Kolik odpadu vyprodukují každé Vánoce?
Až utichnou poslední koledy a dopráská ohňostroj, nastane čas pouklízet po vánočních a novoročních oslavách. Pohled na přeplněný kontejner pak nabízí moment vystřízlivění a zamyšlení.
Svátky klidu a míru už dávno nejsou doménou jen v křesťanských zemích. Ve své nynější podobě jsou Vánoce nedílnou součástí zimního kalendáře ve 160ti státech celého světa. Nepřekvapí, že od své kdysi ryze duchovní podstaty prošly v posledních dekádách značnou proměnou. Staly se silně komerční záležitostí, která se nese v duchu shonu, stresu a instantního sezónního kýče. Při kterém se všechno točí kolem dárků, jejich nakupování a rozdávání. Celá tahle akce je proto spojena s ohromnou zátěží pro životní prostředí, jež se propisuje do naší ekologické bilance po zbytek roku.
Odpady zjevné a nenápadné
Láhve od šampaňského, nezpracované suroviny z kuchyně, nedojedené zbytky, rachejtle, usychající torza stromků. Strašlivá spousta krabic, kartonových boxů, polystyrenových a izolačních výplní. A samozřejmě, moře zdobného balicího papíru. Běžnou sortu vánočních odpadů, která končí v kontejnerech, si dokážeme představit. Ale zimní svátky zvyšují podíl odpadů nepřímo ještě jedním výrazným způsobem. Kvůli nim narůstá procento vyřazených, byť stále ještě použitelných věcí. Platí to hlavně pro oblečení a elektroniku, které měníme za nové. A následný novoroční úklid, spjatý s očišťujícími předsevzetími, to jen umocňuje. Kolik odpadů vyprodukujeme za těch pár dní?
Liší se to. Britští popeláři přijímají na svátky posily, protože se objem odpadu zvyšuje o 30 %. Na Novém Zélandu je to o 10 % víc. Češi prý „vyrobí“ za sváteční čas okolo 5,3 % ze svého celkového množství odpadů, tedy něco kolem 25 kilogramů na osobu. Světový průměr značí zvýšení objemu komunálního odpadu o 15 % a tříděného o 10 %. Regionální odchylky jsou ale extrémní. Jen ve Státech, kde si na pestré štědrovečerní hostině (tedy spíše Díkůvzdání) opravdu zakládají, vyrobí za jedinou noc 60 milionů porcí nesnědeného jídla v hodnotě 16 miliard dolarů. Je to suma, za kterou by se rozvojové státy v Africe mohly stravovat celý rok. Výdajů a promrhaných investic je ale víc.
Zbytečnosti na jedno použití
Britové spočítali, že ročně se u nich přes svátky rozdají nechtěné a nepotěšující dárky za 700 milionů liber. Jakou stopu na uhlíkové bilanci asi zanechá 1 miliarda vánočních pohledů, které svým příbuzným a známým rozešlou Angličani (a 3 miliardy vánočních pohledů a novoročních přání, které si rozešleme v zemích EU, abychom si všichni popřáli)? Nebo k čemu je dobrých 109 810 kilometrů délky jimi každoročně vyhozených vánočních světýlek? Co asi udělá se životním prostředím 110 milionů umělých vánočních stromků, vyrobených a dovezených z Číny, kterými Američané krášlí své domácnosti a ulice? I když nejsou dělané na jedno použití, 30-40 % z nich stejně končí hned po svátích na skládce.
K čemu jsou všechny ty adventní kalendáře, které po jednom měsíci skončí v koši? Australané spotřebují před Vánoci 8000 tun balicího papíru, ekvivalent 50 000 stromů. Jinde to není jiné, globální spotřeba balicího papíru, který po pár minutách radosti a napětí zamíří do koše, činí 540 000 tun. A co nákupy ozdobných pentlí na dárky, za které svět utratí nesmyslných 11 miliard eur? Udělají někomu znovu radost? Sotva.
Až budete za pár dní pěchovat odpadky a zbytky do přeplněných kontejnerů, můžete tu chvilku využít k zamyšlení. Opravdu takhle mají vypadat Vánoce? Nešlo by to udělat nějak jinak, lépe, skromněji a šetrněji?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
12 důvodů, proč nenávidět Vánoce. Souhlasíte s námi?