Kokain? Proti cukru čajíček!

V rámci jedný hojně citovaný studie dávali krysám na výběr právě mezi kokainem a vodou se sladidlem, respektive sacharinem. Celých 94 % krys sáhlo po slazené vodě, a to i těch, které byly předtím na kokainu závislé. Obdobný výsledek ukázal souboj kokainu s rafinovaným cukrem. Proč?

Podle autorů studie se to stalo proto, že jídelníček živočichů včetně nás lidí, až donedávna neobsahoval takové množství cukrů. Na dietu bohatou na cukry jsme se zatím zdaleka nestihli adaptovat. Vždyť jen za posledních 50 let se spotřeba cukru globálně více jak ztrojnásobila. Dnes tak lidé ve většině „vyspělých“ částí světa konzumují v průměru o 500 kalorií za den navíc jen z přidaného cukru. Výsledkem je, že konzumace cukrů a umělých sladidel u nás vyvolává nadměrnou stimulaci určitých receptorů a mozkových center, takže je obdobně návykový (spíš více), jako ilegální drogy typu kokain.

Jelikož konzumace cukru vede k nárůstu hladiny inzulinu, může jeho nadměrný příjem zapříčinit mj.:

  • vysoký tlak a cholesterol,
  • srdeční choroby,
  • cukrovku,
  • nárůst tělesné hmotnosti,
  • předčasné stárnutí a řadu dalších zdravotních patálií.

Problém je, že cukr je dnes i tam, kde bychom ho vůbec nečekali.

Nízkotučná sebedestrukce 

Dietní a low-fat potraviny jsou jednou z takových pastí. Když totiž z něčeho odstraníte tuk, zabijete tím zároveň chuť. A to výrobci potravin řeší přidáváním cukru, mouky, zahušťovadel nebo soli. Paradoxně tak lidé, kteří chtějí zhubnout a sáhnou po nízkotučných variantách, nevědomky svou snahu sami sabotují.

Umělá sladidla nejsou řešení

Obdobně kontraproduktivní může být konzumace potravin s umělými sladidly. Typickým příkladem jsou limonády bez cukru, slazené například aspartamem. I umělá sladidla jsou totiž sladká, a tak tělo při jejich příjmu předává mozku signál o tom, že jste právě požili „cukr“. Tak se opět uvolňuje hormon inzulín. Část ho tělo zpracuje metabolicky, část přemění na zásobní cukr glykogen. A ten se ukládá do jater i příčně pruhované svaloviny. Navíc o umělých sladidlech doposud víme tak málo, že si vůbec nemůžeme být jisti jejich dlouhodobými účinky (krom toho, že jsou ve větším množstvím jedovatá). A chcete snad být pokusnými králíky potravinářského průmyslu?

Řešení cukrové kalamity

Vyhněte se nízkotučným potravinám, prefabrikátům, fast foodům i potravinám a ochuceným nápojům (slazeným cukrem i umělými sladidly). Místo toho pijte vodu, jezte více zeleniny a ovoce, do jídelníčku zařaďte ryby, kuře, ořechy nebo luštěniny. Zkuste si vařit sami z lokálních surovin. Vaše tělo vám poděkuje.

Pro zajímavost uvádíme přehled názvů, pod nimiž se na etiketách potravin může ukrývat cukr:

třtinový cukr, hnědý cukr, kukuřičný sirup, třtinová šťáva, cukrová šťáva, dehydrovaná třtinová šťáva, galaktóza, agáve nektar, agáve sirup, karamelizovaný cukr, fruktóza, koncentrát z ovocné šťávy, maltodextrin, maltóza, mannitol, melasa, sukróza, sorbitol, karobový sirup, laktóza, rýžový slad, glukózo-fruktózový sirup, hroznový cukr, javorový sirup, med (teď nemyslíme ten nepasterizovaný bez přidaného cukru), glukóza, ethyl maltol, datlový cukr, dextran nebo třeba ledová poleva

Pokud vás téma cukru zaujalo, podívejte se také na dokument s názvem Cukr, časovaná bomba (v češtině).

Autor: Pseudofilosof

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kohoutková voda. Měla by být zdarma?

Kytary, které změnily hudební svět