprosto legálně jste tak mohli, pokud jste si zaplatili čtyřdolarový členský příspěvek v této náboženské organizaci, vykonávat svou „víru“. Náboženství, byť konopné, je prostě věc soukromá.
Zákaz kouření v Minnesotě? V místních barech se to moc neujalo. Naštěstí si našli cestičku: kouřit můžete, když je to třeba součást scény filmového natáčení. A tak si jeden majitel zdejšího baru zajistil výjimku: jeho bar je otevřenou performancí, scénou, kde jsou všichni zákazníci současně herci nepřetržité inscenace. A kouřit tedy mohou, jak se jim jen zlíbí. V Idahu zase podobně nahradili klasické striptýzové bary „uměleckými vystoupeními“.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zlobili jste? Budete sedět doma! Jak funguje čínský systém státního dozoru? Přísná totalita v praxi!