Ekologie na první místě. Co zabíjí planetu a s čím je třeba bojovat?

Ekologie je nyní na prvním místě, protože devastujeme planetu. Kde začít? Třeba u toho, že se zřekneme fyzických peněz, mincí a bankovek, a půjdeme všichni vzájemně obchodovat se spravedlivou virtuální měnou. Nemusí to být jen bitcoin.

Je tu ještě litecoin, ethereum, LIBRA, monero, EOS, tether,… vlastně, v lednu 2020 existovalo ve světě přes 2000 různých kryptoměn. Nakonec asi víc druhů, než kolik je těch klasických špinavých peněz, na které si můžeme sáhnout.

K jejich získání potřebujete výkon počítače, a energie v drátech je jen tak čistá, jako její zdroj. Jedna bitcoinová transakce tak má uhlíkovou stopu 271 kilo CO₂. Snaha digitalizovat měnu je tak velmi nákladnou libůstkou snílků, která na životní prostředí dopadá krajně neblaze.

Královy nové šaty

Hádejte: je to byznys za 3 biliony dolarů (trojka a 12 nul); produkuje 1,2 miliard tun CO2 na emisích ročně; má na svědomí statisíce zničených lidských životů a zdevastované životní prostředí. Ne, není to těžba ropy ani automobilový průmysl, ale móda. Výroba a prodej hadrů, které všichni nosíme.

S tím, kolik se jich vyrobí zbytečně a kolik skončí v kontejneru nenošených, neprodaných anebo nošených jen párkrát, je to asi vůbec nejinvazivnější segment lidské činnosti. Ubíjet tuleně palicí je pořád víc eko, než nakupovat slušivé oblečky ze žurnálu.  Výroba oděvů si žádá 3500 různých chemikálií, produkuje miliardy tun odpadů. Ale nás nejvíc vytáčí brčka a plastové kelímky, viďte?

Auta na baterky? Jsou na baterky

Tím se dostáváme ke snahám o nápravu neradostného stavu, které planetě nakonec ještě více škodí. Jasně, cesta do Pekla je lemována dobrými úmysly, a pravděpodobně také solárními panely. Protože, hej – s životností produktu 20 let (a průběžně klesajícím výkonem) bez možnosti efektivní recyklace – to není moc spása.

Materiály pro jejich výrobu jsou úzce lokalizované (ano, praktický monopol má Čína) a zásoby surovin nejsou nekonečné. V čem je tedy solární energie vlastně obnovitelná? A třeba s elektromobily je to podobné.

Možná neprodukují tolik emisí během svého provozu (pokud je tedy krmíme ne-eko solární elektřinou), ale jejich výroba? To je dost špinavá záležitost. S tím, že pro výrobu baterií odepisujeme přírodu někde na jihu Ameriky, kde se lithium na baterky těží.

Je zvláštní, že nám současně může vadit kácení deštných pralesů tamtéž, ale tohle ne. Selektivní vnímání globálních problémů je nám asi vlastní. Že všechno vyřeší technika je totiž mýtus. Protože náš toxický e-odpad pak stejně vyvezeme do Afriky, kterou bychom rádi zachránili před klimatickými změnami.

Namazaná pohoda

Čím ještě nenápadně přispíváme ke kolapsu a co není ekologie, i když se tak tváří? Třeba úplnou banalitou, jakým je těžba stavebního písku. Je to po vodě druhá nejvyužívanější surovina na světě, protože bez ní nevyrobíte beton, cihly ani sklo. A je to materiál, který nám dochází rychleji, než led na pólech a tučňáci.

Tikající ekologickou bombou je i odpad, který jsme uskladnili na dnech oceánů. Svět kolem nás hubí i naše rozmařilost a globální ekonomika. Nákup zboží z Asie, které bylo vyrobené čert ví kde, v robotárně třetího světa, a cestuje k nám přes půlku planety?

Jasně, jsou to velké věci. Jde ale také o maličkosti. Korálové útesy hynou z mnoha příčin, ale celkem dost jim v přežití nepomáhá třeba opalovací krém. Ano, to, co si na sebe na pláži mažeme, abychom se nespálili na uhel. Je to vlastně dost velké svinstvo pro všechny obyvatele moří.

Že bychom to radši měli zabalit, a sednout si tiše k nějaké neškodné střílečce? Jen provoz Fortnite má uhlíkovou stopu, jako těžba 70 000 tun uhlí.

Je třeba kvůli tomu upadat do skepse? Jen to ne. Je třeba myslet. A dát si pozor pokaždé, když vám někdo chce ukázat jediný a univerzální recept na spásu světa. Většinou vás totiž chce jen připravit o propečený stejk anebo vám prodat naftu z řepky.

Proč současné klimatické hnutí začíná připomínat spíše nové klimatické náboženství

Není baterie jako baterie. Jaká se hodí do koupelny a jaká do kuchyně?

Další galerie