Když nefunguje chemie, nemůže přijít láska! Chemici tvrdí, že láska vydrží jen 2 roky. Mají k tomu i logické vysvětlení!
Pokud se člověk dostane do stavu zamilovanosti, začnou v něm propukat chemické procesy, které mohou být podobné stavům po požití drog. Pokud to mezi lidmi nezajiskří, těžko může vzniknout láska. Je to právě láska, která ovládá naše podvědomí a rozhoduje, jak se cítíme. A to, co už jste jednou cítili se zapomíná těžko. Alespoň to si myslí chemik Václav Bystrianský. On i jeho přítelkyně jsou v některých ohledech naprosto odlišní, i přesto si náramně rozumí. Ovládla je chemie?
Jaká je souvislost mezi chemií a láskou?
Láska je podle českého chemika Venci Bystrianského hlavně o chemii! Chemie jsou ostatně i feromony, nebo látky jako endorfin nebo oxytocin – „hormony štěstí a lásky“, které se do krve vyplavují právě, když se člověk cítí zamilovaný. Ať už se tedy jedná o vztahy pracovní, sportovní nebo partnerské s daným člověkem si musíte sednout. Kromě toho oblíbeného „štěstí a srdce“ musíte mít rozhodně i chemii. I když si s někým po osobnostních stránkách nerozumíte, stačí, když se objeví něco, co mezi vámi sepne, a tím zafunguje – ať už v uvozovkách nebo reálně. Co stojí za tím, že se něco sepne a děláme šílené věci?
Podle chemiků láska vydrží nejdéle dva roky
Podle italské biochemičky Donatelly Marazziti vydrží láska nejdéle dva roky. Její tým zkoumal hladiny chemických látek v krvi zamilovaných. Odborníci se přitom zaměřil hlavně na tzv. neurotransmitery, které přenášejí nervové vzruchy. Vědci zjistili, že vznešený cit, o kterém píší básníci, je pouhá „biochemická intoxikace organismu„. To sice nezní moc romanticky, ale je to vlastně vysvětlení všech šíleností, kterých jsme my lidé kvůli lásce schopní. Láska zjednodušeně připomíná divokou technoparty na extázi. Má čtyři fáze a v každé z nich nás přitom ovládají jiné drogy. A proč připomíná tento stav drogy? Látky způsobující zamilovanost v našem těle obsazují stejné receptory, na které se jinak váže třeba pervitin nebo heroin.
Příroda nás nechce nutit brát drogy
Nabízí se otázka, proč se to všechno děje. Chce snad po nás příroda, abychom brali drogy? Odpověď je jednoduchá. Je to úplně obráceně. Příroda po nás chce, abychom se co nejvíce množili. A jaké jsou ony 4 fáze lásky?
4 fáze lásky
Odborníci už dávno popsali, že láska má vlastně 4 fáze. První z nich je sexuální fascinace. Ta nás nakopne adrenalinem. Znáte to sami, že se občas objeví někdo, třeba úplně obyčejný, kdo se promění v nejúžasnější bytost pod sluncem. Příčina je v naší hlavě. Tam se to sepne a orgán nadledvinky začne vylučovat adrenalin. Touha, která nás ovládá, může připomínat stresovou reakci. Ta má za následek např. červenání, bušení srdce, pocení, rychlý dech apod. I když máte pocit, že tohle je láska, tak zadržte. Není! Je to právě sexuální fascinace. Probudí se v nás zvíře (doslova), které má chuť ihned partnerku povalit na záda a…zbytek si domyslíte.
Druhá fáze: Akutní zamilovanost
Další na řadu přichází akutní zamilovanost. Podle vědců jde o stav připomínající psychické onemocnění, jako je schizofrenie. Je to chvíle, kdy jednoduše totálně zblbneme. Vysvětlení najdete opět v hormonech. Za zamilovanost může fenyletylamin, který začne vylučovat limbický systém. Je to část mozku, která zodpovídá za naše emoce. Všechno je najednou jedno. Veškerá naše pozornost se upne k jedné osobě a mozek se soustředí jen na ni. Pak do toho ještě naše ego, které je blaženě ošálené pocitem naprostého propojení. A odtud pramení neustálé SMSky, telefonáty, touha být spolu apod.
Nic netrvá věčně. Tady se láme chleba!
Někteří z nás litují, že tenhle stav netrvá věčně. A netrvá. Asi po 12 až 30 měsících naše tělo přestane hormon fenyletylamin. Déle to zkrátka nejde, nejsme k tomu biologicky uzpůsobení. Láska ale nekončí. Posouvá se do další fáze. A nastává chvíle zúčtování. Pokud jste kromě úžasného a nespoutaného sexu měli s partnerkou další společná pouta (zájmy, kamarádství nebo si udělali děti) pokračujete v rozjetém vlaku. Jestli ne, pak se nejspíše rozejdete. Nejde o žádný problém. Ten může nastat jen tehdy, když si na fenyletylaminu vybudujete závislost. Pak se s největší pravděpodobností budete vrhat do nových a nových vztahů, abyste opět dostali svou “drogu”.
Oxytocin a vztah
Teď zase trochu chemie a biologie. U mužů ve fázi akutní zamilovanosti klesá produkce hormonu testosteronu, který se jinak podílí na typicky samčí soupeřivosti a dominanci. Proto jsou ve stavu zamilovanosti i ti největší drsňáci milí a něžní. Když pomine, testosteron se vrátí do původní normy. Pak jsou někteří schopní svou polovičku klidně někdy i profackovat. Fenyletylamin nahradí oxytocin. Jde o látku, kterou produkuje hypofýza. Vylučuje se při dotýkání, objímání, hlazení a také při sexu. Tady zpozorněte. Funguje totiž pravidlo, že čím víc je v sexu orgasmů, tím víc je oxytocinu v krvi. Celkově se zklidníte. A vznikne vztah a jisté biologické pouto. Když se totiž stane, že hladina oxytocinu poklesne, začne se vám automaticky stýskat po člověku, který ji zvýšil. Proto mají lidé problém oddělit sex od lásky. Příroda to zařídila dokonale, protože si díky oxytocinu zajistila ochranu našich potomků po dobu, kdy je to nutné.
Ani na vlně oxitocynu nevydrží tělo věčně…
Je prokázáno, že prehistorické páry spolu zůstávaly jen zhruba čtyři roky. To byla doba, za kterou se jejich děti stačily osamostatnit. Pak si našli nového partnera. To se ale v dnešní době děje také, i neděje. Proč? Oxytocin přestává působit asi po čtyřech letech. To dokazuje i křivka rozvodovosti, která vrcholí ve většině státech světa právě ve čtyřech letech. Pokud ale spolu pár má další dítě, doba se protahuje, nejčastěji na osm let. Odtud pramení fakt, že nejvíce párů se rozvádí (i u nás) mezi 7. – 9. rokem.
Jde to mít vztah do konce života?
I přes vysvětlení v tomto článku, existují páry, které jsou spolu celý život. Vysvětlení je opět v chemii. Mohou za to endorfiny. Jsou to látky velice blízké opiu. Vyvolávají v nás klid, pocit jistoty a bezpečí. Jsou stejně návykové jako všechny hormony zmíněné výše. Díky nim vzniká dlouhodobá závislost na partnerovi. A funguje to tak, že čím déle s partnerkou vydržíte, tím více jich vaše tělo v přítomnosti partnerky vyplaví. A to je celé tajemství “šťastných” párů, které jdou společnou cestou o celý život.
Autor: Michaela Čapková
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jednoduchý a účinný tip jak restartovat zavedený stereotyp v posteli