Hokejové šílenství v plném proudu! Máme letos šanci?
Dlouhé čtyři roky už naši hokejisté nedovezli medaile. Vyjde to letos? Hrají nám okolnosti do karet? A na koho bychom si měli dávat pozor?
Suverénní favoriti…
Hlavním aspirantem na titul je samozřejmě Kanada. Mistři z předchozích dvou let se v prvních zápasech letošního turnaje opět nenechali zaskočit a bez zaváhání proplouvají základní skupinou. A při pohledu na soupisku se není čemu divit, téměř každý člen týmu totiž na nějaké úrovni (minimálně mezi juniory) vyhrál světové zlato, řada z nich patřila i do vítězných mančaftů posledních let. Vždyť z posledních dvaceti zápasů na mistrovství světa jich Kanada vyhrála přesně devatenáct. Ať se vám to líbí, nebo ne, muselo by se stát něco hodně nepředvídatelného, aby se javorové listy opět nedostaly do finále…
Zraněními a omluvenkami zasažený tým Ruska nepůsobí tak hvězdně, jak by mohl, avšak přesto patří mezi největší favority. Zřejmě i v rámci přípravy na příští olympijskou sezónu zůstaly některé hvězdy doma a šanci ve výběru Olega Znaroka dostala neokoukaná jména, která se určitě budou chtít předvést. Tahounem je kapitán Sergej Mozjakin, který však v zápase s Německem už stačil utrpět otřes mozku a uvidíme, jestli se v turnaji ještě objeví. Ovšem i jména jako Panarin, Šipačov či Kučerov ho zatím více než spolehlivě doplňují, takže Rusy by letos aspoň semifinále minout nemělo.
Což poslední dva roky potkalo výběr Švédska, který s tím letos rozhodně chce něco udělat. Postarat by se o to měl ostřílený, přestože trochu nevyrovnaný Fasth v brance, obranná torpéda Klingberg, Ekman Larsson a Hedman a rozmanitá škála útočníků. Mezi nimi nechybí zkušený Landeskog, který letos zažil svou nejslabší sezónu v NHL a o motivaci tak má postaráno, či naopak talentovaný Joel Eriksson Ek, jenž dosud vedl hned několik mládežnických týmů Tre Kronor. Žlutomodří se zatím teprve sehrávají, ale jejich tým vypadá opravdu výborně!
…a černí koně
Loni stříbrní a letos pouze druhé housle? Už to tak pro finský výběr vypadá. Zatímco minulý tým byl nabitý ofenzivní silou v podání mladíků Granlunda, Laineho a Barkova, letos vypadá soupiska o poznání jinak. Velkými jmény zrovna nepřekypuje a sestává spíše z dříčů. Což se Finsku v minulosti několikrát vyplatilo, takže odepisovat je by byla chyba. Tahounem je mladičký, ale hokejově vyspělý Sebastian Aho, ale už první zápasy ukázaly, že Finové zatím ten správný mix nenašli. Třeba ještě překvapí.
A co naši bratia? Slováci se nedostali ze skupiny od roku 2013, motivaci k úspěchu tak mají podobně velkou jako my. Výběr Zdena Cígera obsahuje hned devět nováčků a je kompletně postaven z hráčů z evropských lig. Sázka na mladou krev dává smysl, v týmu ze zkušených harcovníků zůstali jen obránce Michal Sersen a Ján Laco v úloze druhého brankáře. První utkání však ukázala především nezkušenost mladého týmu, který hraje velmi nevyrovnaně a od kterého zřejmě ani letos nemohou naši východní sousedé čekat velký úspěch. Ovšem za rok či dva už by to mělo být o něčem jiném.
O medaili se samozřejmě pokusí i jako obvykle odhodlaní Američané, pravidelně na mistrovství vysílající tým poskládaný z hráčů NHL i nižších zámořských soutěží. A i Švýcaři či Němci dobře vědí, že ze zaváhání favoritů mohou hodně vytěžit. Nemluvě o Francii, od níž se sice postup mezi nejlepší osmičku očekávat nedá, avšak před domácím publikem se budou chtít bezpochyby vytáhnout.
Překvapíme!
Přiznejme si to, naše reprezentace v posledních letech prostě k hlavním favoritům nepatří. V širší špičce však stále má své místo a rok co rok může překvapit. A úspěch by to chtělo – medaili z velkého turnaje jsme získali naposled v roce 2012, zatím poslední titul pak o dva roky dříve. To je opravdu dlouhé čekání, na které jsme nebyli v posledních dvou dekádách zvyklí! Jenže letos se náš tým může pochlubit hned několika trumfy.
Petr Mrázek tuhle sezónu fascinoval výkony v dresu Detroitu Red Wings a je jasnou jedničkou výběru Josefa Jandače. Obrana v čele s řízným Gudasem a šikovným Kempným by si měla odehrát svoje, ale hlavními taháky se může chlubit ofenzíva: Voráček, Pastrňák, Červenka, Kovář či Plekanec. Letošní výběr se podařilo poskládat opravdu zajímavě a první dvě lajny budí na poměry mistrovství světa velký respekt. A navíc naší reprezentaci roli outsidera vždycky seděla – zlaté jízdy z Nagana či mistrovství světa v roce 2010 máme stále v paměti.
V prvních zápasech se zatím žádná individualita výrazněji neprosadila a tabulka produktivity vypadá velmi vyrovnaně. Na jednu stranu je dobře, že nestojíme pouze na formě jednoho či dvou forvardů, zároveň je však potřeba, aby se tým v klíčových okamžicích dokázal spolehnout na své lídry. Uvidíme, jak bude sehrávání tohoto talentovaného týmu pokračovat, zatím je stále čas na hledání nejlepších alternativ. Věřme, že je Jandač najde a letos to konečně cinkne!
Jak vidíte letošní mistrovství vy? Podaří se medailové sucho zavlažit nějakým cenným kovem, či opět skončíme v poli poražených? Pište do komentářů!
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
10 zajímavostí ze světa ledního hokeje