Laskavost a dobré skutky se podle psychologů vyplácí! Proč nás podat pomocnou ruku zahřeje u srdce?
Lidé se při vysvětlování pohnutek k tomu, proč pomáhat druhým dělí na dva hlavní tábory: jedni tvrdí, že dobré činy jsou nesobeckým produktem lásky k bližnímu, druzí zase, že jde jen o nástroj ke zvýšení vlastní popularity a že se tak chováme hlavně pro to, co to přináší nám osobně. Tak nebo onak, možná už jste sami přemýšleli, proč vás vlastně jednoduchá gesta dobré vůle a laskavost k druhým naplňuje tak příjemnými pocity.
Aktuální průzkumy ukazují, že konání dobrých činů nás skutečně činí šťastnými, a to hned na několika úrovních. Samotné rozhodnutí, že vykonáte dobrý skutek, aktivuje část mozku zvanou striatum. Ta se hlásí kdykoli se angažujeme v něčem, co považujeme za uspokojující – ať jde o dobré jídlo, drogy nebo třeba spolupráci s druhými.
Bez zbytečně komplikovaných vědeckých diskurzů se však rovnou pusťme do seznamu 5 hlavních důvodů, proč je za uspokojující považována také laskavost. Pokud tomu tak ve vašem případě není, navštivte psychologa.
Nakažlivý úsměv
Základní reakcí na dobrý skutek je u recipientů velmi často úsměv. Podle jedné zásadní teorie v oboru neurovědy v nás sledování emočních projevů u druhých automaticky aktivuje stejné části mozku, jako v případě, že bychom onu emoci zažívali sami. Proto když vidíme upřímný úsměv, jehož jsou naše činy příčinou, máme z něj sami radost. Vždyť i vám se už určitě stalo, že jste se začali smát jen proto, že se smál kamarád nebo známý. Emoce jsou zkrátka nakažlivé.
Jste světlo na konci tunelu
Obdobný empatický mechanismus funguje také v případech, kdy se druzí cítí špatně. Má-li někdo depresi, může ji snadno přenést i na nás, pokud mu však pomůžeme cítit se trochu lépe, opět se z chmur stává radost. Stejnou odměnu mozek nabízí i pokud se angažujeme v boji za lepší svět, zabýváme se humanitární pomocí, přispíváme na charitu a podobně.
Navazování mezilidských vztahů
Laskaví a otevření lidé se díky konání dobrých skutků dostávají mnohem častěji do kontaktu s druhými, navazují více sociálních vztahů a přátelství. To samotné vede k lepšímu rozpoložení a dobré náladě. Kontakty přitom nemusejí být ani fyzické. Funguje to třeba v případě, kdy přispějeme na dobrou věc na druhém konci světa a spojíme se s někým, komu jsme pomohli zlepšit život.
Pozitivní posilování vlastní identity
Drtivá většina lidí by se ráda považovala za laskavé. Jelikož je dobrý skutek empirickým projevem takového aspektu vlastní identity, vzbuzuje v nás pomoc druhým pocit hrdosti na sebe samé. Pokud se navíc angažujeme v něčem, k čemu máme osobní vztah, pocity jsou ještě příjemnější. Např. milovník zvířat a misantrop bude určitě šťastnější, zachrání-li zraněného psa, než když pomůže babičce přejít přes přechod.
Laskavost je jako bumerang
Psychologie laskavosti operuje s teorií, že jednou z možných motivací lidí ke konání dobrých skutků je anticipovaná reciprocita, tedy že se nám to vrátí. Přesně tak funguje v duchovních naukách karma. Vrátit se nám to může přímo či nepřímo. Přímá reciprocita znamená, že nám člověk, kterému jsme předtím pomohli my, tuto pomoc oplatí. Zjednodušeně si představte třeba, že kámošovi na tahu dojdou peníze, po zbytek večera mu proto platíte drinky. A jelikož je kámoš správnej chlap, příště to za vás zatáhne zase on. Nepřímo se nám laskavost může vracet mnoha různými způsoby, od dobrých pocitů a dobré nálady, až po materiální prospěch, např. když najdete peněženku a za vrácení dostanete nálezné. Být dobrý se prostě vyplatí!
Autor: Pseudofilosof
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nechutné činy neohleduplných lidí (20 fotografií)