Hříchy Otců zakladatelů? Otrokářství, vykrádání hrobů i zazděná manželka
Američané si teď naplno užívají počátku nové totality své woke-kultury, k níž se dopracovali dlouhodobým nadbytkem osobních svobod a demokracie. Terčem zpochybnění se kvůli tomu stávají i historické ikony, díky nimž si kdysi tu svobodu a demokracii vydobyli.
Státníci a politici, signatáři Deklarace nezávislosti, tvůrci Ústavy a další zakladatelé. Ti všichni dnes leží svým ambiciózním levicově laděným současníkům v žaludku. Úctyhodní staří bílí mužové, kteří byli po generace považováni za nedotknutelné, se už bránit nemohou. A proto jsou ideálním terčem.
Na druhou stranou, těch kostlivců ve skříni skutečně nemají málo. Doslova. Například kosterní pozůstatky, nalezené ve sklepení někdejšího londýnského domu Benjamina Franklina by vydaly na poskládání 15 těl (z toho 6 dětských). Co se tam asi dělo?
Nedobrovolné experimenty na lidech
Nejsnesitelnější vysvětlení, které nezahrnuje Jacka Rozparovače, je Franklinův badatelský zápal. Při němž se pokoušel prorazit i na poli medicíny a nechal si pod rukou posílat těla nakradená z márnic k domácím pitvám. Což z tohoto velikána a průkopníka západní demokracie činí prachsprostého zloděje těl.
Ale přes to se dokážeme asi přenést. Na oltář vědy je třeba přinášet oběti, a pokud byla všechna ta těla opravdu už mrtvá… Byla, že jo? To už se dnes bohužel nedozvíme.
S lékařskými experimenty na půdě USA si můžeme spojit i další „velké“ jméno. Benjamin Rush se totiž v roce 1793 pokusil „zachránit“ město Filadelfie před epidemií krvácivé žluté zimnice. Plakejte nad současnými včeličkami s vakcínou, protože Rush se tenkrát snažil „imunizovat“ zdravé tím, že je krmil zvratky a krví nakažených.
A jako vysoký hodnostář nikomu na výběr z odmítačů nedal. Moc lidí tím zrovna nevyléčil, dá se říct, že tím průběh nákazy spíš akceleroval. Což jeho reputaci asi neprospívá.
Otrokáři se smyslem pro humor
George Washington, pán s poněkud legrační parukou a tvář z jednodolarovky a do skupiny „zakladatelé“ se řadící, byl prvním prezidentem Spojených států amerických. Nad rámec této elementární znalosti se pak hodí doplnit, že od věku 11 let byl i majitelem asi tuctu černých otroků, jejichž počet časem znásobil.
Až potud je to vlastně v pořádku, protože až do abolice roce 1780 bylo vydržování si lidských strojů na práci sice morálně zpochybnitelné, ale naprosto legální. Vtip je v tom, že se Washington postaral právnickou kličkou o to, že si otroky mohl podržet i po „zrušení“ otroctví na Severu.
Například v Pensylvánii platilo, že každá zde se vyskytující osoba, která je minimálně 6 měsíců držena v otroctví, se stává automaticky svobodnou lidskou bytostí. Starý dobrý George tak pokaždé, když se blížil takový půlrok, poslal své otroky s doprovodem za hranice státu, a pak je znovu „dovezl“. A tím jim prodlužoval otroctví do roku 1799, o 19 let nad rámec „zrušení“. Což je víc než slušný hříšek. Na jeho panství u Mount Vernon tehdy žilo 317 otroků.
Možná o něco horší to měl „živý majetek“ Thomase Jeffersona, který měl své otroky (respektive otrokyně) opravdu rád jako nejedni zakladatelé. Upřímně. Rád je měl i několikrát za den, na různých místech své usedlosti. A co na tom hapruje nejvíc, že svou lásku bezprostředně vyjadřoval nejen své favoritce, Sally Hemingsové… ale i její sestře a jejich dcerám. Které, asi víc než jen technicky, byly možná jeho vlastními dětmi. Ou.
Svobodu nebo svěrací kazajku?
Čítanky americké historie nemusíte (naštěstí) znát z paměti, ale slavnou větu: „Dejte mi svobodu nebo smrt!“ byste si vybavit mohli. Jejím autorem je Patrick Henry, jeden z významných hrdinů boje za nezávislost. Skutečně velký muž revoluce. A jak se říká, za každým velkým mužem stojí velká žena. Kde se tedy nachází paní Henryová, kterou skupina „zakladatelé“ také zahrnuje? Poté, co svému muži přivedla na svět 6 dětí, se nejspíš pomátla na rozumu. A?
Její milující manžel ji ve svěrací kazajce nechal zavřít do temného nevětraného sklepení, kde ji ponechal ve vlastních výkalech a slámě umírat další čtyři léta, aniž by jí nad dost násilnou péči služebnictva věnoval sebemenší pozornost. Motivující slova o svobodě tedy pronášel muž, jehož nejbližším současným ekvivalentem by mohl být sklepmistr Fritzl.
FOTO: 123RF
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Říše římská – největší impérium historie. Na čem vystavělo svůj triumf?
Co se stane s vaším tělem, když celý den chodíte v rytířském brnění?