Kutilství je na vzestupu. Doplatí na to tradiční řemeslníci?
Čím dál více Čechů se spoléhá v rámci drobných oprav na vlastní šikovnost. Kutilství tak zažívá v naší vlasti moderní renesanci. Co za tím stojí? Mají se řemeslníci bát o práci?
Kapající kohoutek, odlepující se kachličky nebo stará podlaha volající po renovaci. Běžné problémy snad každé domácnosti, které je však nutné dříve či později řešit. Najít někoho, kdo vše bezchybně opraví, chce nutnou dávku štěstí. A tak Češi více spoléhají na sebe a svou šikovnost. Znamená to konec řemeslníků v Čechách?
Podle statistik každým rokem řemeslníků v Česku ubývá. Jen v uplynulých dvou letech jich začalo podnikat o šedesát procent méně než v minulosti. Dříve o živnost žádalo přibližně 24 000 uchazečů, v současné době je to zhruba 10 000 lidí. Důvodů je celá řada.
Mladým se do náročné práce nechce, chybí motivace
Všeobecně se rok od roku přihlašuje na řemeslné obory stále méně uchazečů. Jen ve druhém kvartále letošního roku bylo v řemeslných oborech volných téměř 20 600 pozic. Nezájem o studium vede k tomu, že většina zaučených řemeslníků se pomalu, ale jistě dostává do důchodového věku. Mladým lidem se tato práce zdá málo lukrativní. Dnešní moderní doba, která si někdy až nelogicky žádá samé vysokoškolsky vzdělané lidi, zapomíná na elektrikáře, instalatéry a jiné řemeslné profese. Jejich práce je potřebná, ale už není dostatečně přijímaná společností a ohodnocena. Přičemž si hlavně dospívající děti, ale ani jejich rodiče neuvědomují, jak dobře může být řemeslná práce placená a žádaná. Schopný instalatér si může přijít i na 600 Kč za hodinu práce. Vystudovat řemeslo je už o něčem jiném, než tomu bylo před 20-30 let. Zkrátka ztratilo na váženosti. Školy tak volají o pomoc a slibují neskutečné, aby přilákaly nové studenty. Těch, co se ale chtějí oboru opravdu věnovat, je jako šafránu.
„Zajímalo mě umění, rád jsem kreslil a pracoval rukama. Jsem vystudovaný umělecký kovář. V práci trávím někdy i 10 hodin denně. Zakázek mám však víc, jak na rok dopředu a rodinu s přehledem uživím. I přes to, že je kovařina náročná práce a živnost má svá úskalí, nikdy bych ji nevyměnil třeba za sezení za počítačem,“ komentuje situaci Pavel Jekl z Profildesign.cz. Zároveň přiznává, že pomocná ruka do kovárny by se mu hodila. Dobrého pomocníka hledal víc jak rok a potřeboval by dalšího.
Práce jako terapie
Spousta vzdělaných lidí, manažerů a vysokoškoláků, znovu objevuje radost z práce rukama. Ženy zavařují, i když jsou obchody plné výborných marmelád, a muži přitom doma nebo v přírodě něco kutí. Nový trend kutilství potvrzují i hobbymarkety. Právě kvůli podpoře kutilů a jejich seberealizaci pokračuje i letos Hornbach s výzvou Mistra Kutila. V soutěži se hledají nejšikovnější kutilové z České republiky, kteří se nebojí vzít věci do svých rukou a něco dokázat. Zároveň se i pochlubit a představit projekt, na kterém pracují. Do velkého finále se probojovalo jen nejlepších pět. O celkovém výherci pak rozhodne veřejnost. O soutěži jsme vám už psali. Hlasování začne na konci srpna.
Není řemeslník jako řemeslník
Ke kutilství často přivedou lidi i sami řemeslníci, lépe řečeno nedostatek těch kvalitních. Zadejte si do vyhledávače heslo „řemeslník“, v odpovědi se vám dostane stovky nabídek. Úroveň těchto služeb je bohužel však značně kolísavá. Kutilství mají Češi v krvi, stejně tak jako zájem, kde a na čem ušetřit. O tom, že se lidé v rostoucí míře vracejí ke kutilství, svědčí hned několik skutečností. Nedostatek zkušených řemeslníků, malá základna nových odborníků, moderní doba a v nemalé části i finance. Novodobí kutilové totiž nemusejí platit profesionálům za čas a tím ušetří na nákladech. Kromě finančních výhod a jistoty odvedené práce nabízí kutilství ještě další pozitivní rozměr. Práce rukama je ideální také z hlediska seberealizace. Pocit, který kutilové zažívají po dokončení projektu je velmi naplňující a často je to jediný únik od počítačů a hektické doby.
Tak co, dáme se do práce? Víkend volá!
Autor: red
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Mistr kutil zná tři finalisty. Hledá ještě poslední dva!