Pití kávy a nekonečné studie o tom, kolik šálků už je příliš. Nikdo se nedokáže shodnout, jestli škodí nebo prospívá
Moderní věda nám dává bezpočet podnětů k přemýšlení i diskuzím. Proto se vždycky najde nějaký trouba, který na vás při debatě vytáhne ostře nabitý argument v podobě „výsledků“ nějaké studie, potvrzující jeho pohled na věc. Že je s podobnou faktickou argumentací občas trochu problém dobře ukazuje případ zdraví ne/prospěšné konzumace kávy.
Kolem konzumace kávy se točí spousta nejasností. Na čem se dá stavět? Káva patří mezi jedny z mála psychoaktivních přírodních látek, které nikde nereguluje zákon a sjíždí se na ní miliardy lidí každý den, naprosto legálně. Že za jediný rok se na planetě Zemi vypije 500 miliard šálků tohoto exkluzivního životabudiče. Což by nejspíš přivodilo infarkt i Godzille. Takže kolik je tak akorát? To už začíná být drobet zmatené.
Kdo pil, umřel. Kdo nepil, taky.
Letos v květnu píšou badatelé Jihoaustralské univerzity, že „ještě pět šálků za den“ je relativně na pohodu, ale s šestým se skokově zvyšuje pravděpodobnost rizika rozvoje srdečních chorob o 22 %. Dává to smysl? Výzkumníkům z londýnské Queen Mary univerzity se to nezdálo, a tak nasadili vlastní těžkotonážní přístup.
Chtěli experimentem zjistit, kde opravdu s kávou končí sranda. Takže jejich lidští pokusní králíci pod dohledem lékařů pili celý den jeden šálek za druhým, v očekávání srdečního selhání. V průměru jich vypili 25, aniž by se někdo složil. Tělo se prostě na určité lajně saturovalo, a další příjem kávy už nehrál roli.
Pětadvacet na holou!
Asi je potom čekalo pár probděných nocí a úporný průjem, ale po kávě se prostě neumírá. Jejich artérie tuhle kofeinovou rozcvičku ustály. Mimochodem, tahle extrémní studie vyšla v odborném žurnálu Health jen dva dny poté, co tu byla zveřejněna studie o tom, že pět šálků kávy denně je už škodlivý extrém. Kdo se v tom pak má vyznat?
Pomáhá, pokud zrovna neškodí
Zmatky ale nekončí. V listopadu 2018 zaperlí ve světě kávové vědy studie, která obšírným chemickým rozborem potvrzuje, že konzumace kávy snižuje šance na rozvoj Alzheimera a Parkinsona. Což je trochu zvláštní, protože o 7 měsíců dříve potvrdili zdravotníci z Barcelony, že projevy Alzheimera káva zhoršuje. Takže je kafe dobrá prevence proti nemoci, pokud ji už náhodou nemáte? Děkujeme.
Kudy chodí, tudy léčí!
Kávu pijeme, a proto niterně fandíme teorii, že popíjení kávy lidem pomáhá. V červnu 2019 nás věda obohatila o poznatek, že konzumace kávy nám pomáhá hubnout. Zvyšuje podíl „prospěšného“ hnědého tuku v těle. Což je fajn. V listopadu 2017 nám zase Americká asociace kardiologů potvrdila, že kafe rovná se o 7 % menší riziko srdečního selhání a o 8 % menší riziko infarktu. Anebo že tři až čtyři šálky denně prodlužují život.
V srpnu 2018 nám britští badatelé prozradili, že mezi jedním nebo osmi šálky denně není kvalitativní rozdíl pro zdraví. Případně, že hodně záleží na tom, jestli jste na konzumaci kávy zvyklí. A taky bychom neměli zapomínat na studii, která vliv kávy úplně shodila s tím, že za vším stojí genetika, a pozitivní i negativní vlivy jsou čistě individuální.
Arabica, robusta, rakovina?
V březnu roku 2019 vyšla mega-obří srovnávací studie, která sázela na masivní vzorek 1,2 milionů dotázaných. Ta přesvědčivě dokládala, že konzumace kávy vede k rozvoji rakoviny plic. I když jste nekuřák. Což je spíš o jevech, které běží vedle sebe, ale možná spolu ne úplně souvisí. Na druhé straně, podobně exotický závěr plynul ze studie zveřejněné v červenci 2018.
Káva ošidí i smrt
V ní se ukázalo, že konzumenti kafe mají o 14 % menší šanci, že v deseti následujících dnech zemřou (než lidé, kteří kávu nepijí). Prostě spočítali mrtvé a koukli se jim do karet, jestli byli pijáci kávy. A ukázalo se, že pijáci kávy umírají méně. Logiky v tom opravdu moc není, ale už asi chápete, že hledat zdravý rozum ve světě vědy není vždycky úplně sranda.
Podobný soustředěný badatelský zmatek protichůdných a nekonkrétních (nebo až příliš konkrétních) výsledků je pak charakteristický i pro studie o vlivu alkoholu, konzumace masa/výhodách vegetariánské stravy. Jen na to prosím myslete, až se zase objeví někdo, kdo četl studii, která tvrdí…
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zubaři se obejdou i bez vrtačky. V řadě případů by to šlo, ale museli by sami chtít