Grammar nazi. Lidé, kteří vytrvale upozorňují na gramatické chyby v textech, jsou slabomyslní

Tento dlouho předpokládány výsledek oficiálně potvrdila vědecká studie v roce 2016, a není jediný důvod si ji znovu nepřipomenout.

Grammar nazi

Znáte je dobře sami. Jako neviditelní temní rytíři spravedlnosti bdí nad pravopisem, a nenechají žádnou hrubku nebo překlep nepotrestanou. Stačí jen chvilka vaší nepozornosti nad klávesnicí a následuje nemilosrdný útok z hlubin internetu. Je jedno, jaké poselství nese váš příspěvek nebo popisek, jak adresně vyjadřuje vaši reakci. Oni prostě cítí niternou potřebu upozornit na vaši chybu, a tím odstřelit celou vaši ideu do věčných lovišť.

Ukaž mi své hrubky!

Když se v roce 2016 pustila Juila E. Bolandová s kolegy do nenáročného gramatického experimentu, netušila, jakou lavinu reakcí tím spustí. V zásadě jí šlo jen o to porozumět, jak se proměňuje náš vztah k lidem, které osobně neznáme. Respektive je známe jen na základě textu, který pro nás vytvořili. Vzhledem k tomu, jak někdy bývá v internetových diskuzích dusno, to vlastně nebyl vůbec špatný nápad. I když to, jak se dobrala k výsledkům, byl tak trochu podraz.

Kdo je tu testovaný?

Sezvala si totiž postupně 83 lidských pokusných králíků, kteří si mysleli, že to oni budou testovat. Finta spočívala v tom, že testováni nakonec byli oni. Přesněji: předložila jim několik verzí anglicky psaného dopisu, ve kterém se nějaká hospodyně uchází o nové místo. Na nich bylo texty projít, kouknout se po případných nedostatcích psaného projevu, a pak je kvalitativně ohodnotit od 1-10. Případně dodat, co by jim na takové neznámé hospodyni nejspíš vadilo. A jen aby řeč nestála, provedla s nimi Bolandová bokem sérii osobnostních testů. Ty ovšem byly zásadní.

Kritizujete často a rádi?

Pokusní králíci prošli texty, a s chutí se pustili do hodnocení. Hrubky, překlepy, chybky drobné i měnící význam celé věty. A ono následné hodnocení? Ukázalo se, že lidé, kteří v osobnostních testech prokázali velkou míru svědomitosti, případně nízké přívětivosti, nenechají na smyšlených hospodyních nitku suchou. Často jí dali nejnižší možné hodnocení, které doprovodili spoustou peprných slov. „Možná proto, že lidé méně přívětiví jsou více netolerantní vůči odchylkám od zažité konvence,soudí autoři. Při hodnocení nehrál roli věk pokusných králíků, projevovaly se čistě jejich osobnostní rysy.

grammar nazi

zdroj: 123RF.com

Jednička z češtiny vám binec nezamete

Vyklidněný extrovert s přehledem zaznamenal všechny chyby a gramatické nedostatky, ale neměl potřebu se v nich nějak nimrat. Ostatně, zmíněný dopis mu posílá hospodyně hledající práci. Potřebuje od ní uklidit byt, ne doučovat gramatiku, víme? Podrážděný introvertní neurotik se zase s chutí vžil do role kantora, který cupoval pisatelku za každý chybějící apostrof. Snad jako by její psaný projev vypovídal něco o tom, jak dobře mu setře prach na knihovně. Ale znáte to, na blbce a německé turisty dneska narazíte všude.

Gramatika je důležitá, ale není to celý svět

Studie Bolandové a jejích kolegů sice nepatří kvůli malému vzorku sledovaných subjektů mezi ty nejprůraznější, ale nechat si jí ledacos musí. Třeba, že je vůbec prvním vědeckým počinem, který se soustředí na lidskou schopnost hodnotit a soudit jiné osoby jen na základě psaného projevu. Předsudky a zapšklost jdou evidentně ruku v ruce, a potřeba omlátit vám o ústa chybějící nebo nadbytečnou čárku je vlastní jen jisté části lidské populace. Té osobnostně nevyvážené, nepřívětivé a lehce neurotické. Prostě slabomyslní.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co všechno o vás prozradí váš profil na sociálních sítích. Psychologové mají naprosto jasno

Filmové dokumenty, které si nehezky pohrály s pravdou. Tvůrci nás pěkně vodí za nos