Historie dálkové komunikace: od bubnů přes ohňové signály až po moderní informační systémy
24. května roku 1844 poslal Samuel Morse první telegram na světě. Od té doby se možnosti dálkové komunikace výrazně rozšířily. Lidé spolu ale na dálku komunikují odedávna, i když to nebylo zdaleka tak jednoduché. Ohňové sygnály, poslové a další způsoby přenosu informací si už dneska sotva umíme představit. Jak šel vývoj komunikace nahoru?
Počátky dálkové komunikace
Telegrafie představuje metodu, jak přenést určité textové sdělení na větší vzdálenost. Nejprve se však zaměřme na její předchůdce. Lidé v paleolitu (starší doba kamenná) byli výhradně lovci a sběrači a migrovali za stády zvěře. Pokud spolu chtěly jednotlivé skupiny komunikovat a neměly zájem spoléhat na náhodu, musely pořádat pravidelná setkání na určených místech, při kterých docházelo mj. i k výměně informací. Časem se ovšem vyvinuly první prostředky dálkové komunikace (i když příliš dálkové nebyly), a to bubny nebo kouřové signály. Poté, co se lidé začali v neolitu (mladší doba kamenná) usazovat, mohli se lépe navštěvovat a komunikovat spolu praktičtěji a efektivněji.
Posel se něco naběhal
V antickém Řecku a Římě se používaly ohňové signály. Např. po dobytí Tróje bylo domovské území Mykén (v roce 1184 př. Kr.?) o této události informováno ohňovými signály řetězcem ohnišť. Později se používaly také pochodňové telegrafy, které umožňovaly díky použití dvou sad po pěti pochodních vysílat jednotlivá písmena abecedy. Využíváni ale byli i poslové. Dodnes je nám ostatně znám řecký běžec Feidippidés, který měl po bitvě u Maratónu (12. září 490 př. Kr.) nést zprávu o vítězství Athéňanů do Athén, kde po vyřknutí „zvítězili jsme“ zemřel vyčerpáním. Přestože je tato událost dosti nejistá, dodnes se na její počest běhá maratónský běh, tedy závod dlouhý 42,195 km.
Rozvoj poštovních sítí
Již ve starověkém světě se začala rozvíjet poštovní síť, kterou vynikaly především Řím, Egypt, Persie, Indie a Čína. Jenže veřejnosti se zatím příliš netýkala, protože sloužila téměř výhradně panovníkovi a důležitým státnickým zprávám. V tomto ohledu byla vyhlášena především Římská říše, ve které po silnicích (termín pro zesílenou cestu) putovaly zprávy především od císaře Augusta. Postupem času byly u silnic umisťovány domy určené pro organizace doručující zprávy, což trvalo i ve středověku. Později byly přepravovány i osoby a náklad v tzv. dostavnících, které známe z filmů. V těchto domech docházelo k výměně koní, nabízela se zde strava a mohlo se tu i přespat.
Vznik telegrafů
Na předešlá staletí navázal tzv. optický telegraf, který, jak sám název napovídá, stále ještě pracoval s optickými signály na kratší vzdálenosti. V tomto ohledu je nejznámější Francouz Claude Chappe, který se svým bratrem Ignácem v roce 1792 sestrojil Chappův („semaforový“) telegraf, který umožňoval za pomoci věží, které byly rozesety ve vzdálenosti na dohled dalekohledem (maximálně 15 km), komunikovat na dálku.
Revoluci pak obstaral elektrický telegraf. Na tom se pracovalo poměrně dlouho, nicméně první použitelný přístroj byl vyroben v roce 1833 v německém Göttingenu. První telegram na světě však poslal na dálku až výše zmíněný americký vynálezce a malíř Samuel Morse, a to 24. května 1844. Jednalo se o citát z Bible („Co Bůh Izraeli prokázal“), který putoval na vzdálenost 50 km (z Washingtonu do Baltimoru). Tento okamžik měl zásadní vliv na dálkovou komunikaci na dalších zhruba 100 let, a to včetně používání Morseovy abecedy.
Zmínit pak musíme ještě bezdrátový telegraf (tzv. radiotelegrafie), kde je to ovšem se jménem vynálezce poměrně složité. Za autora tohoto přístroje bývá považován Ital Guglielmo Marconi (ostatně známé je i Cimrmanovo: „Zkuste to bez drátů, milý Marconi“). Jenže tento vynález si nechal o několik let dříve patentovat legendární Nikola Tesla. Jako první na světě navíc uskutečnil rádiový přenos mluveného slova slovenský vynálezce a kněz Jozef Murgaš (1905).
Dálková komunikace ve 20. a 21. století
Bezdrátová telegrafie fungovala i nadále, ale postupem času začala být vytlačována, a to radiofonií (přenos zvuku za pomoci elektromagnetických vln) a telefonem (přenos zvuku skrze elektrické signály). Následně se objevil také telex (dálnopis) a fax, které už telegrafii z komerční sféry vytlačily takřka definitivně. Když se ještě později vyskytly mobilní telefony a internet, na kterém lze komunikovat skrze e-mail, instant messangery nebo sociální sítě, došlo k radikální změně.
V současné době můžeme během několika sekund komunikovat s celým světem, takže se takřka celá planeta Země stala propojeným informačním systémem. To je na jednu stranu pozitivní, protože můžeme jednoduše komunikovat s lidmi z druhého koutu planety. Na druhou stranu jsou s tímto fenoménem spojeny také určité negativní jevy. Například se mohou výrazně snadněji šířit dezinformace, což je vlastně jedna z daní za moderní způsoby dálkové komunikace.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejlepší mobily pro fotografování. Smartphony, které jsou aktuálně nejšpičkovější fotomobily na trhu