Elektronické dálniční známky jsou za dveřmi. Kdo platit nemusí, co to řidičům přinese a jaké novinky budou možná následovat
Elektronické dálniční známky se chystají už dlouho, aktuálně je ale posvětil senát. Přinášíme vysvětlení, jak bude nový systém fungovat, kolik peněz navíc si od něho stát slibuje, pro koho budou platit výjimky a co je na něm pro řidiče pozitivního.
Senátoři posvětili chystanou změnu v zákoně, která umožní nasadit nový elektronický systém kontroly aut jedoucích po dálnici. Od 1. ledna 2021 tak přestanou platit klasické vylepovací kupóny a začnou platit elektronické dálniční známky. Tato metoda má za úkol zatočit s neplatiči, kteří využívají dálnici bez zaplacení, protože systém zkrátka není možné obejít. Pro některé řidiče ale přináší i velikou výhodu.
Co je na tom dobrého pro nás?
Zlepšením pro řidiče je fakt, že elektronické dálniční známky budou platit 365 dní. Tedy rok od data zakoupení, nikoli pouze kalendářní rok. Pokud známku kupujete každoročně, asi nemáte důvod se radovat. V případě zakoupení v červenci kvůli dovolené na ni možná stihnete jet do zahraničí i příští rok. Tento krok tu měl být už dávno.
Aplikace urychlí nákup
Nový systém s sebou přináší i snazší možnost úhrady, ať už na webu nebo pomocí mobilní aplikace. Každá platba bude vázána na spz konkrétního automobilu a zaznamená ji Státní fond dopravní infrastruktury. Kontrola bude probíhat prostřednictvím kamer, pro které bude možné využít i stávající mýtné brány, případně budou vznikat nové.
Výhodou je i fakt, že pokud nějakým způsobem o spz přijdete a dostanete novou, úřad automaticky zanese tuto změnu i do systému a poplatek bude platit i pro nová čísla. Jestli ale auto prodáte, tzn. změní majitele nebo bude přepsáno, dostane nový vlastník i dálniční známku, pokud bude v té době platná.
Cena se zatím nemění
Cena se zatím zvedat nemá, ale nikdo z nás není tak naivní, aby si myslel, že tomu tak v budoucnu nebude. Je jasné, že naši politici nemohou přinést najednou přechod na elektronické dálniční známky a rovnou přihodit pět stovek k ceně. To by se veřejnosti přirozeně nelíbilo, takže to přijde později. Ostatně, takové návrhy už zaznívaly i v minulosti. V poznámkách k systému mýtných bran je ale i zmínka, že může systém časem sloužit také k poplatkům za krajské dálniční známky. Ano, čtete správně. To abyste věděli, co všechno ještě leží na stole.
S vyplazeným jazykem nalepit co nejvíc rovně a potom seškrabávat trháním na malé kousíčky. Ti chytří použili fén nebo tavnou pistoli a známku sloupli v jednom kuse a bez práce. Teď už ale nic vylepovat nebudeme.
Nákladní dopravu čeká zdražování
Novinkou by měl být také návrh pro změnu mýtného, které platí vozidla nad 3,5 tuny. Nově by měl tento poplatek zahrnovat i emise a hluk vozidla. S tím jde navíc ruku v ruce zohlednění denní doby, kdy bude nákladní automobil projíždět. Logistická doprava tak dostane další nepříjemnou facku.
Přichází útlak majitelů konvenčních automobilů
Novela návrhu pak od dálničních poplatků osvobozuje elektromobily, hybridy a vozy na vodíkový pohon. Podmínkou je, že emise oxidu uhličitého tohoto automobilu nesmí přesahovat 50 gramů na kilometr. Tento bod je ovšem přinejmenším velice sporný, protože auta „poškozují“ a „opotřebovávají“ vozovku všechna stejně, bez ohledu na to, jaký pohon využívají. Další ospravedlnění vyjmutí z povinnosti platit zde tak nemá žádnou logiku.
Za nižší sazby by se pak po dálnici mohla prohánět auta na zemní plyn i biometan (CNG). Vlastníci vozů na staré dobré LPG ale mají smůlu. Vláda tento typ pohonu z výjimky bez slitování vyškrtla s tím, že je takových vozů dnes málo.
Kolik přistane do státní kasy?
Stát údajně uspoří až 100 milionů ročně na tištění vylepovacích dálničních známek. Navíc si ministerstvo dopravy mne ruce nad tím, že elektronické dálniční známky přinesou do státní kasy až o 220 milionů korun ročně více, než nyní. Pro představu, za loňský rok utržil stát za dálniční známky přes 5 miliard korun.
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: