Jak přežít atomový výbuch. Tyhle rady vám možná zachrání život v případě, že nastane katastrofa
Jednou ze základních pouček příručky Jak přežít atomový výbuch by mělo být: nevyskytovat se tam, kde by to mohlo bouchnout. Znamená to ale, že když tohle štěstí nemáme, jsou vaše dny sečteny? Vlastně ani ne. Pokud dokážete včas zareagovat, s pořádnou porcí štěstí jsou vaše šance na přežití poměrně slušné.
Jestli se na něčem teoretikové i odborníci shodnou je, že z hlediska přežití není rozumný nápad ujíždět od výbuchu autem. V důsledku elektromagnetického pulzu (EMP) se totiž může z vašeho moderního auta rychle stát nepojízdný šrot. Pokud tedy nejedete v nějakém veteránovi. I tak se ale vaše protekční vrstva limitně blíží nule, a od rázem radioaktivního okolí vás prakticky nic neodděluje. Je také poněkud těžké odhadnout, kudy poběží rázová vlna, které vás může jednoduše odfouknout. Atomový výbuch nejspíš způsobí, že budou silnice zablokované a neprůjezdné. A v ten moment, kdy vylezete z vozu ven, máte nejspíš po legraci. Auto tedy nebrat.
Najdi úkryt do pěti minut!
Nestávalo se často, že by se Američané a Sověti na něčem shodli, ale jejich příručky civilní obrany mají nadiktovány v manuálech texty jako přes kopírák. Jejich základní poselství zní: dostaňte se dovnitř jak nejrychleji to jde, a zůstaňte tam, jak nejdéle to jde. Samozřejmě, že nejlepší by bylo sedět v solidním protiatomovém krytě. Ale když zrovna takový není k dostání? Dostaňte mezi atomový výbuch a sebe co nejvíce zdí a co nejméně oken. Princip je jasný, ne? Protože za explozí doprovázenou ničivou vlnu přijde spad, a ten se vás pokusí zabít napodruhé. Jen tak z legrace popusťte uzdu své fantazii. Právě teď. Kam byste se běželi schovat?
Nepatrná šance pro opozdilce
Architektura měst nám sympaticky vychází vstříc. Vcelku dobrým úkrytem může být to nejspodnější patro podzemních garáží, sklepení bez oken nebo jádro mrakodrapu. Čím více vrstev zeminy/betonu/zdí vás izoluje od okolí, tím lépe. Nebýt tam, kde se vyskytne spad, je opravdu důležité. Čistě technicky je tak lepší být někde uprostřed mrakodrapu, než blízko jeho střechy či v přízemí. Nestíháte se skrýt? Padněte k zemi, obličejem dolů, směrem k výbuchu, ideálně si kryjte kůži a hlavu. Je určitá šance, že vás nezabije exploze. A pak máte k dobru dalších 10-15 minut, než dorazí radioaktivní mrak. Pořád nestíháte? Zkuste si třeba zazpívat nějakou písničku. Ale ať nemá moc slok.
Nepodceňujte oblečení, pilulky vynechte
Móda a jaderné exploze nejdou moc dohromady. A tak bude fajn, když se budete ve svém úkrytu pravidelně převlékat. Že to zní divně? Oděv je vnější ochrannou vrstvou vašeho těla, a přirozeně lapá radioaktivní prach. Rozhodně byste se měli vyvarovat motorkářského oděvu. Organické materiály a kovy jsou prostě špatná volba. Zkuste raději slušivou pláštěnku. Nemáte? Můžete si ji vyrobit ze závěsu v koupelně. Není to úplný skafandr, ale mohlo by to pomoci. Pilulky s jodidem draselným jsou trochu přeceňovanou záležitostí. Určitě se hodí, pokud se ocitnete na dohled poškozeného reaktoru, ale pokud atomový výbuch způsobí puma, jsou vám k ničemu.
Být připraven není hloupost
Zásoby? Žijeme v optimismem prosycené době, kde snaha „být připraven“ z vás udělá v očích ostatních militantního šílence. Pravda je ale taková, že v každé domácnosti by se mělo nacházet dostatečné množství zásob a balené vody, aby její členové byli schopni přežít tři dny bez vnějšího zásobování. Máte něco takového? Třeba jen pro případ blackoutu nebo sněhové pohromy? Pak by vám nejspíš nějaká malá katastrofa neškodila, jen abyste se z toho optimismu trochu probrali. Štěstí přeje připraveným. A až nepoteče pitná voda z kohoutku, do supermarketu už nezaskočíte.
Zapomeňte na techniku
Nespoléhejte na příliš pokročilou techniku. Piezzo-elektrický zapalovač bude nejspíš stejně k ničemu, jako to, že svítilnu máte ve svém chytrém telefonu. Vzpomeňte si na sirky, papír, mapu, knihy i lékárničku. Naprosto univerzální lepicí pásku. Improvizujte. A naslouchejte, protože se s vámi nejspíš někdo pokusí kvůli záchraně/evakuaci spojit. Nejdřív tak po 48 hodinách. Tak ať nezmeškáte svůj transfer.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Černobyl nebyl jediný. Kde je vysoká radioaktivita a jaké jsou další závažné jaderné havári