Jak souvisí hořící katedrála Notre-Dame, Hra o trůny a klimatické stávky
S opravou katedrály Notre-Dame to nebude tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jsou totiž věci, které si za peníze nekoupíte. I když se v průběhu čtyřiadvaceti hodin, vlastně ještě než dodoutnala, vybralo přes 600 milionů eur na její opravu, pořád tu bude chybět materiál k rekonstrukci.
V posledním týdnu se nepsalo o ničem jiném, než o osmé sérii Hry o trůny, klimatických studentských stávkách a požáru katedrály Notre-Dame. Ve všech variantách až do úplného omrzení. Minimálně jedna zpráva týkající se následků neplánovaného táboráku na nejhezčím pařížském baráku v gotickém slohu by ale zapadnout neměla. Už proto, že předchozí řešená témata trochu spojuje dohromady. A zdá se, že klasický přístup: „Shořela? Postavíme novou“ tu nejspíš úplně fungovat nebude. Ptáte se proč?
Máme peníze, ale ne materiál
Záměrem rekonstrukčních prací na téhle stavbě je totiž zachovat původní design se vším všudy. Jasně, že by se kamenné pilíře mohly potáhnout plastovou pláštěnkou, a za zbytek peněz udělat pořádný mejdan. Jenže to by prostě neprošlo. A jak říká Bertrand de Feydeau, vedoucí francouzské nadace Fondation du Patrimoine, je třeba oživit tenhle klenot v plné kráse: „Využijeme všech současných technologií, abychom ji znovu uviděli takovou, jak jsme si ji pamatovali.“ K tomu je ale zapotřebí dřevo, což nás dostává přímo k jádru problému.
Stromy k pohledání
Na trámoví téhle stavby padlo přes 1300 stromů. A nešlo o nějaké drobečky. Tehdejší stavební mistři a dodavatelé v mezi lety 1160 až 1170 si dali dost záležet, aby vybrali ty největší macky, které byly v západní Evropě k nalezení. Většina z tehdy pokácených stromů patřila mezi opravdu kolosální kousky, jejichž stáří bylo někde mezi třemi až čtyřmi stoletími. A to je právě to. Takové už dneska k dostání nemáme. Tedy, pokud zrovna nehodláme klestit a mýtit stromy v posledních zbývajících pralesích, které jsou součástí zbylých evropských přírodních rezervací.
Úplně původní to nebude
Původní záměr, že stavba bude oživena přesně v duchu staré tesařské práce dávných mistrů, tak dostává povážlivé trhliny. Francouzské duby se dnes běžně prostě čtyř století nedožívají. A tady by jich byl zapotřebí celý les. Který nemáme. Jasně, můžeme tam plácnout něco jiného. Dovezeme si třeba douglasku z Kanady nebo sekvoje z Kalifornie, nebo hezké modříny z Ruska. Ale to by zase ta proklamovaná „původnost“ oživení dostala pěkně na zadek.
Nehledě na to, že proti tomu se restaurátoři celého světa bouří. Opravovat tak proslavenou katedrálu s pomocí nepůvodního dřeva by bylo podobné, jako opravovat antické sochy plastelínou nebo domalovávat zašlé obrazy středověkých mistrů pastelkami. Úplně trápit nás tohle hádání odborníků nemusí, protože oni už si Francouzi nějak poradí.
Hra o klima a katedrálu
Hovoří se například o tvorbě lisovaných a lepených CLT hranolů z původního (byť mladšího a kratšího) dřeva dubů v Normandii. Abychom užili babicovský příměr: „Prostě když nemáte lanýže, dáte tam hřiby. Nebo žampiony.“ Nebo třeba banán, protože nakonec je to u šlichty jedno. Vtipné na tom je, že téma rekonstrukce katedrály v Notre-Dame tak vlastně nepřímo propojilo i dvě další mediálně hvězdná témata minulých týdnů.
Předně, ty trochu únavné a lehce panické debaty o klimatických změnách vlastně upozorňují na to, jak globálně zacházíme s našimi přírodními zdroji. A teď jasně vidíme, že čtyřsetleté stromy, které jsme tu pár století nazpět docela běžně měli, už prostě díky našemu způsobu hospodaření s přírodou k sehnání nejsou. I když jsme schopni dát na hromadu velkou hromadu peněz, některé věci za prachy prostě nahradit nedokážeme. Mimochodem, ta celá katedrála vyjde levněji, než rozpočet na natáčení osmi sérií Hry o trůny
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Vývojáři Assassin’s Creed pomohou s opravou vypálené katedrály Notre-Dame v centru Paříže