Liga výjimečných se nevyplatí. Z nejlepších expertů dobrý tým neposkládáte
Trend, který se ujal ve vědecké práci, postupně přebírají i manažeři velkých firem. Jeho cílem je při hledání odpovědí na složité otázky sestavit pestrý tým, složený spíše z průměrných lidí, než špičkových odborníků. Protože výsledek je lepší.
Každý projekt vyžaduje určitý tým lidí. Vytvořit funkční počítačový model toho, jak vznikají dopravní zácpy, je dost fuška. Musíte vzít v potaz každý element popisovaného systému: jednotlivé auta, kterých jsou tisíce. Jejich měnící se rychlost, vzdálenost mezi nimi. Potřebujete opravdu robustní program velmi výkonného počítače s ohromnou pamětí, který ty miliony výpočtu bude provádět v rozumném čase. A taky velmi detailní zdroj informací, nejspíš spoustu kamer na ulicích a na dronech nad kolonou, k tomu spoustu senzorů, že? Anebo se na to vykváknete, a při modelování se budete soustředit jen na „ne-auta“.
V jednoduchosti je síla
Tedy to, kolik asfaltu je zrovna z výšky k vidění. Což je naprosto geniální, a navíc technicky násobně méně náročné. Přitom úplně stejně funkční. Je to dost dobrý reálný příklad efektivního využití myšlení out-of-the-box, tedy uvažování mimo rámec konvenčních řešení. Udál se před pár měsíci na Konferenci o veřejné dopravě, pořádané universitou ve Wisconsinu-Madisonu. A přišel s ním matematik, který mezi posluchači a přednášejícími, experty na dopravu, seděl spíš náhodou. Nápad se brzy dočkal otestování v praxi, a fungoval dokonale. Modelovat vznik dopravních kolon ještě nikdy nebylo tak snadnější.
Dívejme se na to jinak
Je to přesně ta situace, kdy nejlepším řešením je prostě nekonvenční přístup, který komplikovanou věc maximálně zjednoduší. Příklad? Můžete třeba napsat ABCDEFGHIJKMNOPQRSTUVWXYZ. Jo, je to dost dlouhé. Anebo napíšete ne-L. Protože to jediné písmeno tam chybí. A je hotovo. Právě na takovém neotřelém pohledu dnes stojí aplikovaná věda. Proto je k úspěchu každého projektu třeba, aby se při hledání odpovědí sešli ne ti největší experti v řešené problematice, ale spíše vyvážená pestrá směs lidí z nejrůznějších oborů. S odlišným pohledem na povahu řešeného problému, i rozdílnou perspektivou řešení.
My jsme celou dobu v lese?
Mnohovrstevný, rozmanitý, profesně rozvětvený. Tak má prý dnes vypadat úspěšný tým. Protože pokud vsadíte na jednoho profesionálního koně, nebo rovnou tým expertů na dané téma, málokdy se jejich pohled odchýlí od toho, co znají. Stejně jako dopravní znalci z konference, kde se stovka odborníků neodkázala oprostit od toho, co už ví. Pro stromy neviděli les. Potřebovali zrovna matematika, což je teď zřejmé. Ale předtím to zřejmé nebylo, a právě proto se vyplatí nepodceňovat pestrost.
Protřepat a nemíchat
Nakonec, posilovač řízení v náklaďácích asi nevymyslel ten nejlepší a nejsilnější trucker. A tak je to ve své prosté podstatě s většinou velkých objevů i praktických detailů. Pokud necháte zpracovat masterplannig města jen profíky na architekturu, zapláčete nad výsledkem. Progresivní designéři vědí totiž houby o tom, jak se městem chodí důchodců, vozíčkářům, nebo jak se drandí s kočárkem. Takový komplexní úkol nemůžete svěřit jen eko-aktivistům, protože pro samou zeleň a blokování silniční dopravy to nebude k žití. A nemůžete dát jen na stavitele infrastruktury, protože betonové bulváry se také nehodí. Potřebujete mix, směs, diverzitu.
Chcete nejlepší tým? Berte průměr
Trend pestrých týmů se pomalu přenáší z vědy i do podnikání. Příkladem může společnost Google, která už delší dobu neloví „ty největší ryby v rybníce“. „Mít v týmu lidi s různou mentální perspektivou je zásadní. Když chcete objevovat dosud neobjevné, potřebujete neotřelý pohled na věc,“ říká šéfmanažer „vesmírné“ divize Astro Teller. Když vyberete ty „nejlepší z nejlepších“, dostanete jen průměrný výsledek. Ten nejlepší výsledek pak získáte z týmu průměrných.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Změna v životě. Pokud jich chcete udělat víc, je dobré je řešit postupně. Jak na to, abyste uspěli